Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Therefore, holy brothers, comrades of a heavenly calling, fix your thoughts then upon Jesus, the Apostle and High Priest of our confession.
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.
How faithful he was to the God who appointed him! For while Moses also was faithful in all God’s house,
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
Jesus has been counted worthy of greater glory than Moses, inasmuch as he who has built a house has higher honor than the house itself.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every house has its builder; but he who built the universe is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
And Moses indeed was faithful in all his house as a servant, bearing testimony to a witness about to be spoken;
6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
but Christ as a Son in his own house; and we are that house, if we retain the cheerful courage and pride of our hope firm unto the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Therefore, as the Holy Spirit says. If you hear God’s voice today,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;
Continue not to harden your hearts as in the Provocation, On the day of temptation in the wilderness,
9 Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
When your forefathers tried my forbearance And saw my deeds for forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
For this reason I was sore displeased with that generation, And said, "They are always wandering in their hearts; They have never learned my ways";
11 Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
So I swore in my wrath, "They shall never enter into my rest."
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
See to it, brothers, that there shall never be in any one of you an evil and unbelieving heart, manifesting itself in apostasy from the living God.
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
On the contrary, encourage each other daily, so long as there is a "Today," so that no one of you is hindered by the deceitfulness of sin.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we are become comrades of the Christ, if we hold our first title deed firm until the very end.
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.
In the words of Scripture, Today, if you hear his voice, Do not continue to harden your hearts as at the Provocation.
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
For who were they that heard and yet provoked him? Was it not all who came out of Egypt under the leadership of Moses?
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?
And with whom was he grieved for forty years? Was it not with those who had sinned, and whose dead bodies fell in the wilderness?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
And to whom did he swear that they should never enter into his rest, if not to those who had proved faithless?
19 A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.
So you see that it was through unbelief that they were not able to enter in.
