1 Mojžišova 41
1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
Ao final de dois anos inteiros, o Faraó sonhou, e eis que ele estava ao lado do rio.
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
Eis que sete cabeças de gado saíram do rio. Eram elegantes e gordos, e se alimentavam na grama do pântano.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
Eis que sete outros bovinos subiram atrás deles do rio, feios e magros, e ficaram ao lado dos outros bovinos à beira do rio.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
O gado feio e magro devorou os sete gados elegantes e gordurosos. Então, o Faraó acordou.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
Ele dormiu e sonhou uma segunda vez; e eis que sete cabeças de grão subiram em um talo, saudável e bom.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
Eis que sete cabeças de grão, finas e queimadas com o vento leste, brotaram atrás delas.
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
As finas cabeças de grão engoliram as sete espigas saudáveis e cheias. O faraó acordou e eis que era um sonho.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
Pela manhã, seu espírito estava perturbado, e ele enviou e chamou todos os mágicos e sábios do Egito. O Faraó contou-lhes seus sonhos, mas não havia ninguém que pudesse interpretá-los ao Faraó.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
Então, o chefe porta-copos falou ao Faraó, dizendo: “Hoje me lembro de minhas falhas.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
O Faraó ficou furioso com seus servos e me colocou sob custódia na casa do capitão da guarda, com o chefe da padaria.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
Sonhamos um sonho em uma noite, ele e eu. Cada homem sonhou de acordo com a interpretação de seu sonho.
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
Estava lá conosco um jovem, um hebreu, servo do capitão da guarda, e nós lhe contamos, e ele nos interpretou nossos sonhos. Ele interpretou para cada homem de acordo com seu sonho.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
Como ele interpretou para nós, assim foi. Ele me devolveu ao meu escritório, e o enforcou”.
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
Então o Faraó enviou e chamou José, e o trouxeram apressadamente para fora do calabouço. Ele se barbeou, trocou de roupa e chegou até o Faraó.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
O Faraó disse a José: “Sonhei um sonho, e não há ninguém que possa interpretá-lo”. Ouvi dizer de você, que quando você ouve um sonho você pode interpretá-lo”.
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
Joseph respondeu ao Faraó, dizendo: “Não está em mim”. Deus dará ao faraó uma resposta de paz”.
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
O Faraó falou a José: “Em meu sonho, eis que eu estava à beira do rio;
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
e eis que sete cabeças de gado gordas e lustrosas saíram do rio. Eles se alimentaram na grama do pântano;
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
e eis que outros sete bovinos subiram atrás deles, pobres e muito feios e magros, como nunca vi em toda a terra do Egito por fealdade.
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
O gado magro e feio comeu os primeiros sete bovinos gordos;
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
e quando os comeram, não se podia saber que os tinham comido, mas ainda eram feios, como no início. Então, acordei.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
Vi em meu sonho, e eis que sete cabeças de grãos subiram em um pé, cheias e boas;
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
e eis que sete cabeças de grãos, murchas, finas e queimadas com o vento leste, brotaram atrás delas.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
As finas cabeças de grão engoliram as sete boas cabeças de grão. Eu disse isso aos mágicos, mas não havia ninguém que pudesse me explicar”.
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
Joseph disse ao faraó: “O sonho do faraó é um só. O que Deus está prestes a fazer, ele declarou ao Faraó.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
Os sete bons cabeças de gado são sete anos; e as sete boas cabeças de grãos são sete anos”. O sonho é um só.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
Os sete bovinos magros e feios que vieram depois deles são sete anos, e também as sete cabeças de grão vazias, queimadas com o vento leste; serão sete anos de fome.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
Foi o que eu falei ao Faraó. Deus mostrou ao faraó o que ele está prestes a fazer.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
Eis que sete anos de grande abundância em toda a terra do Egito estão chegando.
30 A po nich nastane sedm let hladu, v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
Sete anos de fome surgirão depois deles, e toda a abundância será esquecida na terra do Egito. A fome consumirá a terra,
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
e a abundância não será conhecida na terra por causa da fome que se seguirá; pois será muito dolorosa.
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
O sonho foi duplicado para o Faraó, porque a coisa é estabelecida por Deus, e Deus em breve a realizará.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
“Agora, portanto, deixe o Faraó procurar um homem discreto e sábio, e o ponha sobre a terra do Egito.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
Que o Faraó faça isso, e que ele nomeie supervisores sobre a terra, e assuma a quinta parte da terra dos produtos do Egito nos sete abundantes anos.
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
Let eles reúnem toda a comida destes bons anos que vêm, e armazenam os grãos sob a mão do Faraó para comida nas cidades, e deixem que eles a guardem.
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
Os alimentos serão para fornecer a terra contra os sete anos de fome, que estarão na terra do Egito; para que a terra não pereça por causa da fome”.
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
A coisa era boa aos olhos do Faraó, e aos olhos de todos os seus servos.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
O Faraó disse a seus servos: “Podemos encontrar um homem como este, um homem em quem está o Espírito de Deus”?
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
Faraó disse a José: “Porque Deus lhe mostrou tudo isso, não há ninguém tão discreto e sábio como você”.
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
Você estará sobre minha casa”. Todo o meu povo será governado de acordo com a sua palavra. Somente no trono serei maior do que vós”.
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemí Egyptskou.
O Faraó disse a José: “Eis que eu te pus sobre toda a terra do Egito”.
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
O Faraó tirou seu anel sinete da mão e o colocou na mão de José, vestiu-o com vestes de linho fino e colocou uma corrente de ouro em seu pescoço.
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemí Egyptskou.
Ele o fez andar na segunda carruagem que ele tinha. Choraram diante dele: “Curva o joelho!”. Ele o colocou sobre toda a terra do Egito.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
O Faraó disse a José: “Eu sou o Faraó. Sem você, nenhum homem levantará a mão ou o pé em toda a terra do Egito”.
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
O Faraó chamou José de Zafenath-Paneah. Ele lhe deu Asenath, a filha de Potiphera, sacerdote de On, como esposa. José saiu sobre a terra do Egito.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
José tinha trinta anos de idade quando se apresentou diante do Faraó, rei do Egito. José saiu da presença do Faraó, e percorreu toda a terra do Egito.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
Nos sete anos abundantes, a terra produziu em abundância.
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
Ele reuniu todos os alimentos dos sete anos que estavam na terra do Egito, e depositou os alimentos nas cidades. Ele armazenava os alimentos em cada cidade a partir dos campos ao redor daquela cidade.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
Joseph depositou grãos como a areia do mar, muito, até que parou de contar, pois era sem número.
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
Para José nasceram dois filhos antes do ano da fome, que Asenath, a filha de Potiphera sacerdote de On, lhe deu à luz.
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
Joseph chamou o nome do primogênito Manasseh, “Pois”, disse ele, “Deus me fez esquecer toda a minha labuta, e toda a casa de meu pai”.
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
O nome do segundo, ele chamou Efraim: “Porque Deus me fez frutificar na terra da minha aflição”.
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
Os sete anos de abundância, que se passaram na terra do Egito, chegaram ao fim.
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
Os sete anos de fome começaram a chegar, tal como José havia dito. Havia fome em todas as terras, mas em todas as terras do Egito havia pão.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
Quando toda a terra do Egito ficou faminta, o povo clamou ao Faraó por pão, e o Faraó disse a todos os egípcios: “Ide ter com José”. O que ele vos disser, fazei”.
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
A fome estava sobre toda a superfície da terra. José abriu todas as casas das lojas e vendeu para os egípcios. A fome era severa na terra do Egito.
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
Todos os países vieram ao Egito, a José, para comprar grãos, porque a fome era severa em toda a terra.
