Ezechiel 35

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

Then the word of the Lord came to me, saying,

2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní.

Son of man, let your face be turned to Mount Seir, and be a prophet against it,

3 A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť.

And say to it, This is what the Lord has said: See, I am against you, O Mount Seir, and my hand will be stretched out against you, and I will make you a waste and a cause for wonder.

4 Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

I will make your towns unpeopled and you will be a waste; and you will be certain that I am the Lord.

5 Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.

Because yours has been a hate without end, and you have given up the children of Israel to the power of the sword in the time of their trouble, in the time of the punishment of the end:

6 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude.

For this cause, by my life, says the Lord, because you have been sinning through blood, blood will come after you.

7 Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se.

And I will make Mount Seir a cause for wonder and a waste, cutting off from it all comings and goings.

8 A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou.

I will make his mountains full of those who have been put to death; in your valleys and in all your water-streams men will be falling by the sword.

9 V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin.

I will make you waste for ever, and your towns will be unpeopled: and you will be certain that I am the Lord.

10 Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval,

Because you have said, The two nations and the two countries are to be mine, and we will take them for our heritage; though the Lord was there:

11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi.

For this cause, by my life, says the Lord, I will do to you as you have done in your wrath and in your envy, which you have made clear in your hate for them; and I will make clear to you who I am when you are judged by me.

12 A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání.

And you will see that I the Lord have had knowledge of all the bitter things which you have said against the mountains of Israel, saying, They have been made waste, they are given to us to take for our heritage.

13 Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel.

And you have made yourselves great against me with your mouths, increasing your words against me; and it has come to my ears.

14 Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.

This is what the Lord has said: Because you were glad over my land when it was a waste, so will I do to you:

15 Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.

You will become a waste, O Mount Seir, and all Edom, even all of it: and you will be certain that I am the Lord.