< Židům 3 >
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Wherefore, holy brethren, partakers of the heavenly calling, consider the apostle and high-priest of our profession, Christ Jesus;
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.
who was faithful to Him that appointed Him, as Moses also was in all his house.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
For He was accounted worthy of more honor than Moses, as he who hath built it, hath more honor than the house.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every house is built by some one: and He who built all things is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
Now Moses was indeed faithful in all his house as a servant, for a testimony of the things which were to be spoken:
6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
but Christ as a Son over his own house; whose house we are, if we maintain the free profession and exultation of hope firm unto the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Therefore, as the holy Ghost saith, "To-day if ye will hear his voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;
harden not your hearts, as in the provocation, in the day of temptation in the wilderness, when your fathers tempted me,
9 Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
proved me, and saw my works forty years:
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
wherefore I was provoked with that generation, and said, They are always erring in their heart, and they have not known my ways:
11 Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
so I sware in my wrath, they shall not enter into my rest."
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Take heed, my brethren, least there be in any of you a wicked heart of unbelief in departing from the living God:
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
but exhort one another daily, while it is called to-day; that none of you may be hardened through the deceitfulness of sin:
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
for we are made partakers of Christ, if we hold fast our first confidence firm unto the end; inasmuch as it is said,
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.
"To-day if ye will hear his voice,
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
harden not your hearts, as in the provocation." For some that heard did provoke; but not all that came out of Egypt with Moses.
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?
But with whom was He provoked forty years? was it not with those that sinned, whose carcases fell in the wilderness?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
and to whom did He swear that they should not enter into his rest, but to those that were disobedient?
19 A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.
and so we see that they could not enter in because of unbelief.