Židům 2
1 Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.
Therefore we ought to give the more earnest heed to the things which we have heard, lest at any time we should let them slip.
2 Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,
For if the word spoken by angels was steadfast, and every transgression and disobedience received a just recompence of reward;
3 Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začavši vypravováno býti skrze samého Pána, od těch, kteříž jej slýchali, nám jest utvrzeno.
How shall we escape, if we neglect so great salvation; which at the first began to be spoken by the Lord, and was confirmed to us by them that heard him;
4 Čemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy, a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podlé vůle své.
God also bearing them witness, both with signs and wonders, and with various miracles, and gifts of the Holy Spirit, according to his own will?
5 Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.
For to the angels he hath not put in subjection the world to come, concerning which we speak.
6 Osvědčilť pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš?
But one in a certain place testified, saying, What is man, that thou art mindful of him? or the son of man, that thou visitest him?
7 Maličkos jej menšího než anděly učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.
Thou madest him a little lower than the angels; thou didst crown him with glory and honour, and didst set him over the works of thy hands:
8 Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. Poddav pak jemu všecko, ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. I však nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.
Thou hast put all things in subjection under his feet. For in that he put all in subjection under him, he left nothing that is not made subject to him. But now we see not yet all things made subject to him.
9 Ale toho Ježíše, kterýž maličko nižší byl nežli andělé, vidíme pro utrpení smrti slavou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.
But we see Jesus, who was made a little lower than the angels for the suffering of death, crowned with glory and honour; that he by the grace of God should taste death for every man.
10 Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny k slávě přiveda, vůdce spasení jejich skrze utrpení posvětil.
For it was befitting for him, for whom are all things, and by whom are all things, in bringing many sons to glory, to make the captain of their salvation perfect through sufferings.
11 Nebo i ten, kterýž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
For both he that sanctifieth and they who are sanctified are all of one: for which cause he is not ashamed to call them brethren,
12 Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, u prostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.
Saying, I will declare thy name to my brethren, in the midst of the church will I sing praise to thee.
13 A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.
And again, I will put my trust in him. And again, Behold I and the children which God hath given me.
14 Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,
Since then the children are partakers of flesh and blood, he also himself likewise took part of the same; that through death he might destroy him that had the power of death, that is, the devil;
15 A vysvobodil ty, kteříž bázní smrti po všecken čas života podrobeni byli v službu.
And deliver them who through fear of death were all their lifetime subject to bondage.
16 Neboť nikoli nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.
For verily he took not on him the nature of angels; but he took on him the seed of Abraham.
17 Pročež ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl, a věrný nejvyšší kněz v tom, což se u Boha k očištění hříchů lidu díti mělo.
Therefore in all things it behoved him to be made like his brethren, that he might be a merciful and faithful high priest in things pertaining to God, to make reconciliation for the sins of the people.
18 Nebo že sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.
For in that he himself hath suffered being tempted, he is able to help them that are tempted.
