1 Mojžišova 31

1 Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;

And he heard the words of Laban’s sons, saying, Jacob hath taken away all that was our father’s; and of that which was our father’s hath he obtained all this glory.

2 A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:

And Jacob beheld the countenance of Laban, and, behold, it was not toward him as before.

3 I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.

And the LORD said to Jacob, Return to the land of thy fathers, and to thy kindred; and I will be with thee.

4 Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.

And Jacob sent and called Rachel and Leah into the field to his flock,

5 A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.

And said to them, I see your father’s countenance, that it is not toward me as before; but the God of my father hath been with me.

6 A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.

And ye know that with all my power I have served your father.

7 Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.

And your father hath deceived me, and changed my wages ten times; but God allowed him not to hurt me.

8 Když takto řekl: Co bude peřestého, to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách.

If he said thus, The speckled shall be thy wages; then all the cattle bore speckled: and if he said thus, The striped shall be thy hire; then all the cattle bore striped.

9 A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně.

Thus God hath taken away the cattle of your father, and given them to me.

10 Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení.

And it came to pass at the time that the cattle conceived, that I lifted up my eyes, and saw in a dream, and, behold, the rams which leaped upon the cattle were striped, speckled, and spotted.

11 Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem.

And the angel of God spoke to me in a dream, saying, Jacob: And I said, Here am I.

12 I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá.

And he said, Lift up now thy eyes, and see, all the rams which leap upon the cattle are striped, speckled, and spotted: for I have seen all that Laban doeth to thee.

13 Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

I am the God of Bethel, where thou didst anoint the pillar, and where thou didst vow to me a vow: now arise, depart from this land, and return to the land of thy kindred.

14 Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho?

And Rachel and Leah answered and said to him, Is there yet any portion or inheritance for us in our father’s house?

15 Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil.

Are we not counted by him strangers? for he hath sold us, and hath quite consumed also our money.

16 Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.

For all the riches which God hath taken from our father, that is ours, and our children’s: now then, whatever God hath said to thee, do.

17 Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.

Then Jacob arose, and set his sons and his wives upon camels;

18 A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské.

And he carried away all his cattle, and all his goods which he had gained, the cattle of his getting, which he had gained in Padanaram, to go to Isaac his father in the land of Canaan.

19 (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.

And Laban went to shear his sheep: and Rachel had stolen the images that were her father’s.

20 I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.)

And Jacob stole away unawares to Laban the Syrian, in that he told him not that he was fleeing.

21 Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské.

So he fled with all that he had; and he arose, and passed over the river, and set his face toward the mount Gilead.

22 I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob.

And it was told Laban on the third day that Jacob had fled.

23 Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské.

And he took his brethren with him, and pursued after him seven days’ journey; and they overtook him in the mount Gilead.

24 (Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.)

And God came to Laban the Syrian in a dream by night, and said to him, Take heed that thou speak not to Jacob either good or bad.

25 Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.

Then Laban overtook Jacob. Now Jacob had pitched his tent in the mount: and Laban with his brethren pitched in the mount of Gilead.

26 I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem.

And Laban said to Jacob, What hast thou done, that thou hast stolen away unawares to me, and carried away my daughters, as captives taken with the sword?

27 Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou?

Why didst thou flee away secretly, and steal away from me; and didst not tell me, that I might have sent thee away with mirth, and with songs, with timbrel, and with harp?

28 A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak.

And hast not permitted me to kiss my sons and my daughters? thou hast now done foolishly in so doing.

29 Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky.

It is in the power of my hand to do you harm: but the God of your father spoke to me last night, saying, Take thou heed that thou speak not to Jacob either good or bad.

30 Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé?

And now, though thou wouldest needs be gone, because thou didst earnestly long after thy father’s house, yet why hast thou stolen my gods?

31 Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své.

And Jacob answered and said to Laban, Because I was afraid: for I said, It may be thou wouldest take thy daughters from me by force.

32 Nalezneš-li pak u koho bohy své, nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla.

With whomever thou findest thy gods, let him not live: before our brethren discern thou what is thine with me, and take it to thee. For Jacob knew not that Rachel had stolen them.

33 Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel.

And Laban went into Jacob’s tent, and into Leah’s tent, and into the two maidservants’ tents; but he found them not. Then he went out of Leah’s tent, and entered into Rachel’s tent.

34 Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl.

Now Rachel had taken the images, and put them in the camel’s saddle, and sat upon them. And Laban searched all the tent, but found them not.

35 A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl.

And she said to her father, Let it not displease my lord that I cannot rise up before thee; for the custom of women is upon me. And he searched, but found not the images.

36 Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?

And Jacob was angry, and contended with Laban: and Jacob answered and said to Laban, What is my trespass? what is my sin, that thou hast so hotly pursued after me?

37 Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma.

Though thou hast searched all my things, what hast thou found of all thy household things? set it here before my brethren and thy brethren, that they may judge between us both.

38 Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem.

These twenty years have I been with thee; thy ewes and thy female goats have not cast their young, and the rams of thy flock have I not eaten.

39 Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.

That which was torn by beasts I brought not to thee; I bore the loss of it; of my hand didst thou require it, whether stolen by day, or stolen by night.

40 Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých.

Thus I was; in the day the drought consumed me, and the frost by night; and my sleep departed from my eyes.

41 Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát.

Thus have I been twenty years in thy house; I served thee fourteen years for thy two daughters, and six years for thy cattle: and thou hast changed my wages ten times.

42 A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.

Except the God of my father, the God of Abraham, and the fear of Isaac, had been with me, surely thou hadst now sent me away empty. God hath seen my affliction and the labour of my hands, and rebuked thee last night.

43 Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily?

And Laban answered and said to Jacob, These daughters are my daughters, and these children are my children, and these cattle are my cattle, and all that thou seest is mine: and what can I do this day to these my daughters, or to their children which they have borne?

44 Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou.

Now therefore come thou, let us make a covenant, I and thou; and let it be for a witness between me and thee.

45 Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení.

And Jacob took a stone, and set it up for a pillar.

46 A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě.

And Jacob said to his brethren, Gather stones; and they took stones, and made an heap: and they ate there upon the heap.

47 I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed.

And Laban called it Jegarsahadutha: but Jacob called it Galeed.

48 Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,

And Laban said, This heap is a witness between me and thee this day. Therefore was the name of it called Galeed;

49 A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe.

And Mizpah; for he said, The LORD watch between me and thee, when we are absent one from another.

50 Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou.

If thou shalt afflict my daughters, or if thou shalt take other wives besides my daughters, no man is with us; see, God is witness between me and thee.

51 A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou,

And Laban said to Jacob, Behold this heap, and behold this pillar, which I have cast between me and thee;

52 Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého.

This heap be witness, and this pillar be witness, that I will not pass over this heap to thee, and that thou shalt not pass over this heap and this pillar to me, for harm.

53 Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka.

The God of Abraham, and the God of Nahor, the God of their father, judge between us. And Jacob swore by the fear of his father Isaac.

54 Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře.

Then Jacob offered sacrifice upon the mount, and called his brethren to eat bread: and they ate bread, and tarried all night in the mount.

55 I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému.

And early in the morning Laban arose, and kissed his sons and his daughters, and blessed them: and Laban departed, and returned to his place.