Židům 10
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz těch věcí, jednostejnými obětmi, kteréž po všecka léta obětují, nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
Kajti postava, ki vsebuje senco dobrih stvari, ki pridejo in ne prave podobe stvari, s temi žrtvami, ki jih leto za letom stalno darujejo, še prišlecev nikoli ne more storiti popolnih.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, proto že by již neměli žádného svědomí z hříchů ti, kteříž obětují, jsouce jednou očištěni?
Kajti ali takrat ne bi nehali biti darovani? Zato ker ti oboževalci, enkrat očiščeni, naj ne bi imeli nič več zavedanja o grehih.
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
Toda s temi daritvami je vsako leto storjen ponoven opomin zaradi grehov.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
Kajti ni mogoče, da naj bi kri bikov in kozlov odvzemala grehe.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Oběti a daru nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Zato, ko prihaja na svet, pravi: »Žrtvovanja in daritve nočeš, toda telo si mi pripravil;
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
v žgalnih daritvah in daritvah za greh nimaš nobenega veselja.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně, ) abych činil, ó Bože, vůli tvou.
Tedaj sem rekel: ›Glej, prihajam (v zvitku knjige je to zapisano o meni), da izpolnim tvojo voljo, oh Bog.‹«
8 Pověděv napřed: Že oběti a daru, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podlé zákona obětují, ) nechtěl jsi, aniž jsi oblíbil,
Še več, ko je rekel: »Žrtve in darovanja in žgalnih daritev ter darovanja za greh nočeš niti nimaš veselja v teh, « ki so darovane po postavi;
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
je potem rekel: »Glej, prihajam, da izpolnim tvojo voljo, oh Bog.« Odpravlja prvo, da lahko vzpostavi drugo.
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
Po tej volji smo z daritvijo telesa Jezusa Kristusa posvečeni enkrat za vselej.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
In vsak duhovnik vsak dan stoji, služi in pogosto daruje iste žrtve, ki nikoli ne morejo odvzeti grehov.
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
Toda ta človek, potem ko je daroval eno žrtev za grehe na veke, je sédel na Božjo desnico;
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
in od tega časa naprej čaka, dokler ne bodo njegovi sovražniki narejeni [za] njegovo pručko.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
Kajti z eno daritvijo je na veke izpopolnil te, ki so posvečeni.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prvé pověděv:
O tem nam je priča tudi Sveti Duh; kajti potem ko nam je prej rekel:
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
»To je zaveza, ki jo bom sklenil z njimi po tistih dneh, « govori Gospod, »svoje postave bom položil v njihova srca in v njihove misli jih bom zapisal;
17 A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
in njihovih grehov ter krivičnosti se ne bom več spominjal.«
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.
Torej kjer je odpuščanje le-teh, ni več daritve za greh.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Ker imamo torej, bratje, hrabrost, da po Jezusovi krvi vstopimo v najsvetejše,
20 (Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, )
po novi in živi poti, ki jo je za nas posvetil skozi zagrinjalo, to se pravi svoje meso;
21 A kněze velikého nad domem Božím,
in ker imamo vélikega duhovnika nad Božjo hišo;
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
se približajmo z resničnim srcem, v polni gotovosti vere, ker smo naša srca poškropili pred zlo vestjo in naša telesa umili s čisto vodo.
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
Trdno, brez omahovanja, se držimo veroizpovedi naše vere (ker je zvest on, ki je obljubil)
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
in preudarimo drug drugega, da spodbujamo k ljubezni in k dobrim delom.
25 Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
Ne zapuščajmo zbiranja nas samih, kakor je navada nekaterih, temveč drug drugega spodbujajmo in [to] toliko bolj, kakor vidite, da se približuje dan.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již oběti za hříchy,
Kajti če namerno grešimo, potem ko smo prejeli spoznanje o resnici, za grehe ne ostane nobena žrtev več,
27 Ale hrozné nějaké očekávání soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
temveč neizogibno strašno pričakovanje sodbe in ognjene vročine, ki bo požrla nasprotnike.
28 Kdož by koli pohrdal zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
Kdor je preziral Mojzesovo postavo, je na osnovi dveh ali treh prič brez usmiljenja umrl.
29 Což se vám zdá, čím přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával, a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a Duchu milosti potupu učinil?
Predvidevajte, koliko hujše kazni bo vreden tisti, ki je pod stopalom pomendral Božjega Sina in je štel kri zaveze, s katero je bil posvečen, za nesveto stvar in [to] storil navzlic Duhu milosti?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
Kajti poznamo tistega, ki je rekel: »Maščevanje pripada meni, jaz bom poplačal, « govori Gospod. In ponovno: »Gospod bo sodil svoje ljudi.«
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
To je strašna stvar, pasti v roke živega Boga.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichž osvíceni byvše, mnohý boj utrpení snášeli jste,
Toda spomnite se prejšnjih dni, v katerih ste, potem ko ste bili razsvetljeni, pretrpeli velik boj stisk;
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
deloma, medtem ko ste bili narejeni [za] predmet zaničevanja, tako z grajami kakor s stiskami, in deloma medtem ko ste postali družabniki teh, ki so bili tega navajeni.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radostí jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
Kajti do mene ste imeli sočutje v mojih vezeh in ste radostno sprejeli plenjenje svojih dobrin, vedoč v sebi, da imate v nebesih boljše in trajno imetje.
35 Protož nezamítejtež smělé doufanlivosti své, kteráž velikou má odplatu.
Ne odvrzite torej svoje zaupnosti, ki ima veliko povračilo nagrade.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
Kajti potrebo imate po potrpežljivosti, da potem ko ste storili Božjo voljo, lahko prejmete obljubo.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati,
Kajti še malo časa in on, ki prihaja, bo prišel in ne bo okleval.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
Torej pravični bo živel iz vere. Toda če se kdorkoli umakne, moja duša nad njim ne bo imela veselja.
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
Toda mi nismo od teh, ki se umikajo v pogubo, temveč od teh, ki verujejo v rešitev duše.
