1 Mojžišova 24
1 Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech.
Abraham was olde and stryken in dayes and the LORde had blessed him in all thinges.
2 Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,
And he sayde vnto his eldest servaunte of his house which had the rule over all that he had: Put thy hande vnder my thye that
3 Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.
I maye make the swere by the LORde that is God of heauen and God of the erth that thou shalt not take a wyfe vnto my sonne of the doughters of the canaanytes amonge which I dwell.
4 Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.
But shalt goo vnto my contre and to my kynred and there take a wyfe vnto my sonne Isaac.
5 I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel?
Tha sayde the seruaunte vnto him: what ad yf the woma wyll not agree to come with me vnto this lade shall I brynge thy sonne agayne vnto the lande which thou camest out of:
6 Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam.
And Abraha sayde vnto him: bewarre of that that thou brige not my sonne thither.
7 Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
The LORde God of heauen which toke me from my fathers house and from the lande where I was borne and which spake vnto me and sware vnto me saynge: vnto thy seed wyll I geue this lande he shall sende his angell before the yt thou mayst take a wife vnto my sonne from thence.
8 Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.
Neuerthelesse yf the woma will not agree to come with the than shalt thou be with out daunger of this ooth. But aboue all thinge brynge not my sonne thyther agayne.
9 Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč.
And the seruaunte put his hand vnder the thye of Abraham and sware to him as concernynge that matter.
10 A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor.
And the seruaunte toke. x. camels of the camels of his master and departed and had of all maner goodes of his master with him and stode vp and went to Mesopotamia vnto the cytie of Nahor.
11 A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody.
And made his camels to lye doune with out the cytie by a wels syde of water at euen: aboute the tyme that women come out to drawe water
12 A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem.
and he sayde. LORde God of my master Abraha sende me good spede this daye and shewe mercy vnto my master Abraham.
13 Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu.
Lo I stonde here by the well of water and the doughters of the men of this citie will come out to drawe water:
14 Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým.
Now the damsell to whome I saye stoupe doune thy pytcher and let me drynke. Yf she saye drynke and I will geue thy camels drynke also yt same is she that thou hast ordened for they servaunte Isaac: yee and therby shall I knowe that thou hast shewed mercy on my master.
15 I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím.
And it came to passe yer he had leeft spakynge that Rebecca came out the doughter of Bethuell sonne to Melcha the wife of Nahor Abrahams brother and hir pytcher apon hir shulder:
16 A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru.
The damsell was very fayre to loke apon and yet a mayde and vnknowen of man. And she went doune to the well and fylled hyr pytcher and came vp agayne.
17 Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého.
Then the seruaunte ranne vnto her and sayde: let me syppe a litle water of thi pither.
18 I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti.
And she sayde: drynke my lorde. And she hasted and late downe her pytcher apon hyr arme and gaue him drinke.
19 A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí.
And whe she had geven hym drynke she sayde: I will drawe water for thy camels also vntill they haue dronke ynough.
20 Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho.
And she poured out hyr pitcher in to the trough hastely and ranne agayne vnto the well to fett water: and drewe for all his camels.
21 Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic.
And the felowe wondred at her. But helde his peace to wete whether the LORde had made his iourney prosperous or not.
22 I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.
And as the camels had lefte drynckynge he toke an earynge of halfe a sicle weght and. ij golden bracelettes for hyr hades of. x. sycles weyght of gold
23 A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali?
and sayde vnto her: whose doughter art thou? tell me: ys there rowme in thy fathers house for vs to lodge in?
24 Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.
And she sayde vnto him: I am the doughter of Bethuell the sonne of Milcha which she bare vnto Nahor:
25 Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali.
and sayde moreouer vnto him: we haue litter and prauonder ynough and also rowme to lodge in.
26 Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu.
And the man bowed himselfe and worshipped the LORde
27 A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého.
and sayde: blessed be the LORde God of my master Abraham which ceasseth not to deale mercyfully and truly with my master And hath brought me the waye to my masters brothers house.
28 I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo.
And the damsell ranne and tolde them of her mothers house these thinges.
29 A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.
And Rebecca had a brother called Laban. And Laban ranne out vnto the man to the well:
30 Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice.
for as soone as he had sene the earynges and the bracelettes apon his sisters handes ad herde the wordes of Rebecca his sister saynge thus sayde the man vnto me than he went out vnto the man. And loo he stode yet with the camels by the well syde.
31 Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?
And Laban sayde: come in thou blessed of the LORde. Wherfore stondest thou without? I haue dressed the house and made rowme for the camels.
32 Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.
And than the ma came in to the house. And he vnbrydeld the camels: and brought litter and prauonder for the camels and water to weshe his fete and their fete that were with him
33 A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.
and there was meate sett before him to eate. But he sayde: I will not eate vntill I haue sayde myne earede: And he sayde saye on.
34 Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já.
And he sayde: I am Abrahas servaunte
35 A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.
and the LORDE hath blessed my master out of measure that he is become greate and hath geven him shepe oxen syluer and golde menservauntes maydeservauntes camels ad asses.
36 A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.
And Sara my masters wyfe bare him a sonne whe she was olde: and vnto him hath he geven all that he hath.
37 I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.
And my master made me swere saynge: Thou shalt not take a wyfe to my sonne amonge the doughters of the cananytes in whose lade I dwell.
38 Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.
But thou shalt goo vnto my fathers house and to my kynred and there take a wyfe vnto my sonne.
39 A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou?
And I sayde vnto my master. What yf the wyfe will not folowe me?
40 Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.
And he sayde vnto me: The LORde before whome I walke wyll sende his angell with the and prosper thy iourney that thou shalt take a wyfe for my sonne of my kynred and of my fathers house.
41 A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé.
But and yf (when thou comest vnto my kynred) they will not geue the one tha shalt thou bere no perell of myne oothe.
42 Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu,
And I came this daye vnto the well and sayed: O LORde the God of my master Abraha yf it be so that thou makest my iourney which I go prosperous:
43 Aj, já stojím u studnice vody; protož, nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého,
beholde I stode by this well of water And when a virgyn cometh forth to drawe water and I saye to her: geue me a litle water of thi pitcher to drynke
44 A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého.
and she saye agayne to me: dryncke thou and I will also drawe water for thy camels: that same is the wife whom the LORde hath prepared for my masters sonne.
45 Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.
And before I had made an ende of speakynge in myne harte: beholde Rebecca came forth and hir pitcher on hir shulder and she went doune vnto the well and drewe. And I sayde vnto her geue me drynke.
46 Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.
And she made hast and toke doune hir pitcher from of hir ad sayd: drinke and I will geue thy camels drynke also. And I dranke and she gaue the camels drynke also.
47 I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její.
And I asked her saynge: whose doughter art thou? And she answered: the doughter of Bathuell Nahors sonne whome Milca bare vnto him. And I put the earynge vpon hir face and the bracelettes apon hir hondes.
48 A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.
And I bowed my selfe and worshepped the LORde and blessed the LORde God of my master Abraha which had brought me the right waye to take my masters brothers doughter vnto his sonne.
49 Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.
Now therfore yf ye will deall mercyfully and truly with my master tell me. And yf no tell me also: that I maye turne me to the right hande or to the left.
50 Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.
Than answered Laban and Bathuel saynge: The thinge is proceded even out of the lorde we can not therfore saye vnto the ether good or bad:
51 Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.
Beholde Rebecca before thy face take her and goo and let her be thy masters sonnes wife euen as the LORde hath sayde.
52 I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.
And whe Abrahams servaunte herde their wordes he bowed him selfe vnto the LORde flatt vpon the erth.
53 A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.
And the servaunte toke forth iewells of syluer and iewelles of gold and rayment and gaue them to Rebecca: But vnto hir brother and to hir mother he gaue spyces.
54 Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.
And then they ate and dranke both he and the men that were with him and taried all nyghte and rose vp in the mornynge. And he sayde: let me departe vnto my master.
55 I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš.
But hir brother and hir mother sayde: let the damsell abyde with vs a while ad it be but even. x. dayes and than goo thy wayes.
56 On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému.
And he sayde vnto them hinder me not: for the lorde hath prospered my iourney. Sende me awaye yt I maye goo vnto my master.
57 I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu.
And they sayde: let vs call the damsell and witt what she sayth to the matter.
58 Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu.
And they called forth Rebecca ad sayde vnto her: wilt thou goo with this ma? And she sayde: Yee.
59 A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,
Than they broughte Rebecca their sister on the waye and her norse and Abrahas servaunte and the men that were wyth him.
60 Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.
And they blessed Rebecca and sayde vnto her: Thou art oure sister growe in to thousande thousandes and thy seed possesse ye gates of their emnies.
61 Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.
And Rebecca arose and hir damsels and satt the vp apo the camels and went their waye after the man. And ye servaunte toke Rebecca and went his waye
62 Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.
And Isaac was a comige from the well of ye lyvynge and seynge for he dwelt in the south cotre
63 A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.
and was gone out to walke in his meditatios before ye eue tyde. And he lyfte vp his eyes and loked and beholde ye camels were cominge.
64 Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.
And Rebecca lyfte vp hir eyes and whe she sawe Isaac she lyghted of the camel
65 (Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.
ad sayde vnto ye servaunte: what ma is this yt cometh agenst vs in the feld? And the servaute sayde: it is my master. And then she toke hir mantell ad put it aboute her.
66 Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil.
And the servaute tolde Isaac all that he had done.
67 I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.
The Isaac broughte her in to his mother Saras tente ad toke Rebecca and she became his wife and he loved her: and so was Isaac coforted over his mother.
