1 Mojžišova 32
1 Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
But Iacob went forth on his iourney. And the angells of God came and mett him.
2 I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
And when Iacob sawe them he sayde: this is godes hoost: and called the name of that same place Mahanaim.
3 Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
Iacob sente meessengers before him to Esau his brother vnto the lande of Seir and the felde of Edom.
4 A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
And he comaunded them saynge: se that ye speake after this maner to my lorde Esau: thy seruaunte Iacob sayth thus. I haue sogerned ad bene a straunger with Laban vnto this tyme:
5 A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
and haue gotten oxen asses and shepe menservauntes and wemanseruauntes and haue sent to shewe it mi lorde that I may fynde grace in thy syghte.
6 I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
And the messengers came agayne to Iacob sainge: we came vnto thi brother Esau and he cometh ageynst the and. iiij. hundred men with hi.
7 Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
Than was Iacob greatlye afrayde and wist not which waye to turne him selfe and devyded the people that was with him and the shepe oxen and camels in to. ij. companies
8 Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
and sayde: Yf Esau come to the one parte and smyte it the other may saue it selfe.
9 I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
And Iacob sayde: O god of my father Abraham and God of my father Isaac: LORde which saydest vnto me returne vnto thy cuntre and to thy kynrede and I will deall wel with the.
10 Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
I am not worthy of the leaste of all the mercyes and treuth which thou hast shewed vnto thy seruaunte. For with my staf came I over this Iordane and now haue Igoten. ij. droves
11 Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
Delyver me from the handes of my brother Esau for I feare him: lest he will come and smyte the mother with the childeru.
12 Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
Thou saydest that thou woldest surely do me good and woldest make mi seed as the sonde of the see which can not be nombred for multitude.
13 I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
And he taried there that same nyghte and toke of that which came to hande a preasent vnto Esau his brother:
14 Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
ij hundred she gootes ad xx he gootes: ij hundred shepe and xx rammes:
15 Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
thyrtye mylch camels with their coltes: xl kyne ad x bulles: xx she asses ad foles
16 A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
and delyuered them vnto his seruauntes euery drooue by them selues ad sayde vnto them: goo forth before me and put a space betwyxte euery drooue.
17 I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
And he comaunded the formest sayngeWhe Esau my brother meteth the ad axeth the saynge: whose seruaute art thou and whither goost thou and whose ar these that goo before ye:
18 Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
thou shalt say they be thy seruaunte Iacobs and are a present sent vnto my lorde Esau and beholde he him selfe cometh after vs.
19 Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
And so comaunded he the seconde ad euen so the thirde and lykewyse all that folowed the drooues sainge of this maner se that ye speake vnto Esau whe ye mete him
20 A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
ad saye more ouer. Beholde thy seruaunte Iacob cometh after vs for he sayde. I will pease his wrath with the present yt goth before me and afterward I will see him myself so peradventure he will receaue me to grace.
21 A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
So went the preset before him ad he taried all that nyghte in the tente
22 A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
ad rose vp the same nyghte ad toke his. ij. wyves and his. ij. maydens and his. xi. sonnes and went ouer the foorde Iabok.
23 Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
And he toke them ad sent the ouer the ryuer ad sent ouer that he had
24 A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
ad taried behinde him selfe alone. And there wrastled a man with him vnto the breakynge of the daye.
25 A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
And when he sawe that he coude not prevayle agaynst him he smote hi vnder the thye and the senowe of Iacobs thy shranke as he wrastled with him.
26 A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
And he sayde: let me goo for the daye breaketh. And he sayde: I will not lett the goo excepte thou blesse me.
27 I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
And he sayde vnto him: what is thy name? He answered: Iacob.
28 I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
And he sayde: thou shalt be called Iacob nomore but Israell. For thou hast wrastled with God and with men ad hast preuayled.
29 I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
And Iacob asked him sainge tell me thi name. And he sayde wherfore dost thou aske after my name? and he blessed him there.
30 Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
And Iacob called the name of the place Peniel for I haue sene God face to face and yet is my lyfe reserved.
31 I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
And as he went ouer Peniel the sonne rose vpon him and he halted vpon his thye:
32 Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
wherfore the childern of Israell eate not of the senow that shrancke vnder the thye vnto this daye: because that he smote Iacob vnder the thye in the senow that shroncke.
