< Židům 10 >

1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz těch věcí, jednostejnými obětmi, kteréž po všecka léta obětují, nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
NOW the law, having a shadow of the good things which were to come, not the very substance of the things, cannot possibly, by the same sacrifices which they offer year by year continually, make those perfect who approach God;
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, proto že by již neměli žádného svědomí z hříchů ti, kteříž obětují, jsouce jednou očištěni?
else they would have discontinued to make the offering, because they who performed the service being once made clean, would have had no more sense of sins on their conscience.
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
But in these sacrifices there is a commemoration of sins every year.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
For it is impossible that the blood of bulls and goats should take away sin.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Oběti a daru nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Wherefore, coming into the world, he saith, “Sacrifice and oblation thou hast not chosen, but thou hast exactly fashioned a body for me:
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
thou hast had no delight in whole burnt-offerings and sacrifices for sin:
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně, ) abych činil, ó Bože, vůli tvou.
then I said, Here am I; (in the volume of the book it is written of me) I come to do thy will, O God.”
8 Pověděv napřed: Že oběti a daru, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podlé zákona obětují, ) nechtěl jsi, aniž jsi oblíbil,
Having said before that sacrifice, and oblation, and whole burnt-offerings and sin-offerings thou hast not chosen, nor takest pleasure in, (which are offered according to the law, )
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
he then added, Lo, I come to do thy will, O God. He abolishes the first that he may establish the second.
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
By the which will we are sanctified through the oblation of the body of Jesus Christ, once for all.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
And every priest standeth indeed daily performing the divine service, and frequently offering the same sacrifices, which cannot possibly take away sins:
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
but this person, having offered one sacrifice for sins, for ever hath seated himself at the right hand of God;
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
henceforth waiting till his enemies be put as a footstool for his feet.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
For by one oblation he hath made those perfect for ever who are sanctified.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prvé pověděv:
Now the Holy Ghost also beareth this testimony to us: for after declaring before,
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
“This is the testament which I will appoint to them after those days, saith the Lord; giving my laws to their hearts, even on their minds will I inscribe them;”
17 A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
he adds, “and their sins and their iniquities I will in no wise remember any more.”
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.
Now where there is remission of these, no more offering for sin is needed.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Having therefore, brethren, entire liberty of entrance into the holies by the blood of Jesus―
20 (Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, )
a way, which he hath consecrated for us, newly opened, and giving life, through the vail, that is, his flesh;
21 A kněze velikého nad domem Božím,
and having a great priest over the house of God,
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
let us come to him with a true heart, in full assurance of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and the body washed with pure water:
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
let us hold fast the profession of hope unwavering, (for he who promises is faithful.)
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
and let us attentively observe one another, to excite an ardour of love and of good works:
25 Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
not deserting the assembling of ourselves together, as is the custom with some, but exhorting to it; and so much the more, as ye see the day approaching.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již oběti za hříchy,
For if we sin wilfully after we have received the knowledge of the truth, no more sacrifice for sins remaineth;
27 Ale hrozné nějaké očekávání soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
but a certain terrible expectation of judgment, and a burning indignation, ready to devour these enemies.
28 Kdož by koli pohrdal zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
Any man who treated the law of Moses with neglect, was put to death, without mercy, on the deposition of two or three witnesses:
29 Což se vám zdá, čím přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával, a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a Duchu milosti potupu učinil?
by how much, think ye, shall he be counted worthy of more condign punishment who hath trampled on the Son of God, and regarded the blood of his testament, by which he was sanctified, as an unclean thing, and hath treated the gracious Spirit contumeliously?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
For we know him who declares, “Vengeance is mine, I will repay, saith the Lord.” And again, “The Lord will judge his people.”
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichž osvíceni byvše, mnohý boj utrpení snášeli jste,
But remember the past days in which, after ye had been illuminated, ye endured a great conflict of sufferings;
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
partly while publicly exposed to revilings and tribulations, partly as being in communion with those who were treated in this manner.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radostí jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
For ye have been fellow-sufferers with my bonds, and received with joy the plundering of your properties, knowing in yourselves that you have in the heavens a better substance, and permanent.
35 Protož nezamítejtež smělé doufanlivosti své, kteráž velikou má odplatu.
Recede not therefore from your boldness of profession, which brings a great recompence of reward.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
For ye have need of patience, that after ye have done the will of God, ye may receive the promise.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati,
For yet a little, very little while, and he that is coming will come, and will not delay.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
“The just man then will live by faith;” and if he draw back, my soul shall have no delight in him.
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
But we are not of those who turn back unto perdition; but of those who believe to the salvation of the soul.

< Židům 10 >