Židům 12
1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol sebe majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého sobě boje,
Wherfore let vs also (seynge that we are copased with so great a multitude of witnesses) laye awaye all that presseth doune and the synne that hageth on and let vs rune with paciece vnto the battayle yt is set before vs
2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
lokynge vnto Iesus the auctor and fynnyssher of oure fayth which for the ioye that was set before him abode the crosse and despysed the shame and is set doune on the right honde of ye trone of God.
3 A považte, jaký jest ten, kterýž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech svých hynouce.
Consider therfore how that he endured suche speakinge agaynst him of synners lest ye shuld be weried and faynte in youre myndes.
4 Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce.
For ye have not yet resisted vnto bloud sheddinge stryvinge agaynst synne.
5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví: Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?
And ye have forgotten the consolacion which speaketh vnto you as vnto chyldren: My sonne despyse not the chastenynge of the Lorde nether faynt when thou arte rebuked of him:
6 Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
For whom the Lorde loveth him he chasteneth: yee and he scourgeth every sonne that he receaveth.
7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jako synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
Yf ye endure chastninge God offereth him selfe vnto you as vnto sonnes. What sonne is that whom the father chasteneth not?
8 Pakli jste bez kázně, kteréž všickni účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
If ye be not vnder correccio (where of all are part takers) then are ye bastardes and not sonnes.
9 Ano tělesné otce své měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti, i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?
Moreover seynge we had fathers of oure flesshe which corrected vs and we gave them reverence: shuld we not moche rather be in subieccion vnto the father of spretuall gyftes that we myght live?
10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.
And they verely for a feaue dayes nurtred vs after their awne pleasure: but he learneth vs vnto that which is proffitable that we myght receave of his holines.
11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
No manner chastisynge for the present tyme semeth to be ioyeous but greveous: neverthelesse afterwarde it bryngeth the quyet frute of rightewesnes vnto them which are therin exercysed.
12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,
Stretch forthe therfore agayne the hondes which were let doune and the weake knees
13 A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
and se that ye have strayght steppes vnto youre fete lest eny haltinge turne out of ye waye: yee let it rather be healed.
14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
Embrace peace with all men and holynes: with out the which no man shall se the Lorde.
15 Prohlédajíce, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
And looke to that no man be destitue of the grace of God and that no rote of bitternes springe vp and trouble and therby many be defiled:
16 Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýž za jednu krmi prodal prvorozenství své.
and that there be no fornicator or vnclene person as Esau which for one breakfast solde his birthright.
17 Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ačkoli ho s pláčem hledal.
Ye knowe how that afterwarde when he wolde have inherited the blessinge he was put by and he foude no meanes to come therby agayne: no though he desyred it with teares.
18 Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
For ye are not come vnto the mounte that can be touched and vnto burninge fyre nor yet to myst and darcknes and tempest of wedder
19 A k zvuku trouby a k hlasu slov, kterýž kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno.
nether vnto the sounde of a trope and the voyce of wordes: which voyce they that hearde it wisshed awaye that the comunicacion shuld not be spoken to them.
20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: Kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.
For they were not able to abyde that which was spoken. If a beast had touched the mountayne it must have bene stoned or thrust thorowe with a darte:
21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)
eve so terreble was ye sight which appered. Moses sayde I feare and quake.
22 Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
But ye are come vnto the moute Sion and to the citie of the livinge god the celestiall Ierusalem: and to an innumerable sight of angels
23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
and vnto the congregacion of ye fyrst borne sonnes which are writte in heven and to God the iudge of all and to the spretes of iust and parfecte men
24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící než Abelova.
and to Iesus the mediator of the newe testament and to the spryncklynge of bloud that speaketh better then the bloud of Abell.
25 Viztež, abyste neodpírali mluvícímu. Nebo poněvadž onino neušli, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe jest, pohrdneme?
Se that ye despise not him yt speaketh. For yf they escaped not which refused him that spake on erth: moche more shall we not escape yf we turne awaye fro him yt speaketh fro heve:
26 Jehož hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak zaslíbil, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.
whose voyce the shouke the erth and now declareth sayinge: yet once more will I shake not the erth only but also heven.
27 To pak, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto učiněných, aby zůstávaly ty, kteréž jsou nepohnutelné.
No dout yt same that he sayth yet once more signifieth the removinge a waye of those thinges which are shaken as of thinges which have ended their course: that the thynges which are not shaken maye remayne.
28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí.
Wherfore if we receave a kyngdom which is not moved we have grace wherby we maye serve god and please him with reverence and godly feare.
29 Neboť Bůh náš jest oheň spalující.
For oure god is a consumynge fyre.
