Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
So then, holy brothers, you who share in the celestial calling, do contemplate the Apostle and High Priest of our confession, Jesus Christ!
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.
who was faithful to the One who appointed Him, as also was Moses in all His[F] house.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
For this One has been counted worthy of more glory than was Moses, just as the builder of a house has more honor than the house itself
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
—every house is built by someone, but He who built all things is God—
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
also, Moses was indeed faithful as a servant in all His house, providing evidence of those things that would later be spoken,
6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
but Christ is faithful as a Son over His house, whose house are we, if, that is, we hold fast the confidence, even the boast, of the Hope firm to the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Therefore—just as the Holy Spirit says: “Today, if you would hear His voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;
do not harden your hearts as in the rebellion, during the time of the testing in the desert,
9 Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
where your fathers tested me, proved me and saw my works for forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
In consequence I became very angry with that generation and said, ‘Their heart always leads them astray; they have not known my ways.’
11 Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
So I took an oath in my wrath, ‘As if they will ever enter my rest!’”
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
—take care, brothers, that there not be a malignant heart of unbelief in any of you, so as to go away from the living God;
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
rather, exhort yourselves every day, while it is called ‘today’, so that none of you be hardened through sin's deceitfulness.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we have become associates of the Christ, if, that is, we hold fast the beginning of the Endeavor firm to the end,
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.
while it is still being said, “Today, if you would hear His voice, do not harden your hearts as in the rebellion.”
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
So who were they who, upon hearing, rebelled? Really now, was it not all those who came out of Egypt by Moses?
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?
And with whom was He[F] angry for forty years? Was it not with those who sinned, whose corpses fell in the desert?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
Or to whom did He swear that they would not enter His rest, if not to those who disobeyed?
19 A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.
So we see that they were not able to enter because of unbelief.
