Galatským 3
1 Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován?
O nespametni Galačani, kdo vas je uročil, da ne bi ubogali resnice, pred čigar očmi je bil očitno postavljen Jezus Kristus, križan med vami?
2 Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry?
Samo to hočem izvedeti od vas: »Ali ste prejeli Duha z deli postave ali s poslušnostjo veri?«
3 Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?
Ali ste tako nespametni? Ali ste, začenši z Duhom, sedaj popolni v mesu?
4 Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.
Ali ste toliko stvari pretrpeli zaman? Če bi bile vendarle zaman.
5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry?
On torej, ki vam daje Duha in med vami dela čudeže, ali jih dela po delih postave ali po poslušnosti veri?
6 Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
Celó kakor je Abraham veroval Bogu in mu je bilo to šteto za pravičnost.
7 A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
Spoznajte torej, da so Abrahamovi otroci tisti, ki so iz vere.
8 Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
In ker je pismo slutilo, da bo Bog pogane opravičil po veri, je poprej oznanjalo evangelij Abrahamu, rekoč: ›V tebi bodo blagoslovljeni vsi narodi.‹
9 A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
Tako so torej tisti, ki so iz vere, blagoslovljeni z zvestim Abrahamom.
10 Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.
Kajti kolikor jih je iz del postave, so pod prekletstvom, kajti pisano je: ›Preklet je vsak, kdor ne vztraja v vseh stvareh, ki so pisane v knjigi postave, da jih izvrši.‹
11 A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.
Toda očitno je to, da v Božjih očeh noben človek ni opravičen s postavo, kajti: ›Pravični bo živel iz vere.‹
12 Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.
Postava pa ni iz vere, temveč: ›Človek, ki jih izvršuje, bo živel po njih.‹
13 Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě, )
Kristus nas je odkupil od prekletstva postave, ko je za nas postal prekletstvo, kajti pisano je: ›Preklet je vsak, kdor visi na drevesu.‹
14 Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.
Da bi Abrahamov blagoslov lahko po Jezusu Kristusu prešel na pogane, da bi mi po veri lahko prejeli obljubo Duha.
15 Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává.
Bratje, govorim po človeških običajih: »Čeprav je to samo človeška zaveza, vendar če je potrjena, je noben človek ne razveljavlja ali dodaja k njej.«
16 Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.
Torej obljube so bile izrečene Abrahamu in njegovemu semenu. Ni rekel: ›In semenom, ‹ kakor mnogim; temveč kakor enemu: ›In tvojemu semenu, ‹ ki je Kristus.
17 Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.
In pravim to, da zaveze, ki je bila prej potrjena od Boga v Kristusu, postava, ki je bila štiristo trideset let kasneje, ne more razveljaviti, da bi obljubo storila brez učinka.
18 Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.
Kajti če je dediščina po postavi, le-ta ni več po obljubi; toda Bog jo je Abrahamu dal po obljubi.
19 Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.
Čemu potem služi postava? Dodana je bila zaradi prestopkov, dokler ne bi prišel potomec, ki mu je bila dana obljuba; in ta je bila odrejena po angelih v roko posrednika.
20 Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.
Torej posrednik ni posrednik enega, toda Bog je eden.
21 Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost.
Ali je potem postava zoper Božje obljube? Bog ne daj, kajti če bi bila dana postava, ki bi lahko dala življenje, bi bila pravičnost resnično po postavi.
22 Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.
Toda pismo je vse zaprlo pod greh, da bi bila lahko tem, ki verujejo, dana obljuba po veri Jezusa Kristusa.
23 Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.
Toda preden je prišla vera, smo bili držani pod postavo, zaprti veri, ki naj bi se razodela kasneje.
24 A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.
Zatorej je bila postava naša vzgojiteljica, da nas privede h Kristusu, da bi bili mi lahko opravičeni iz vere.
25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.
Toda potem, ko je prišla vera, nismo več pod vzgojiteljico.
26 Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
Kajti vi vsi ste Božji otroci po veri v Kristusa Jezusa.
27 Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.
Kajti tako veliko, kot vas je bilo krščenih v Kristusa, ste oblekli Kristusa.
28 Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.
Ni niti Juda niti Grka, ni niti sužnja niti svobodnega, ni niti moškega niti ženske; kajti vsi vi ste eno v Kristusu Jezusu.
29 A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.
Če pa ste Kristusovi, potem ste Abrahamovo seme in dediči glede na obljubo.
