1 Mojžišova 41
1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
And it fortuned at. ij. yeres end that Pharao dreamed and thought that he stode by a ryuers syde and that there came out of the ryver
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
.vij. goodly kyne and fatt fleshed and fedd in a medowe.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
And him though that. vij. other kyne came vp after them out of the ryver euelfauored and leane fleshed and stode by the other vpon the brynke of the ryuer.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
And the evill favored and Ienefleshed kyne ate vp the. vij. welfauored and fatt kyne: and be awoke their with.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
And he slepte agayne and dreamed the second tyme that. vij. eares of corne grewe apon one stalke rancke and goodly.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
And that. vij. thynne eares blasted with the wynde spronge vp after them:
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
and that the. vij. thynne eares deuowrerd the. vij. rancke and full eares. And than Pharao awaked: and se here is his dreame.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
When the mornynge came his sprete was troubled And he sent and casted for all the soythsayers of Egypte and all the wyse men there of and told them his dreame: but there was none of them that coude interpretate it vnto Pharao.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
Than spake the chefe buttelar vnto Pharao saynge. I do remembre my fawte this daye.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
Pharao was angrie with his servauntes and put in warde in the chefe marshals house both me and the chefe baker.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
And we dreamed both of vs in one nyght and ech mannes dreame of a sondrye interpretation.
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
And there was with vs a yonge man an Hebrue borne servaunte vnto the chefe marshall. And we told him and he declared oure dreames to vs acordynge to ether of oure dreames.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
And as he declared them vnto vs euen so it came to passe. I was restored to myne office agayne and he was hanged.
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
Than Pharao sent and called Ioseph. And they made him haste out of preson. And he shaued him self and chaunged his rayment and went in to Pharao.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
And Pharao sayde vnto Ioseph: I haue dreamed a dreame and no man ca interpretate it but I haue herde saye of the yt as soon as thou hearest a dreame thou dost interpretate it.
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
And Ioseph answered Pharao saynge: God shall geue Pharao an answere of peace without me.
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
Pharao sayde vnto Ioseph: in my dreame me thought I stode by a ryvers syde and there came out of the ryver
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
vij fatt fleshed ad well fauored kyne and fedd in the medowe.
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
And then. vij. other kyne came vp after them poore and very euell fauored ad leane fleshed: so that I neuer sawe their lyke in all the lande of Egipte in euell fauordnesse.
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
And the. vij. leane and euell fauored kyne ate vpp the first. vij. fatt kyne
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
And when they had eaten them vp a man cowde not perceaue that they had eate them: for they were still as evyll fauored as they were at the begynnynge. And I awoke.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
And I sawe agayne in my dreame. vij. eares sprynge out of one stalk full and good
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
and. vij. other eares wytherd thinne and blasted with wynde sprynge vp after them.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
And the thynne eares deuowred the. vij. good cares. And I haue tolde it vnto the sothsayers but no man can tell me what it meaneth.
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
Then Ioseph sayde vnto Pharao: both Pharaos dreames are one. And god doth shewe Pharao what he is aboute to do.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
The vij. good kyne are. vij yeare: and the. vij. good eares are. vij. yere also and is but one dreame.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
Lykewyse the. vij. thynne and euell fauored kyne that came out after them are. vij. yeares: and the. vij. emptie and blasted eares shalbe vij. yeares of hunger.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
This is that which I sayde vnto Pharao that God doth shewe Pharao what he is aboute to doo.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
Beholde there shall come. vij. yere of great plenteousnes through out all the lande of Egypte.
30 A po nich nastane sedm let hladu, v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
And there shall aryse after them vij. yeres of hunger. So that all the plenteousnes shalbe forgeten in the lande of Egipte. And the hunger shall consume the lande:
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
so that the plenteousnes shall not be once asene in the land by reason of that hunger that shall come after for it shalbe exceading great
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
And as concernynge that the dreame was dubled vnto Pharao the second tyme it belokeneth that the thynge is certanly prepared of God ad that God will shortly brynge it to passe.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
Now therfore let Pharao provyde for a man of vnderstondynge and wysdome and sett him over the lande of Egipte.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
And let Pharao make officers ouer the lande and take vp the fyfte parte of the land of Egipte in the vij. plenteous yeres
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
and let them gather all the foode of these good yeres that come ad lay vp corne vnder the power of Pharo: that there may be foode in the cities
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
and there let them kepte it: that there may be foode in stoore in the lande agaynst the. vij. yeres of hunger which shall come in the lande of Egipte and that the lande perishe not thorow hunger.
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
And the saynge pleased Pharao ad all his seruauntes.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
Than sayde Pharao vnto his seruavauntes: where shall we fynde soch a ma as this is that hath the sprete of God in him?
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
wherfore Pharao sayde vnto Ioseph: for as moch as God hath shewed the all this there is no man of vnderstondyng nor of wysdome lyke vnto the
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
Thou therfore shalt be ouer my house and acordinge to thy worde shall all my people obey: only in the kynges seate will I be aboue the.
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemí Egyptskou.
And he sayde vnto Ioseph: beholde I haue sett the ouer all the lande of Egipte.
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
And he toke off his rynge from his fyngre and put it vpon Iosephs fingre and arayed him in raymet of bisse and put a golden cheyne aboute his necke
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemí Egyptskou.
and set him vpon the best charett that he had saue one. And they cryed before him Abrech ad that Pharao had made him ruelar ouer all the lande of Egipte.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
And Pharao sayde vnto Ioseph: I am Pharao without thi will shall no man lifte vp ether his hande or fote in all the lande of Egipte.
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
And be called Iosephs name Zaphnath Paenea. And he gaue him to wyfe Asnath the doughter of Potiphara preast of On. Than went Ioseph abrode in the lade of Egipte.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
And he was. xxx. yere olde whe he stode before Pharao kynge of Egipte. And than Ioseph departed from Pharao and went thorow out all the lande of Egipte.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
And in the. vij. pleteous yeres they made sheves and gathered
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
vp all the fode of the. vij. plenteous yeres which were in the lande of Egipte and put it in to the cities. And he put the food of the feldes that grewe rounde aboute euery cyte: euen in the same.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
And Ioseph layde vp corne in stoore lyke vnto the sande of the see in multitude out of mesure vntyll he left nombrynge: For it was with out nombre.
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
And vnto Ioseph were borne. ij. sonnes before the yeres of hunger came which Asnath the doughter of Potiphara preast of On bare vnto him.
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
And he called the name of the first sonne Manasse for God (sayde he) hath made me forgett all my laboure and all my fathers husholde.
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
The seconde called he Ephraim for God (sayde he) hath caused me to growe in the lande of my trouble.
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
And when the. vij. yeres plenteousnes that was in the lands of Egypte were ended
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
than came the. vij. yeres of derth acordynge as Ioseph had sayde. And the derth was in all landes: but in the lade of Egipte was there yet foode.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
When now all the lande of Egipte began to hunger than cried the people to Pharao for bread. And Pharao sayde vnto all Egipte: goo vnto Ioseph and what he sayth to you that doo
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
And when the derth was thorow out all the lande Ioseph opened all that was in the cities and solde vnto the Egiptias And hunger waxed fore in the land of Egipte.
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
And all countrees came to Egipte to Ioseph for to bye corne: because that the hunger was so sore in all landes.
