Ezechiel 9
1 Potom zavolal hlasem velikým, tak že jsem slyšel, řka: Přistupte hejtmané k tomuto městu, a jeden každý s zbrojí svou hubící v ruce své.
Zaklical je tudi z močnim glasom v moja ušesa, rekoč: »Povzročite tistim, ki imajo zadolžitev nad mestom, da se približajo, celo vsak človek s svojim uničevalnim orožjem v svoji roki.«
2 A aj, šest mužů přišlo cestou k bráně hořejší, kteráž patří na půlnoci, maje každý zbroj svou rozrážející v ruce své. Muž pak jeden byl u prostřed nich, oděný rouchem lněným, a kalamář písařský při bedrách jeho; a přišedše, stáli u oltáře měděného.
In glej, šest mož je prišlo po poti višjih velikih vrat, ki ležijo proti severu in vsak mož s pokončevalnim orožjem v svoji roki; in en mož izmed njih je bil oblečen z lanenim platnom, s pisarskim rogom, s črnilom ob njegovi strani in vstopili so in obstali poleg bronastega oltarja.
3 Sláva pak Boha Izraelského sstoupila byla s cherubína, na kterémž byla, k prahu domu, a zvolala na muže toho oděného rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář písařský.
In slava Izraelovega Boga je odšla gor od keruba, nad katerim je bila, k hišnemu pragu. In zaklical je k možu, oblečenim z lanenim platnom, ki je imel pisarski rog s črnilom ob njegovi strani;
4 I řekl jemu Hospodin: Přejdi prostředkem města, prostředkem Jeruzaléma, a znamenej znamením na čelích muže ty, kteříž vzdychají a naříkají nade všemi ohavnostmi dějícími se u prostřed něho.
in Gospod mu je rekel: »Pojdi skozi sredino mesta, skozi sredo [prestolnice] Jeruzalem in postavi znamenje na čela ljudi, ki vzdihujejo in ki jokajo zaradi vseh ogabnosti, ki se počno v njeni sredi.«
5 Oněmno pak řekl tak, že jsem slyšel: Projděte skrze město za ním, a bíte; neodpouštějž oko vaše, aniž se slitovávejte.
Drugim pa je rekel v mojem slišanju: »Pojdite za njim skozi mesto in udarite. Naj vaše oko ne prizanaša niti ne imejte usmiljenja.
6 Starce, mládence i pannu, maličké i ženy mordujte do vyhubení, ale ke všelikému muži, na němž by bylo znamení, nepřistupujte, a od svatyně mé počněte. Takž začali od mužů těch starších, kteříž byli před chrámem.
Popolnoma pobijte stare in mlade, tako device kakor majhne otroke in ženske, toda ne pridite blizu nobenemu človeku, na katerem je znamenje; in začnite pri mojem svetišču.« Potem so začeli pri starodavnih možeh, ki so bili pred hišo.
7 (Nebo jim byl řekl: Poškvrňte domu, a naplňte síně zbitými. Jdětež.) A vyšedše, bili v městě.
Rekel jim je: »Omadežujte hišo in napolnite dvore z umorjenimi. Pojdite naprej.« In odšli so naprej in morili v mestu.
8 I stalo se, když je bili, a já pozůstal, že jsem padl na tvář svou, a zvolal jsem, řka: Ach, Panovníče Hospodine, zdaliž zahubíš všecken ostatek Izraelský, vylévaje prchlivost svou na Jeruzalém?
In pripetilo se je, medtem ko so jih pobijali in sem ostal sam, da sem padel na svoj obraz in jokal ter rekel: »Ah, Gospod Bog! Ali boš ves Izraelov preostanek uničil v izlivanju svoje razjarjenosti nad [prestolnico] Jeruzalem?«
9 I řekl mi: Nepravost domu Izraelského a Judského veliká jest velmi velice, a naplněna jest země mordy, a město plné jest převrácenců. Nebo říkali: Opustil Hospodin zemi tuto, a Hospodin nikoli nevidí nás.
Potem mi je rekel: »Krivičnost Izraelove in Judove hiše je silno velika in dežela je polna krvi in mesto polno perverznosti, kajti pravijo: › Gospod je zapustil zemljo in Gospod ne vidi.‹
10 Protož já také cestu jejich na hlavu jejich obrátím; neodpustí oko mé, aniž se slituji.
In tudi kar se mene tiče, moje oko ne bo prizaneslo niti ne bom imel usmiljenja, temveč bom njihovo pot poplačal na njihovi glavi.«
11 A aj, muž oděný rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář, oznámil to, řka: Učinil jsem, jakž jsi mi rozkázal.
In glej, mož, oblečen z lanenim platnom, ki je imel ob svoji strani pisarski rog s črnilom, je poročal zadevo, rekoč: »Storil sem, kakor si mi zapovedal.«
