Ezdráš 6
1 Tedy král Darius rozkázal, aby hledali v bibliotéce, mezi poklady složenými v Babyloně.
Tad ķēniņš Dārijs pavēlēja un sūtīja grāmatu namā, kur mantas tika noliktas Bābelē.
2 I nalezena jest v Achmeta na hradě, kterýž jest v Médské krajině, jedna kniha, a takto zapsána byla v ní pamět:
Un Akmetas pilī, kas Medenes valstī, atrada satītu grāmatu, kur tā bija rakstīts par piemiņu:
3 Léta prvního Cýra krále Cýrus král rozkázal: Dům Boží, kterýž byl v Jeruzalémě, ať jest v městě staven na místě, kdež se obětují oběti, a grunty jeho ať vzhůru ženou, zvýší loktů šedesáti, a zšíří loktů šedesáti,
Ķēniņa Kirus pirmā gadā ķēniņš Kirus pavēlēja par Dieva namu Jeruzālemē: lai uztaisa to namu par vietu, kur upurus upurē, un viņa pamatam būs stipram būt; viņa augstums lai ir sešdesmit olektis un viņa platums sešsimt olektis,
4 Třmi řady z kamení velikého, a řad z dříví nového, náklad pak z domu královského bude dáván.
Trīs sienas lai ir no cirstiem akmeņiem un viena siena no jauniem baļķiem. Un to maksu būs dot no ķēniņa nama.
5 Nadto nádobí domu Božího zlaté i stříbrné, kteréž Nabuchodonozor byl pobral z chrámu, jenž byl v Jeruzalémě, a byl je přenesl do Babylona, ať zase navrátí, aby se dostalo do chrámu Jeruzalémského na místo své, a složeno bylo v domě Božím.
Un Dieva nama zelta un sudraba traukus būs atdot ko NebukadNecars no Dieva nama, kas Jeruzālemē, aizvedis un uz Bābeli novedis, ka tie nāk atkal uz Dieva namu Jeruzālemē, savā vietā, un tos būs nest Dieva namā.
6 Protož nyní, ty Tattenai, vývodo za řekou, Setarbozenai s tovaryši svými, i Afarsechaiští, kteříž jste za řekou, ustupte odtud.
Tad nu, Tatnaj, tu zemes valdītājs viņpus upes, tu ŠetarBoznaj ar saviem biedriem, tiem Avarzaķiešiem, kas viņpus upes, turaties tālu nost no viņiem.
7 Nechte jich při díle toho domu Božího. Vůdce Židovský a starší jejich nechať ten dům Boží stavějí na místě jeho.
Ļaujat tiem vaļu, pie šī Dieva nama strādāt, ka Jūdu zemes valdītājs un Jūdu vecaji uzceļ to Dieva namu savā vietā.
8 Ode mne také poručeno jest o tom, co byste měli činiti s staršími Židovskými při stavení toho domu Božího, totiž, aby z zboží královského, z důchodů, jenž jsou za řekou, bez meškání náklad dáván byl mužům těm, aby dílo nemělo překážky.
Vēl no manis top pavēlēts, kas jums jādara Jūdu vecajiem pie šā Dieva nama uzcelšanas, proti, ka no ķēniņa mantas, no muitas viņpus upes būs tikuši(pilnu un bez kavēšanās) maksu dot šiem vīriem, ka tie netop aizkavēti.
9 A to, čehož by bylo potřebí, buď volků aneb skopců i beránků k zápalným obětem Boha nebeského, obilé, soli, vína i oleje, jakž by rozkázali kněží Jeruzalémští, nechť se jim dává na každý den, a to beze všeho podvodu,
Un visu, ko tiem vajag, jaunus vēršus, aunus un jērus par dedzināmiem upuriem tam debesu Dievam, kviešus, sāli, vīnu un eļļu, pēc Jeruzālemes priesteru vajadzības, - to viņiem būs ikdienas dot bez atraušanas,
10 Aby měli z čeho obětovati vůni příjemnou Bohu nebeskému, a aby se modlili za život krále i za syny jeho.
Lai tie upurē upurus par saldu smaržu tam debesu Dievam, un lūdz par ķēniņa un viņa bērnu dzīvību.
11 Nadto ode mne jest rozkázáno: Kdož by koli zrušil přikázaní toto, aby vybořeno bylo z domu jeho dřevo, a zdviženo bylo, na němž by oběšen byl, a dům jeho ať jest hnojištěm pro takovou věc.
Vēl no manis top pavēlēts, ja kas šo vārdu pārkāps, tad no viņa nama būs baļķi ņemt un uzcelt un viņu pie tā pakārt, un viņa namu būs sagāzt gruvešos.
12 Bůh pak, jehož jméno tam přebývá, zkaziž všelikého krále i lid, kterýž by vztáhl ruku svou k změnění toho, a zkáze toho domu Božího, jenž jest v Jeruzalémě. Já Darius přikazuji sám, bez meškání ať se stane.
Bet tas Dievs, kam vārds tur mājo, lai gāž zemē visus ķēniņus un ļaudis, kas savas rokas izstiepj, pretī turēties un postīt to Dieva namu Jeruzālemē. Es Dārijs to esmu pavēlējis, to tikuši(rūpīgi) būs darīt.
13 Tedy Tattenai, vývoda za řekou, a Setarbozenai s tovaryši svými vedlé toho, jakž rozkázal Darius král, tak učinili bez meškání.
To nu tikuši(rūpīgi) darīja Tatnajs, zemes valdītājs viņpus upes un ŠetarBoznajs ar saviem biedriem, - tā kā ķēniņš Dārijs bija sūtījis.
14 I stavěli starší Židovští, a šťastně se jim vedlo vedlé proroctví Aggea proroka, a Zachariáše syna Iddova. Stavěli tedy a dokonali z rozkázaní Boha Izraelského, a z rozkázaní Cýra a Daria, a Artaxerxa krále Perského.
Un Jūdu vecaji būvēja, un darbs labi izdevās pēc pravieša Hagaja un Zaharijas, Idus dēla, sludināšanas. Un tie to uztaisīja un pabeidza pēc Israēla Dieva pavēles un pēc Kirus, Dārija un Artakserksus, Persiešu ķēniņu, pavēles.
15 A dokonán jest ten dům k třetímu dni měsíce Adar, a ten byl rok šestý kralování Daria krále.
Un šo namu pabeidza Adara mēneša trešā dienā; tas bija ķēniņa Dārija valdīšanas sestais gads.
16 Tedy synové Izraelští, kněží a Levítové, i jiní, kteříž byli přišli z převedení, posvětili toho domu Božího s radostí.
Un Israēla bērni, priesteri un leviti un tie citi no cietuma pārnākušie iesvētīja šo Dieva namu ar prieku,
17 A obětovali při posvěcení toho Božího domu sto telat, skopců dvě stě, beránků čtyři sta, a kozlů k oběti za hřích za všecken Izrael dvanáct, vedlé počtu pokolení Izraelského.
Un upurēja pie šā Dieva nama iesvētīšanas simts vēršus, divsimt aunus, četrsimt jērus un divpadsmit āžus par grēku upuri priekš visa Israēla, pēc Israēla cilšu skaita.
18 I postavili kněží v třídách jejich, a Levíty v pořádcích jejich při službě Boží v Jeruzalémě, jakož psáno jest v knize Mojžíšově.
Un iecēla priesterus viņu kārtās un levitus viņu kārtās Jeruzālemes Dieva kalpošanai, kā rakstīts Mozus grāmatā.
19 Slavili také ti, kteříž se vrátili z přestěhování, velikunoc čtrnáctého dne měsíce prvního.
Tie no cietuma pārnākušie turēja arī Pasa svētkus pirmā mēneša četrpadsmitā dienā.
20 Nebo očistili se byli kněží a Levítové jednomyslně. Všickni čistí byli, a obětovali beránka velikonočního za všecky, jenž zajati byli, i za bratří své kněží, i sami za sebe.
Jo priesteri un leviti bija šķīstījušies, un visi bija šķīsti kā viens vienīgs vīrs, un tie nokāva tos Pasa jērus priekš visiem no cietuma pārnākušiem un priekš saviem brāļiem, tiem priesteriem, un priekš sev pašiem.
21 A jedli synové Izraelští, kteříž se byli navrátili z přestěhování, i každý, kdož odděliv se od poškvrnění pohanů země, připojil se k nim, aby hledal Hospodina Boha Izraelského.
Tā Israēla bērni, kas no svešuma bija pārnākuši, to ēda līdz ar visiem, kas no tās zemes pagānu nešķīstības bija atšķīrušies un tiem piebiedrojušies, meklēdami To Kungu, Israēla Dievu.
22 Drželi také slavnost přesnic za sedm dní s veselím, proto že je rozveselil Hospodin, a obrátil srdce krále Assyrského k nim, aby jich posilnil v díle domu Božího, Boha Izraelského.
Un tie turēja neraudzētās maizes svētkus septiņas dienas ar prieku. Jo Tas Kungs tos bija priecīgus darījis un uz tiem pagriezis Asīrijas ķēniņa sirdi, ka viņu rokas tapa stiprinātas pie Dieva, Israēla Dieva, nama darba.
