Galatským 3
1 Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován?
Ὦ ἀνόητοι Γαλάται! Τίς ὑμᾶς ἐβάσκανεν, οἷς κατʼ ὀφθαλμοὺς ˚Ἰησοῦς ˚Χριστὸς προεγράφη ἐσταυρωμένος;
2 Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry?
Τοῦτο μόνον θέλω μαθεῖν ἀφʼ ὑμῶν: ἐξ ἔργων νόμου τὸ ˚Πνεῦμα ἐλάβετε, ἢ ἐξ ἀκοῆς πίστεως;
3 Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?
Οὕτως ἀνόητοί ἐστε; Ἐναρξάμενοι ˚Πνεύματι, νῦν σαρκὶ ἐπιτελεῖσθε;
4 Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.
Τοσαῦτα ἐπάθετε εἰκῇ– εἴ γε καὶ εἰκῇ;
5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry?
Ὁ οὖν ἐπιχορηγῶν ὑμῖν τὸ ˚Πνεῦμα καὶ ἐνεργῶν δυνάμεις ἐν ὑμῖν, ἐξ ἔργων νόμου ἢ ἐξ ἀκοῆς πίστεως;
6 Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
Καθὼς Ἀβραὰμ “ἐπίστευσεν τῷ ˚Θεῷ καὶ ἐλογίσθη αὐτῷ εἰς δικαιοσύνην”.
7 A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
Γινώσκετε ἄρα ὅτι οἱ ἐκ πίστεως, οὗτοι υἱοί εἰσιν Ἀβραάμ.
8 Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
Προϊδοῦσα δὲ ἡ Γραφὴ ὅτι ἐκ πίστεως δικαιοῖ τὰ ἔθνη ὁ ˚Θεὸς, προευηγγελίσατο τῷ Ἀβραὰμ, ὅτι “Ἐνευλογηθήσονται ἐν σοὶ πάντα τὰ ἔθνη.”
9 A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
Ὥστε οἱ ἐκ πίστεως εὐλογοῦνται σὺν τῷ πιστῷ Ἀβραάμ.
10 Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.
Ὅσοι γὰρ ἐξ ἔργων νόμου εἰσὶν ὑπὸ κατάραν εἰσίν, γέγραπται γὰρ, ὅτι “Ἐπικατάρατος πᾶς ὃς οὐκ ἐμμένει πᾶσιν τοῖς γεγραμμένοις ἐν τῷ βιβλίῳ τοῦ νόμου, τοῦ ποιῆσαι αὐτά.”
11 A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.
Ὅτι δὲ ἐν νόμῳ, οὐδεὶς δικαιοῦται παρὰ τῷ ˚Θεῷ δῆλον, ὅτι, “Ὁ δίκαιος ἐκ πίστεως ζήσεται.”
12 Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.
Ὁ δὲ νόμος οὐκ ἔστιν ἐκ πίστεως, ἀλλʼ, “Ὁ ποιήσας αὐτὰ, ζήσεται ἐν αὐτοῖς.”
13 Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě, )
˚Χριστὸς ἡμᾶς ἐξηγόρασεν ἐκ τῆς κατάρας τοῦ νόμου, γενόμενος ὑπὲρ ἡμῶν κατάρα, ὅτι γέγραπται, “Ἐπικατάρατος πᾶς ὁ κρεμάμενος ἐπὶ ξύλου”,
14 Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.
ἵνα εἰς τὰ ἔθνη ἡ εὐλογία τοῦ Ἀβραὰμ γένηται ἐν ˚Χριστῷ ˚Ἰησοῦ, ἵνα τὴν ἐπαγγελίαν τοῦ ˚Πνεύματος λάβωμεν διὰ τῆς πίστεως.
15 Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává.
Ἀδελφοί, κατὰ ἄνθρωπον λέγω. Ὅμως ἀνθρώπου κεκυρωμένην διαθήκην, οὐδεὶς ἀθετεῖ ἢ ἐπιδιατάσσεται.
16 Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.
Τῷ δὲ Ἀβραὰμ ἐρρέθησαν αἱ ἐπαγγελίαι καὶ τῷ σπέρματι αὐτοῦ. Οὐ λέγει, “Καὶ τοῖς σπέρμασιν”, ὡς ἐπὶ πολλῶν, ἀλλʼ ὡς ἐφʼ ἑνός, “Καὶ τῷ σπέρματί σου”, ὅς ἐστιν ˚Χριστός.
17 Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.
Τοῦτο δὲ λέγω: διαθήκην προκεκυρωμένην ὑπὸ τοῦ ˚Θεοῦ, ὁ μετὰ τετρακόσια καὶ τριάκοντα ἔτη γεγονὼς νόμος οὐκ ἀκυροῖ, εἰς τὸ καταργῆσαι τὴν ἐπαγγελίαν.
18 Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.
Εἰ γὰρ ἐκ νόμου ἡ κληρονομία, οὐκέτι ἐξ ἐπαγγελίας· τῷ δὲ Ἀβραὰμ διʼ ἐπαγγελίας κεχάρισται ὁ ˚Θεός.
19 Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.
Τί οὖν ὁ νόμος; Τῶν παραβάσεων χάριν προσετέθη, ἄχρις οὗ ἔλθῃ τὸ σπέρμα ᾧ ἐπήγγελται, διαταγεὶς διʼ ἀγγέλων ἐν χειρὶ μεσίτου.
20 Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.
Ὁ δὲ μεσίτης ἑνὸς οὐκ ἔστιν, ὁ δὲ ˚Θεὸς εἷς ἐστιν.
21 Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost.
Ὁ οὖν νόμος κατὰ τῶν ἐπαγγελιῶν τοῦ ˚Θεοῦ; Μὴ γένοιτο! Εἰ γὰρ ἐδόθη νόμος ὁ δυνάμενος ζῳοποιῆσαι, ὄντως ἐκ νόμου ἂν ἦν ἡ δικαιοσύνη.
22 Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.
Ἀλλὰ συνέκλεισεν ἡ Γραφὴ τὰ πάντα ὑπὸ ἁμαρτίαν, ἵνα ἡ ἐπαγγελία ἐκ πίστεως ˚Ἰησοῦ ˚Χριστοῦ δοθῇ τοῖς πιστεύουσιν.
23 Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.
Πρὸ τοῦ δὲ ἐλθεῖν τὴν πίστιν, ὑπὸ νόμον ἐφρουρούμεθα, συγκλειόμενοι εἰς τὴν μέλλουσαν πίστιν ἀποκαλυφθῆναι.
24 A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.
Ὥστε ὁ νόμος, παιδαγωγὸς ἡμῶν γέγονεν εἰς ˚Χριστόν, ἵνα ἐκ πίστεως δικαιωθῶμεν.
25 Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.
Ἐλθούσης δὲ τῆς πίστεως, οὐκέτι ὑπὸ παιδαγωγόν ἐσμεν.
26 Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
Πάντες γὰρ υἱοὶ ˚Θεοῦ ἐστε διὰ τῆς πίστεως ἐν ˚Χριστῷ ˚Ἰησοῦ.
27 Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.
Ὅσοι γὰρ εἰς ˚Χριστὸν ἐβαπτίσθητε, ˚Χριστὸν ἐνεδύσασθε.
28 Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.
Οὐκ ἔνι Ἰουδαῖος οὐδὲ Ἕλλην, οὐκ ἔνι δοῦλος οὐδὲ ἐλεύθερος, οὐκ ἔνι ἄρσεν καὶ θῆλυ, πάντες γὰρ ὑμεῖς εἷς ἐστε ἐν ˚Χριστῷ ˚Ἰησοῦ.
29 A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.
Εἰ δὲ ὑμεῖς ˚Χριστοῦ, ἄρα τοῦ Ἀβραὰμ σπέρμα ἐστέ, κατʼ ἐπαγγελίαν κληρονόμοι.
