1 Mojžišova 6
1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,
Te vaengkah hlang loh diklai hman ah pungtai pahoi tih amamih ham canua cun uh hatah,
2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.
Pathen capa rhoek loh hlang canurhoek te then tilaa hmuh uh. Te dongah amih te amamih yuu la boeiha coelh tih a loh uh.
3 Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.
Te dongah BOEIPA loh, “Hlang ngawn tah pumsa la om tih kai kah mueihla loh hlang taengah kumhal ah ka naep eh a ti pawt dongah hlang kah khohnin he kum ya neh kum kul mah om saeh,” a ti.
4 Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.
Te vaeng tue ah Nephilim rhoek tah diklai ah om uh. A hnukah khaw Pathen capa rhoek te hlang canurhoek taengah kun uh tih amih ham ca a cun pauh. Amihte khosuen kah hlangrhalh la ming aka om hlang rhoek ni.
5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,
BOEIPA loh diklai hmanah hlang kah boethae he yet tih a lungbuei kopoek neh benbonah loh boeih khaw hnin takuema thae bueng ni tilaa hmuh.
6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.
Te dongah BOEIPA loh diklai hmankah hlanga saii te hal coeng tih a lungbuei te tlo.
7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.
Te dongah BOEIPA loh, “Ka suen hlang te diklai hman lamkah ka khoe pawn ni. Hlang khaw, rhamsa khaw, rhulcai khaw, vaan kah vaa khaw amih ka saii dongah te ka hal coeng,” a ti.
8 Ale Noé našel milost před Hospodinem.
Tedae Noah tah BOEIPA mik ah mikdaithen la om.
9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.
Hekah he tah Noah kah rhuirhong ni. Noah he amah kah thawnpuei khuiah hlang duengneha cuemthuek la om. Pathen nen khaw Noah tah pongpa hmaih.
10 (Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)
Noah loh capa pathum Shem, Ham neh Japheth tea sak.
11 Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí.
Te vaengah diklai te Pathen mikhmuh ah poci tih diklai te kuthlahnahloh a khulae.
12 Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.
Te dongah Pathenloh a sawt vaengah diklai hmanah pumsa boeih tah a longpuei te poci tih diklai khaw poci coeng ne.
13 Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.
Te dongah Pathen loh Noah taengah, “Pumsa boeih kah a bawtnah tah ka mikhmuh ah pai coeng. Amih mikhmuh lamkah kuthlahnahte diklai hah. Te dongah ni diklai neh amihte ka phae ne.
14 Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.
Namah ham gopher thing neh lawngte saii lamtah lawng tea bu saii pah. Te phoeiah a khui ah khaw, poeng ah khaw aang neh hnil.
15 A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.
Tekah lawng te metlamna saii eh tikoinih, lawng kah a yun te dong ya thum, a daang dong sawmnga, a sang dong thukip lo ni.
16 Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.
Lawng te imphuna saii vetih tlungyun te tah dong khat cup sak. Te phoeiah lawng kah a kaep ah thohka khueh lamtah a cuek, pabae neh pathum la saii.
17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.
Kai khaw kamah loh pumsa boeihte phae hamla diklai ah tuilii tui kang khuen coeng ne. A khuiah vaan hmui lamkah hingnah mueihla khaw, diklai dongkaha cungkuem he pal ni.
18 S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.
Tedae nang taengah kai kah paipi te ka thoh vetih nang khaw, na carhoek khaw, na yuu khaw, na langa rhoek khaw, namah neh lawng khuilana khuen ni.
19 A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.
Te vaengah mulhing boeih lamkah khaw, pumsa boeih lamkah khaw a hluei neha la te panitah khueh lamtah namah taengah hing sak ham lawng te boeih paan puei.
20 Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.
Vaa te khaw amah hui la, rhamsa lamkah khaw amah hui la, diklai ah rhulcai boeih lamkah amah hui la, boeih khuikah panit tah hlun ham nang taengah ham paan saeh.
21 Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.
Te phoeiah na caak ham buh boeihte namah taengah khuen lamtah namah ham tung. Namah ham neh amih ham cakok la om saeh,” a ti nah.
22 I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.
Te dongah Noahloh a saiitih Pathen loh aniha uen boeih tea saii van.
The World is Destroyed by Water
