1 Mojžišova 29
1 Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
Basa ma, Yakob lao nakandoo seriꞌ rulu neu.
2 A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.
Faiꞌ esa, ana nita oe mataꞌ sa deka kamboꞌ esa. Hiek-lombo nononggoꞌ telu, nea-nea rae rinu sia naa. Te fatu monaeꞌ esa tatana oe mataꞌ a.
3 Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
Mia doo na, mete ma hiek-lombo basa se raꞌabꞌue, dei fo manatadꞌa ra oꞌo dinggoꞌ fatu a, fo hando oe fee se rinu. Basa fo, ara tatana baliꞌ oe mataꞌ a.
4 Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
Yakob natane manatadꞌa ra nae, “Hei ma bee ima?” Ara rataa rae, “Hai, mia kambo Haran ia.”
5 I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
Yakob natane seluꞌ nae, “Mihine toꞌo Labꞌan ngga, do? Eni, Nahor anan.” Ara rataa rae, “Hai mihine.”
6 I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.
Ma Yakob natane fai nae, “Ana malolole, do?” Ara rataa rae, “Tou lasiꞌ a malolole. Sobꞌa mete dei. Naa, eni ana feto na, naran Rahel. Ana mboo nendi hiek-lombo nara rema rinu sia ia. De muhani e.”
7 Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
Basa ma Yakob olaꞌ nae, “Oras ia, feꞌe rereloꞌ. Malole lenaꞌ banda bee raꞌabꞌue sia ia ena, naa, hei fee se rinu leo. Basa fo, mboo mendi se nembe reu, fo raa selu uru.”
8 A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
Te ara rareresi rae, “We, nda taꞌo naa sa! Hai musi mihani manatadꞌa ra basa se mboo rendi banda ra raꞌabꞌue sia ia dei, fo hai feꞌe oꞌo dinggoꞌ fatu a, fo hani se.”
9 Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
Yakob feꞌe ola-olaꞌ no atahori ra ma, Rahel losa no ama na hiek-lombo nara. Eni mana biasa mboo banda naa ra.
10 Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
Yakob nita Rahel ma hiek-lombo nara ma, ana neu oꞌo dinggoꞌ oe mataꞌ a tatana na. De hani toꞌo na banda nara.
11 A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
Basa ma, ana neu holu-idu Rahel, ma nggae.
12 Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
Ana dui Rahel nae, “Odꞌi! Au ia, ho ama ma odꞌi na Ribka anan.” Boe ma, Rahel nela baliꞌ neu nafadꞌe ama na.
13 I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
Labꞌan rena Rahel dui soꞌal Yakob, eni odꞌi na Ribka anan ma, ana nelaꞌ neu soru e. Ara randaa ma, Labꞌan holu ma idu e. Basa ma, no Yakob ume neu, de Yakob dui basaꞌ e neu e.
14 Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
Ma Labꞌan olaꞌ nae, “Memaꞌ tebꞌe! Hita ruꞌa nggita bobꞌonggiꞌ!” Yakob leo no se losa fula esa ena ma,
15 Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
Labꞌan olaꞌ no e nae, “Taꞌo ia, Ako! Au nda nau ho tao ues mudꞌaꞌ sa, huu ruꞌa nggita bobꞌonggiꞌ. Ho moꞌe nggadiꞌ baꞌu sa?”
16 (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
Labꞌan ana feton rua. Aꞌa ka, naran Lea, ma odꞌi ka, naran Rahel.
17 Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
Lea, akaꞌ mata deke na fo maloleꞌ, te Rahel meulau na seli.
18 I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
Yakob sue Rahel, de nataa Labꞌan nae, “Au tao ues fee toꞌo too hitu, sadꞌi toꞌo fee au sao ala Rahel.”
19 Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
Ma Labꞌan nataa nae, “Au nau! Malole lenaꞌ au fee ne sao nggo, fo au bobꞌonggi ngga. Naa fo, atahori feaꞌ afiꞌ sao rala e. De leo siaꞌ a ia, fo tao ues fee au.”
20 Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
Boe ma Yakob tao ues too hitu, fo bisa sao Rahel. Huu ana sue Rahel seli, naa de, too hitu naa ra, ana medꞌa onaꞌ fai hiraꞌ a.
21 Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
Basa too hitu naa ra ma, Yakob fee nesenenedꞌaꞌ neu Labꞌan nae, “Toꞌo! Au tao ues fee toꞌo too hitu ena. De fee au sao Rahel leo.”
22 Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
Boe ma, Labꞌan lemba-dꞌodꞌe se, de narolo basa atahori sia nusaꞌ naa.
23 U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
Tetembaꞌ naa, Labꞌan nda fee Rahel sa, te ana fee Lea nisiꞌ Yakob lalaat na rala. De Yakob sungguꞌ no e. Mbila fefetu na ma, Yakob feꞌe bubꞌuluꞌ nae, eni sao Lea. De ana neu natane Labꞌan nae, “Saa de toꞌo eꞌedꞌik au? Au tao ues too hitu, fo ae sao Rahel! Taꞌo bee de nggati no Lea?” Ma Labꞌan nataa nae, “Afiꞌ mumunasa taꞌo naa! Tungga hai adat ma, odꞌiꞌ afiꞌ sao naꞌahuluꞌ aꞌaꞌ. Malole lenaꞌ taꞌo ia! Muhani lemba-dꞌodꞌeꞌ ia losa fai hitu basa dei. Basa fo, ho sao Rahel, sadꞌi ho tao ues fee au too hitu fai.” Boe ma Labꞌan fee ate ina na, naran Silpa, fo dadꞌi Lea ate na.
24 Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
25 A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
26 Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
27 Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
28 I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
Yakob o nau boe. Naa de, fefeta fai kahituꞌ a basa ma, Labꞌan naꞌasasaoꞌ Rahel no Yakob.
29 Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
Labꞌan fee ate inaꞌ na esa fai, naran Bilha, fo dadꞌi Rahel ate na.
30 Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
Basa ma, Yakob sungguꞌ no Rahel. Ana sue Rahel lenaꞌ Lea, de tao ues seluꞌ too hitu fee ama ari na.
31 Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
LAMATUALAIN nahine Yakob sue Rahel lenaꞌ Lea. De Ana fee Lea bꞌonggi, te Rahel nda bꞌonggi sa.
32 Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
Lea nairu, de bꞌonggi ana touꞌ esa. Ana nae, “LAMATUALAIN memaꞌ nita au sususa ngga. Ia naa, sao ngga nau mete-seꞌu au, huu anaꞌ ia.” Naa de, ana babꞌae anaꞌ a, Ruben (lii na, naeꞌ a onaꞌ dedꞌeat esa fo sosoa na, ‘ana nita au sususa ngga ena’).
33 I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
Basa ma, Lea nairu seluꞌ, de bꞌonggi ana touꞌ esa fai. Ana nae, “LAMATUALAIN rena au sao ngga nda tao mataꞌ neu au sa. Naa de, Ana fee au anaꞌ esa fai.” Naa de, ana babꞌae anaꞌ naa, Simeon (sosoa na ‘atahori rena ena’).
34 A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
Basa ma, Lea nairu seluꞌ, de bꞌonggi ana touꞌ esa fai. Ana nae, “No anaꞌ ia, au dedꞌeat ngga basa ena. Au sao ngga musi nenepaꞌaꞌ no au, huu au bꞌonggi fee ne ana touꞌ telu ena.” Naa de, ana babꞌae anaꞌ naa, Lewi (sosoa na ‘nenepaꞌaꞌ’).
35 I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
Basa ma, Lea nairu fai, de bꞌonggi ana touꞌ esa. Ana nae, “Oeꞌ ia, au ae koa-kio LAMATUALAIN!” Naa de, ana babꞌae anaꞌ naa, Yahuda (sosoa na mbei ma ‘koa-kio’). Basa naa ma, Lea nda bꞌonggi sa ena.
