< Galatským 4 >
1 Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
Pravim pa: Dokler je dedič nepolnoleten, nič se ne loči od sužnja, če je tudi gospodar vsega.
2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
Nego je pod oskrbniki in opravniki noter do dne postavljenega po očetu.
3 Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
Tako smo bili tudi mi, kedar smo bili nepolnoletni, pod počeli sveta zasužnjeni,
4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,
A kedar se je čas dopolnil, izposlal je Bog sina svojega rojenega iz žene, podloženega pod postavo,
5 Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
Da tiste, kteri so bili pod postavo, izkupi, da posinstvo prejmemo.
6 A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.
Ker ste pa sinovi, izposlal je Bog duha sina svojega v srca vaša, kteri vpije: abá, oče!
7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
Tako nič več nisi suženj, nego sin; če si pa sin, tudi si dedič Božji po Kristusu.
8 Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
Ali tedaj ste, se ve da ne poznavajoč Boga, služili tistim, kteri po naravi niso bogovi,
9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
A sedaj spoznavši Boga, a bolje spoznani od Boga, kako se obračate zopet k slabim in ubogim počelom, kterim zopet iznovič služiti hočete?
10 Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
Dneve obhajate in mesece in čase in leta.
11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
Bojim se za vas, da bi se ne bil kako zastonj trudil med vami.
12 Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
Bodite kakor sem jaz, ker sem tudi jaz, kakor vi, bratje, prosim vas; nobene krvice mi niste storili.
13 Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.
A veste, da sem vam v slabosti mesa najprej evangelj oznanil.
14 A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
In izkušnjave moje na mesu mojem niste zaničili ne popljuvali, nego kakor angelja Božjega ste me sprejeli, kakor Kristusa Jezusa.
15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.
Kakošno torej je bilo blaženstvo vaše? kajti pričam vam, da bi bili, ko bi mogoče bilo, oči svoje izkopali in dali meni.
16 Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
Tako sem vaš sovražnik postal govoreč vam resnico?
17 Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali.
Ne vnemajo se dobro za vas, nego hočejo vas izkleniti, da bi se vi za nje vnemali.
18 Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
Dobro pa je vnemati se v dobrem vsegdar in ne samo, kedar sem jaz pri vas.
19 Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás, )
Otroci moji, ktere zopet z bolečinami porajam, dokler se ne vpodobi Kristus v vas;
20 Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
Hotel bi sedaj pri vas biti in premeniti glas svoj, ker se ne izvedam v vas.
21 Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona?
Recite mi, kteri pod postavo hočete biti, jeli postave ne poslušate?
22 Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné.
Kajti pisano je, da je Abraham dva sina imel, enega z deklo in enega s svobodkinjo;
23 Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení.
Ali kteri je bil od dekle, narodil se je po mesu, a kteri od svobodkinje, po obljubi.
24 Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
To je v prispodobi govorjeno, kajti to sta dve zavezi: ena z gore Sinajske, ktera poraja za sužnjost, in ta je Agar.
25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
Ker Agar pomenja Sinaj goro v Arabiji in stoji v enej vrsti s sedanjim Jeruzalemom in služi z otroki svojimi,
26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
A gornji Jeruzalem je svobodkinja, ktera je mati vseh nas.
27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže.
Kajti pisano je: "Razveseli se, nerodovitnica, ktera ne porajaš. Izpregovori in zavpij, ktera z bolečinami ne porajaš, ker je mnogo več otrok té, ktera je osamljena, nego ktera ima moža.
28 Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
Mi pa smo, bratje, po Izaku otroci obljube.
29 Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní.
Ali kakor je ta krat tisti, kteri se je po mesu narodil, preganjal tega, kteri je bil po duhu, tako tudi sedaj.
30 Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné.
Ali kaj pravi pismo? "Izvrzi deklo in nje sina; kajti ne bo dedoval sin deklin s sinom svobodkinjinim."
31 A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.
Tedaj, bratje, nismo otroci deklini, nego svobodkinjini.