1 Mojžišova 21
1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
Əmdi Pǝrwǝrdigar wǝdǝ ⱪilƣinidǝk Saraⱨni yoⱪlidi; Pǝrwǝrdigar Saraⱨⱪa deginidǝk ⱪildi.
2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
Saraⱨ ⱨamilidar bolup, Ibraⱨim ⱪeriƣanda Huda uningƣa bekitkǝn waⱪitta bir oƣul tuƣup bǝrdi.
3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
Ibraⱨim ɵzigǝ tɵrǝlgǝn oƣli, yǝni Saraⱨ uningƣa tuƣup bǝrgǝn oƣlining ismini Isⱨaⱪ ⱪoydi.
4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
Andin Ibraⱨim Huda uningƣa buyruƣinidǝk ɵz oƣli Isⱨaⱪ tuƣulup sǝkkizinqi küni hǝtnǝ ⱪildi.
5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
Oƣli Isⱨaⱪ tuƣulƣan qaƣda, Ibraⱨim yüz yaxta idi.
6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
Saraⱨ: «Huda meni küldürüwǝtti; ⱨǝrkim bu ixni anglisa, mǝn bilǝn tǝng külüxidu», dedi.
7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
U yǝnǝ: — Kimmu Ibraⱨimƣa: «Saraⱨ bala emitidiƣan bolidu!» dǝp eytalaytti? Qünki u ⱪeriƣanda uningƣa bir oƣul tuƣup bǝrdim! — dedi.
8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
Bala qong bolup, ǝmqǝktin ayrildi. Isⱨaⱪ ǝmqǝktin ayrilƣan küni Ibraⱨim qong ziyapǝt ɵtküzüp bǝrdi.
9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
Əmma Saraⱨ misirliⱪ Ⱨǝjǝrning Ibraⱨimƣa tuƣup bǝrgǝn oƣulning [Isⱨaⱪni] mǝshirǝ ⱪiliwatⱪinini kɵrüp ⱪaldi.
10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
Xuning bilǝn u Ibraⱨimƣa: — Bu dedǝk bilǝn oƣlini ⱨǝydiwǝt! Qünki bu dedǝkning oƣli mening oƣlum Isⱨaⱪ bilǝn tǝng waris bolsa bolmaydu!, — dedi.
11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
[Saraⱨning] bu sɵzi Ibraⱨimƣa tolimu eƣir kǝldi; qünki [Ismailmu] uning oƣli-dǝ!
12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
Lekin Huda Ibraⱨimƣa: — Balang wǝ dediking wǝjidin bu sɵz sanga eƣir kǝlmisun, bǝlki Saraⱨning sanga degǝnlirining ⱨǝmmisigǝ ⱪulaⱪ salƣin; qünki Isⱨaⱪtin bolƣini sening nǝsling ⱨesablinidu.
13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
Lekin dedǝkning oƣlidinmu bir hǝlⱪ-millǝt pǝyda ⱪilimǝn, qünki umu sening nǝsling, — dedi.
14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
Ətisi tang sǝⱨǝrdǝ Ibraⱨim ⱪopup, nan bilǝn bir tulum suni elip Ⱨǝjǝrgǝ berip, ɵxnisigǝ yüdküzüp, balini uningƣa tapxurup, ikkisini yolƣa selip ⱪoydi. Ⱨǝjǝr ketip, Bǝǝr-Xebaning qɵlidǝ kezip yürdi.
15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
Əmdi tulumdiki su tügǝp kǝtkǝnidi; Ⱨǝjǝr balini bir qatⱪalning tüwigǝ taxlap ⱪoyup, ɵz-ɵzigǝ: «Balining ɵlüp ketixigǝ ⱪarap qidimaymǝn» dǝp, bir oⱪ etimqǝ yiraⱪⱪa berip, udulida olturdi. U udulida olturup, pǝryad kɵtürüp yiƣlidi.
16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
Huda oƣulning yiƣa awazini anglidi; xuning bilǝn Hudaning Pǝrixtisi asmandin Ⱨǝjǝrni qaⱪirip uningƣa: — Əy Ⱨǝjǝr, sanga nemǝ boldi? Ⱪorⱪmiƣin; qünki Huda oƣulning [yiƣa] awazini yatⱪan yeridin anglidi.
18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
Əmdi ⱪopup, ⱪolung bilǝn balini yɵlǝp turƣuz; qünki Mǝn uni uluƣ bir ǝl-millǝt ⱪilimǝn, — dedi.
19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
Xuan Huda [Ⱨǝjǝrning] kɵzlirini aqti, u bir ⱪuduⱪni kɵrdi. U berip tulumƣa su toldurup, oƣulƣa iqküzdi.
20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
Huda u bala bilǝn billǝ boldi; u ɵsüp qong boldi. U qɵldǝ yaxap, mǝrgǝn bolup yetixti.
21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
U Paran qɵlidǝ turdi; xu waⱪitlarda anisi uningƣa Misir zeminidin bir ⱪizni hotunluⱪⱪa elip bǝrdi.
22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
U waⱪitlarda xundaⱪ boldiki, Abimǝlǝk wǝ uning lǝxkǝrbexi Fikol kelip Ibraⱨimƣa: — Ⱪilƣan ⱨǝmmǝ ixliringda, Huda sening bilǝn billidur.
23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
Əmdi sǝn dǝl muxu yǝrdǝ manga, oƣlumƣa wǝ nǝwrǝmgǝ hiyanǝt ⱪilmasliⱪⱪa Hudaning namida ⱪǝsǝm ⱪilip bǝrgǝysǝn; mǝn sanga kɵrsitip kǝlgǝn meⱨribanliⱪimdǝk, sǝnmu manga wǝ sǝn ⱨazir turuwatⱪan yurtⱪa meⱨribanliⱪ ⱪilƣaysǝn, — dedi.
24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
Ibraⱨim: Ⱪǝsǝm ⱪilip berǝy, dedi.
25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
Andin Ibraⱨim Abimǝlǝkning qakarliri tartiwalƣan bir ⱪuduⱪ toƣrisida Abimǝlǝkni ǝyiblidi.
26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
Abimǝlǝk: — Bu ixni ⱪilƣan kixini bilmǝymǝn; sǝn bu ixni mangimu eytmapsǝn; mǝn bu ixni pǝⱪǝt bügünla anglixim, — dedi.
27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
Ibraⱨim ⱪoy-kala elip Abimǝlǝkkǝ tǝⱪdim ⱪildi; andin ular ikkilisi ǝⱨdǝ ⱪilixti.
28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
Ibraⱨim yǝnǝ padidin yǝttǝ qixi ⱪozini bir tǝrǝpkǝ ayrip ⱪoydi.
29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
Abimǝlǝk Ibraⱨimdin: — Sǝn bir tǝrǝpkǝ ayrip ⱪoyƣan bu yǝttǝ qixi ⱪozining nemǝ mǝnisi bar? — dǝp soriwidi,
30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
u: — Mening bu ⱪuduⱪni koliƣinimni etirap ⱪilƣiningƣa guwaⱨliⱪ süpitidǝ bu yǝttǝ qixi ⱪozini ⱪolumdin ⱪobul ⱪilƣaysǝn, — dǝp jawab bǝrdi.
31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
Bu ikkisi xu yǝrdǝ ⱪǝsǝm ⱪilixⱪanliⱪi üqün, u xu jayni «Bǝǝr-Xeba» dǝp atidi.
32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
Xu tǝriⱪidǝ ular Bǝǝr-Xebada ǝⱨdǝ ⱪilixti. Andin Abimǝlǝk wǝ uning lǝxkǝrbexi Fikol ⱪozƣilip, Filistiylǝrning zeminiƣa yenip kǝtti.
33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
Ibraⱨim Bǝǝr-Xebada bir tüp yulƣunni tikip, u yǝrdǝ Əbǝdiy Tǝngri bolƣan Pǝrwǝrdigarning namiƣa nida ⱪilip ibadǝt ⱪildi.
34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
Ibraⱨim Filistiylǝrning zeminida uzun waⱪitⱪiqǝ turup ⱪaldi.
