Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Therefore, holy brethren, partakers of the heavenly calling, consider the Apostle and High Priest of our profession, Christ Jesus;
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.
Who was faithful to him that appointed him, as also Moses was faithful in all his house.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
For this man was counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who hath built the house hath more honour than the house.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every house is built by some man; but he that built all things is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
And Moses verily was faithful in all his house, as a servant, for a testimony of those things which were to be spoken later;
6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
But Christ as a son over his own house; whose house are we, if we hold fast the confidence and the rejoicing of the hope firm to the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Therefore ( as the Holy Spirit saith, To day if ye will hear his voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;
Harden not your hearts, as in the provocation, in the day of temptation in the wilderness:
9 Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
When your fathers tempted me, proved me, and saw my works forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Therefore I was grieved with that generation, and said, They do always err in their heart; and they have not known my ways.
11 Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
So I swore in my wrath, They shall not enter into my rest.)
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Take heed, brethren, lest there be in any of you an evil heart of unbelief, in departing from the living God.
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
But exhort one another daily, while it is called To day; lest any of you be hardened through the deceitfulness of sin.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we are made partakers of Christ, if we hold the beginning of our confidence steadfast to the end;
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.
While it is said, To day if ye will hear his voice, harden not your hearts, as in the provocation.
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
For some, when they had heard, did provoke: yet not all that came out of Egypt by Moses.
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?
But with whom was he grieved forty years? was it not with them that had sinned, whose bodies fell in the wilderness?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
And to whom did he swear that they should not enter into his rest, but to them that believed not?
19 A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.
So we see that they could not enter in because of unbelief.
