Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Zatorej, bratje sveti, poklica nebeškega deležni, ozirajte se v poslanca in višjega duhovnika spoznanja našega, Kristusa Jezusa;
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.
Kateri je zvest njemu, ki ga je naredil, kakor tudi Mojzes v vsej hiši njegovi.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
Večje slave namreč je bil ta za vrednega spoznan mimo Mojzesa, potem kakor ima večjo čast od hiše on, ki jo je napravil;
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
Kajti vsako hišo napravi kdo; on pa, ki je vse naredil, je Bog.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
In Mojzes je bil zvest v vsej hiši njegovi, kakor služabnik v pričanje tistega, kar se je imelo oznanjati;
6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
Kristus pa, kakor sin čez hišo svojo; katerega hiša smo mi, ako zaupanje in slavo upanja ohranimo trdno do konca.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Zatorej (kakor govori Duh sveti: "Danes, ko začujete glas njegov,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;
Ne odrevenite src svojih, kakor o razdražbi, o dnevi izkušnjave v puščavi,
9 Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
Kjer so me izkušali očetje vaši, presojali me in videli dela moja štirideset let;
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Zato sem se razsrdil nad onim rodom in rekel: "Vedno tavajo v srci, oni pa niso spoznali potov mojih;
11 Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Tako da sem prisegel v jezi svoji: Ne vnidejo v pokoj moj.")
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Glejte, bratje, da ne bode v kom izmed vas hudobnega srca nevere, da odpade od Boga živega;
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
Nego opominjajte se vsak dan, dokler se še kliče "danes", da se ne odreveni kdo izmed vas v zmoti greha;
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
Kajti deležni smo postali Kristusa, ako le začetek zaupanja trdno ohranimo do konca;
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.
V tem, ko pravi: "Danes, ko začujete glas njegov, ne odrevenite src svojih, kakor o razdražbi."
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
Kajti nekateri so slišali in razdražili se, a ne vsi, kateri so bili izšli iz Egipta po Mojzesu.
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?
Nad katerimi pa se je srdil štirideset let? Ne nad njimi, ki so bili grešili, katerim so udje pali v puščavi?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
Katerim pa je prisegel, da ne vnidejo v pokoj njegov, če ne njim, kateri so bili nepokorni?
19 A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.
In vidimo, da niso mogli vniti zaradi nevere.
