< 1 Mojžišova 11 >
1 Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.
To naah long pum ah lok maeto khue oh moe, lok maeto ni apaeh o.
2 I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
Ni angyae bang hoiah a caeh o, Shinar azawn to hnuk o naah, to ah khosak o.
3 A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.
To naah nihcae mah maeto hoi maeto khaeah, Angzo oh, amlai long pahlom o si loe, hmaiqoeng o si, tiah thuih o. Thlung zuengah amlai long to patoh o moe, param long zuengah thing tangpri to patoh o.
4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
Nihcae mah, Angzo oh, vangpui maeto sah o si loe, van pha khoek to imsang to sah o si; aimacae ahmin amthang hanah sah o si, to tih ai nahaeloe long pum ah ampraek o boih moeng tih, tiah a thuih o.
5 Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
Angraeng loe kaminawk mah sak ih imsang hoi vangpui to khet hanah, angzoh tathuk.
6 A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
Angraeng mah, Khenah, kaminawk loe maeto ah oh o moe, lok maeto apaeh o boih pongah, hae tok hae sak amtong o boeh; vaihi sak han a poek o ih hmuen hae pakaahaih tidoeh om ai ah sah o tih.
7 Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
Angzo oh, caeh o tathuk si loe, maeto hoi maeto lok angthaih han ai ah, lok anghmangsak si, tiah thuih o.
8 A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
To pongah Angraeng mah nihcae to long pum ah ampraeksak; to naah vangpui to sah ai ah toengh o sut.
9 Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
Angraeng mah long pum ah kaom kaminawk to lok anghmangsak, to ahmuen hoiah nihcae to long pum ah ampraeksak phang, to pongah vangpui to Babel, tiah kawk o.
10 Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
Shem ih caanawk kawng loe hae tiah oh; Shem loe saning cumvaito oh moe, tui uemhaih phak pacoeng, saning hnetto naah, Arphazad to sak;
11 A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
Arphazad to a sak pacoengah, Shem loe saning cumvai pangato hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
12 Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
Arphazad loe saning qui thum, pangato naah Salah to sak.
13 A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
Arphazad loe Salah sak pacoengah, saning cumvai pali, thumto hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
14 Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.
Salah loe saning qui thumto naah, Eber to sak.
15 A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
Salah loe Eber sak pacoengah saning cumvai pali, thumto hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
16 Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
Eber loe saning qui thum, palito naah Peleg to sak.
17 A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
Eber loe Peleg sak pacoengah, saning cumvai pali, qui thumto hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
18 Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
Peleg loe saning qui thumto naah Reu to sak.
19 A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
Peleg loe Reu sak pacoengah, saning cumvai hnet, takawtto hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
20 Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
Reu loe saning qui thum, hnetto naah Serug to sak.
21 A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.
Reu loe Serug sak pacoengah, saning cumvai hnet, sarihto hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
22 Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.
Serug loe saning qui thumto naah Nahor to sak.
23 A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.
Serug loe Nahor sak pacoengah, saning cumvai hnetto hing moe, kalah capa hoi canunawk doeh sak vop.
24 Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.
Nahor loe saning pumphae takawtto naah, Terah to sak.
25 A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.
Nahor loe Terah sak pacoengah, saning cumvai, hatlai takawtto hing moe, capa hoi canunawk sak vop.
26 Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
Terah loe saning cumvai sarihto naah, Abram, Nahor hoi Haran to sak.
27 Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
Terah ih caanawk kawng loe hae tiah oh; Terah mah Abram, Nahor hoi Haran to sak; Haran mah Lot to sak.
28 Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
Haran loe ampa Terah dueh ai naah, a tapenhaih Khaldia prae Ur vangpui ah duek.
29 I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
Abram hoi Nahor loe zu lak hoi hmaek; Abram ih zu loe Sarai; Nahor ih zu loe Milkah; Haran mah canu, Milkah hoi Ishkah to sak.
30 Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
Sarai loe caa kaak; to pongah caa sah ai.
31 I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
Terah mah a capa Abram, Haran ih capa Lot, a capa Abram ih zu, a langah Sarai to kawk moe, Khadia prae Ur vangpui hoiah Kanaan prae ah caeh haih; Haran vangpui phak o naah, to ah khosak o.
32 A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
Terah loe saning cumvai hnet, pangato hing moe, Haran vangpui ah duek.