< Židům 2 >
1 Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.
ⲁ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ϣϣⲉ ⲉⲣⲟⲛ ⲛϩⲟⲩⲟ ⲉⲧⲣⲉⲛϯϩⲧⲏⲛ ⲉⲛⲉⲧⲛⲥⲱⲧⲙ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲙⲏⲡⲟⲧⲉ ⲛⲧⲛϩⲁⲧⲉ
2 Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,
ⲃ̅ⲉϣϫⲉ ⲡϣⲁϫⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲛⲧⲁⲩϫⲟⲟϥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓ ⲧⲟⲟⲧⲟⲩ ⲛⲛⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲁϥϣⲱⲡⲉ ⲉϥⲧⲁϫⲣⲏⲩ ⲁⲩⲱ ⲡⲁⲣⲁⲃⲁⲥⲓⲥ ⲛⲓⲙ ⲁⲩⲱ ⲙⲛⲧⲁⲧⲥⲱⲧⲙ ⲛⲓⲙ ⲁⲩϫⲓ ⲛⲟⲩⲃⲉⲕⲉ ⲉⲩⲙⲡϣⲁ ⲙⲙⲟϥ
3 Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začavši vypravováno býti skrze samého Pána, od těch, kteříž jej slýchali, nám jest utvrzeno.
ⲅ̅ⲛⲁϣ ⲛϩⲉ ⲁⲛⲟⲛ ⲧⲛⲛⲁⲣⲃⲟⲗ ⲉⲁⲛⲁⲙⲉⲗⲉⲓ ⲉⲟⲩϫⲁⲓ ⲛⲧⲉⲉⲓϭⲟⲧ ⲡⲁⲓ ⲉⲛⲧⲁϥϫⲓ ⲛⲟⲩⲁⲣⲭⲏ ⲛϣⲁϫⲉ ⲉⲣⲟϥ ϩⲓⲧⲙ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁϥⲧⲁϫⲣⲟ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲣⲟⲛ ϩⲓⲧⲛ ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲥⲱⲧⲙ
4 Čemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy, a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podlé vůle své.
ⲇ̅ⲉⲣⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲣⲙⲛⲧⲣⲉ ⲛⲙⲙⲁⲩ ϩⲛ ϩⲉⲛⲙⲁⲉⲓⲛ ⲙⲛ ϩⲉⲛϣⲡⲏⲣⲉ ⲙⲛ ϩⲉⲛϭⲟⲙ ⲉⲩϣⲟⲃⲉ ⲙⲛ ϩⲉⲛⲡⲱⲣϫ ⲙⲡⲛⲁ ⲉϥⲟⲩⲁⲁⲃ ⲕⲁⲧⲁ ⲡⲉϥⲟⲩⲱϣ
5 Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.
ⲉ̅ⲛⲧⲁϥϩⲩⲡⲟⲧⲁⲥⲥⲉ ⲅⲁⲣ ⲁⲛ ⲛⲛⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲛⲧⲟⲓⲕⲟⲩⲙⲉⲛⲏ ⲉⲧⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲧⲁⲓ ⲉⲧⲛϣⲁϫⲉ ⲉⲣⲟⲥ
6 Osvědčilť pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš?
ⲋ̅ⲁⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲣⲙⲛⲧⲣⲉ ⲛⲟⲩⲙⲁ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩ ⲡⲉ ⲡⲣⲱⲙⲉ ϫⲉ ⲕⲉⲓⲣⲉ ⲙⲡⲉϥⲙⲉⲉⲩⲉ ⲏ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ϫⲉ ⲕϭⲓⲛⲉ ⲙⲡⲉϥϣⲓⲛⲉ
7 Maličkos jej menšího než anděly učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.
ⲍ̅ⲁⲕϭⲟϫⲃⲉϥ ⲛⲟⲩⲕⲟⲩⲓ ⲡⲁⲣⲁ ⲛⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲁⲕⲥⲧⲉⲫⲁⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⲙⲙⲟϥ ϩⲛ ⲟⲩⲉⲟⲟⲩ ⲙⲛ ⲟⲩⲧⲁⲉⲓⲟ ⲁⲕⲕⲁⲑⲓⲥⲧⲁ ⲙⲙⲟϥ ⲉϫⲛ ⲛⲉϩⲃⲏⲩⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲛⲉⲕϭⲓϫ
8 Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. Poddav pak jemu všecko, ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. I však nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.
ⲏ̅ⲁⲕⲑⲃⲃⲓⲉ ⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ϩⲁ ⲡⲉⲥⲏⲧ ⲛⲛⲉϥⲟⲩⲉⲣⲏ ⲧⲉ ϩⲙ ⲡⲧⲣⲉϥⲑⲃⲃⲓⲉ ⲛⲕⲁ ⲇⲉ ⲛⲓⲙ ⲛⲁϥ ⲉⲓⲉ ⲙⲡϥⲕⲁ ⲗⲁⲁⲩ ⲉⲛϥϩⲩⲡⲟⲧⲁⲥⲥⲉ ⲛⲁϥ ⲁⲛ ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⲙⲡⲁⲧⲛⲛⲁⲩ ⲉⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ⲉⲁⲩϩⲩⲡⲟⲧⲁⲥⲥⲉ ⲛⲁϥ
9 Ale toho Ježíše, kterýž maličko nižší byl nežli andělé, vidíme pro utrpení smrti slavou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.
ⲑ̅ⲡⲉⲛⲧⲁⲩϭⲟϫⲃⲉϥ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲕⲟⲩⲓ ⲡⲁⲣⲁ ⲛⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲧⲛⲛⲁⲩ ⲉⲓⲏⲥ ⲉⲧⲃⲉ ⲡϩⲓⲥⲉ ⲙⲡⲙⲟⲩ ⲉϥⲥⲧⲉⲫⲁⲛⲟⲩ ⲇⲉ ϩⲛ ⲟⲩⲉⲟⲟⲩ ⲙⲛ ⲟⲩⲧⲁⲉⲓⲟ ϫⲉⲕⲁⲥ ϩⲙ ⲡⲉϩⲙⲟⲧ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉϥⲉϫⲓϯⲡⲉ ⲙⲡⲙⲟⲩ ϩⲁ ⲡⲧⲏⲣϥ
10 Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny k slávě přiveda, vůdce spasení jejich skrze utrpení posvětil.
ⲓ̅ⲛⲉⲥⲡⲣⲉⲡⲓ ⲅⲁⲣ ⲛⲁϥ ⲡⲉ ⲡⲉⲧⲉⲣⲉ ⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ϣⲟⲟⲡ ⲉⲧⲃⲏⲏⲧϥ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲛⲧⲁ ⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ϣⲱⲡⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓ ⲧⲟⲟⲧϥ ϩⲁϩ ⲛϣⲏⲣⲉ ⲁϥⲛⲧⲟⲩ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲟⲟⲩ ⲉϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲁⲣⲭⲏⲅⲟⲥ ⲙⲡⲟⲩϫⲁⲓ ϩⲓⲧⲛ ϩⲉⲛϩⲓⲥⲉ
11 Nebo i ten, kterýž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
ⲓ̅ⲁ̅ⲡⲉⲧⲧⲃⲃⲟ ⲅⲁⲣ ⲙⲛ ⲛⲉⲧⲟⲩⲧⲃⲃⲟ ⲙⲙⲟⲟⲩ ϩⲉⲛⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲟⲩⲁ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲉ ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ⲉⲛϥϣⲓⲡⲉ ⲁⲛ ⲉⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ϫⲉ ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ
12 Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, u prostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.
ⲓ̅ⲃ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ϯⲛⲁϫⲱ ⲙⲡⲉⲕⲣⲁⲛ ϩⲛ ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ ⲛⲧⲙⲏⲧⲉ ⲛⲧⲉⲕⲕⲗⲏⲥⲓⲁ ϯⲛⲁⲥⲙⲟⲩ ⲉⲣⲟⲕ
13 A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.
ⲓ̅ⲅ̅ⲁⲩⲱ ⲟⲛ ϫⲉ ⲁⲛⲟⲕ ϯⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲉⲓⲛⲁϩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲩⲱ ⲟⲛ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲁⲛⲟⲕ ⲙⲛ ⲛϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲉⲛⲧⲁ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲧⲁⲁⲩ ⲛⲁⲓ
14 Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,
ⲓ̅ⲇ̅ⲉⲡⲉⲓⲇⲏ ⲁⲛϣⲏⲣⲉ ϭⲉ ϣⲏⲙ ⲕⲟⲓⲛⲱⲛⲓ ⲉⲥⲛⲟϥ ϩⲓ ⲥⲁⲣⲝ ⲛⲧⲟϥ ϩⲱⲱϥ ⲟⲛ ⲛⲧⲉⲉⲓϩⲉ ⲁϥⲙⲉⲧⲉⲭⲉ ⲉⲛⲁⲓ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲙ ⲡⲉϥⲙⲟⲩ ⲉϥⲉⲟⲩⲱⲥϥ ⲙⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲛⲧϥ ⲡⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲙⲙⲁⲩ ⲙⲡⲙⲟⲩ ⲉⲧⲉ ⲡⲁⲓ ⲡⲉ ⲡⲇⲓⲁⲃⲟⲗⲟⲥ
15 A vysvobodil ty, kteříž bázní smrti po všecken čas života podrobeni byli v službu.
ⲓ̅ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲛϥⲡⲗϭ ⲛⲁⲓ ⲉⲧϣⲟⲟⲡ ϩⲛ ⲑⲟⲧⲉ ⲙⲡⲙⲟⲩ ⲙⲡⲉⲩⲟⲉⲓϣ ⲧⲏⲣϥ ⲙⲡⲉⲩⲁϩⲉ ⲉⲩⲟ ⲛⲉⲛⲟⲭⲟⲥ ⲛⲟⲩⲙⲛⲧϩⲙϩⲁⲗ
16 Neboť nikoli nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.
ⲓ̅ⲋ̅ⲛⲛⲉϥⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲅⲁⲣ ⲁⲛ ⲛⲛⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲁⲗⲗⲁ ⲉϥⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲙⲡⲉⲥⲡⲉⲣⲙⲁ ⲛⲁⲃⲣⲁϩⲁⲙ
17 Pročež ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl, a věrný nejvyšší kněz v tom, což se u Boha k očištění hříchů lidu díti mělo.
ⲓ̅ⲍ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲁⲓ ⲛⲉϣϣⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲕⲁⲧⲁ ϩⲱⲃ ⲛⲓⲙ ⲉⲉⲓⲛⲉ ⲛⲛⲉϥⲥⲛⲏⲩ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉϥⲉϣⲱⲡⲉ ⲛⲛⲁⲏⲧ ⲁⲩⲱ ⲙⲡⲓⲥⲧⲟⲥ ⲛⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲛⲛⲁϩⲣⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉⲧⲣⲉϥⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛⲛⲟⲃⲉ ⲙⲡⲗⲁⲟⲥ
18 Nebo že sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.
ⲓ̅ⲏ̅ϩⲙ ⲡϩⲓⲥⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲛⲧⲁϥϣⲟⲡϥ ⲉⲁⲩⲡⲉⲓⲣⲁⲍⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲟⲩⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲃⲟⲏⲑⲓ ⲉⲛⲉⲧⲟⲩⲡⲉⲓⲣⲁⲍⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ