Židům 10
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz těch věcí, jednostejnými obětmi, kteréž po všecka léta obětují, nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
For the law having a shadow of good things to come, and not the very image of the things, can never with those sacrifices which they offered year by year continually make the comers to them perfect.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, proto že by již neměli žádného svědomí z hříchů ti, kteříž obětují, jsouce jednou očištěni?
For then would they not have ceased to be offered? because that the worshippers once cleansed should have had no more conscience of sins.
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
But in those sacrifices there is a remembrance again made of sins every year.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
For it is not possible that the blood of bulls and of goats should take away sins.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Oběti a daru nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Therefore when he cometh into the world, he saith, Sacrifice and offering thou wouldest not, but a body hast thou prepared me:
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
In burnt offerings and sacrifices for sin thou hast had no pleasure.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně, ) abych činil, ó Bože, vůli tvou.
Then said I, Lo, I come ( in the volume of the book it is written of me, ) to do thy will, O God.
8 Pověděv napřed: Že oběti a daru, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podlé zákona obětují, ) nechtěl jsi, aniž jsi oblíbil,
Before when he said, Sacrifice and offering and burnt offerings and offering for sin thou wouldest not, neither hadst pleasure in them; which are offered by the law;
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
Then said he, Lo, I come to do thy will, O God. He taketh away the first, that he may establish the second.
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
By that will we are sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
And every priest standeth daily ministering and offering often the same sacrifices, which can never take away sins:
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
But this man, after he had offered one sacrifice for sins for ever, sat down on the right hand of God;
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
From henceforth waiting till his enemies are made his footstool.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
For by one offering he hath perfected for ever them that are sanctified.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prvé pověděv:
Of this the Holy Spirit also is a witness to us: for after that he had said before,
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
This is the covenant that I will make with them after those days, saith the Lord, I will put my laws into their hearts, and in their minds will I write them;
17 A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
And their sins and iniquities will I remember no more.
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.
Now where remission of these is, there is no more offering for sin.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Having therefore, brethren, boldness to enter into the holiest by the blood of Jesus,
20 (Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, )
By a new and living way, which he hath consecrated for us, through the veil, that is to say, his flesh;
21 A kněze velikého nad domem Božím,
And having an high priest over the house of God;
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
Let us draw near with a true heart in full assurance of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and our bodies washed with pure water.
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
Let us hold fast the profession of our faith without wavering; ( for he is faithful that promised; )
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
And let us consider one another to stir up to love and to good works:
25 Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
Not forsaking the assembling of ourselves, as the manner of some is; but exhorting one another: and so much the more, as ye see the day approaching.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již oběti za hříchy,
For if we sin wilfully after we have received the knowledge of the truth, there remaineth no more sacrifice for sins,
27 Ale hrozné nějaké očekávání soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
But a certain fearful expectation of judgment and fiery indignation, which shall devour the adversaries.
28 Kdož by koli pohrdal zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
He that despised Moses’ law died without mercy under two or three witnesses:
29 Což se vám zdá, čím přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával, a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a Duchu milosti potupu učinil?
Of how much more severe punishment, suppose ye, shall he be thought worthy, who hath trodden under foot the Son of God, and hath counted the blood of the covenant, by which he was sanctified, an unholy thing, and hath done despite to the Spirit of grace?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
For we know him that hath said, Vengeance belongeth to me, I will recompense, saith the Lord. And again, The Lord shall judge his people.
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichž osvíceni byvše, mnohý boj utrpení snášeli jste,
But call to remembrance the former days, in which, after ye were illuminated, ye endured a great fight of afflictions;
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
Partly, while ye were made a gazingstock both by reproaches and afflictions; and partly, while ye became companions of them that were so used.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radostí jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
For ye had compassion of me in my bonds, and took joyfully the plundering of your goods, knowing in yourselves that ye have in heaven a better and an enduring substance.
35 Protož nezamítejtež smělé doufanlivosti své, kteráž velikou má odplatu.
Cast not away therefore your confidence, which hath great recompence of reward.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
For ye have need of patience, that, after ye have done the will of God, ye may receive the promise.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati,
For yet a little while, and he that is coming will come, and will not tarry.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
Now the just shall live by faith: but if any man shall draw back, my soul shall have no pleasure in him.
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
But we are not of them who draw back to perdition; but of them that believe to the saving of the soul.
