Ezechiel 33
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Wach Jehova Nyasaye nobirona kama:
2 Synu člověčí, mluv k synům lidu svého a rci jim: Když uvedu na zemi některou meč, jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých, a ustanoví jej sobě za strážného,
“Wuod dhano, wuo gi jothuru kendo iwachnegi ni, ‘Ka akelo lweny e piny moro, kendo ka jopinyno oyiero achiel kuom jogi mi okete kaka jarito margi,
3 A ten vida meč přicházející na tu zemi, troubil-li by na troubu a napomínal lidu,
kendo ka oneno jolweny ka biro mondo oked kodu, bangʼe to ogoyo turumbete mondo ji oikre,
4 A slyše někdo zvuk trouby, však by se nedal napomenouti, a v tom přijda meč, shladil by jej: krev jeho na hlavu jeho bude.
to ka dipo ni ngʼato owinjo dwond tungʼ, to ok odewo siemno, mi ligangla obiro monege, to rembe nobed e wiye owuon.
5 Nebo slyšel hlas trouby, však nedal se napomenouti; krev jeho na něm zůstane. Byť se byl napomenouti dal, duši svou byl by vysvobodil.
Nikech ne owinjo dwond tungʼ to ok odewo, rembe nobed e wiye owuon. To ka dine owinj siem, to dine oreso ngimane.
6 Pakli strážný vida, an meč přichází, však by nezatroubil na troubu, a lid by nebyl napomenut, a přijda meč, zachvátil by někoho z nich: ten pro nepravost svou zachvácen bude, ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu.
To ka jaritono oneno ka wasigu biro, to ok ogoyo tungʼ mondo ji oikre, mi wasigugo obiro monego ngʼato achiel kuomgi, to ngʼatno notho nikech richone, to anaket rembe ewi jaritono.’
7 Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne.
“Wuod dhano, aseketi jarito mar dhood Israel, omiyo winj wachna kendo imigi siem moa kuoma.
8 Když bych já řekl bezbožnému: Bezbožníče, smrtí umřeš, a nemluvil bys, vystříhaje bezbožného od cesty jeho: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu.
Ka awacho ne ngʼama timbene richo ni, ‘Yaye ngʼama rach, ibiro tho ma ok itony,’ to itamori wuoyo kode mondo igole e yorene maricho, to ngʼat ma timbene richono biro tho nikech richone, to anaket rembe e wiyi.
9 Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho, tak aby se od ní odvrátil, a však neodvrátil by se od cesty své: onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.
To ka isiemo ngʼat ma timbene richo mondo owe yorenego, to ok otimo kamano, to obiro tho nikech richone, to in to inires ngimani.
10 Protož ty synu člověčí, rci domu Izraelskému: Takto mluvíte, říkajíce: Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás, a my v nich svadneme, i jakž bychom živi byli?
“Wuod dhano, wach ne dhood Israel ni, ‘Ma e gima uwacho: “Kethowa gi richowa pek turowa kendo ni dendwa dhi adhiya. Koro ere kaka dwabed mangima.”’
11 Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský?
Wachnegi ni, ‘Akwongʼora gi nyinga awuon an Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto ni ok amor ka ngʼat ma timbene richo otho, to amor ka gilokore giweyo yoregi maricho mondo gibed mangima. Lokreuru! Lokreuru uwe yoreu maricho! Udwaro tho nangʼo, yaye dhood Israel?’
12 Ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil.
“Emomiyo, wuod dhano, wachne jothuru ni, ‘Tim makare mar ngʼat makare ok bi rese ka odagi winjo wach, kendo ketho mar ngʼat ma timbene richo ok bi miyo opodhi ka olokore oweyogi. Ka ngʼat makare otimo richo to timbene makare mosetimogo ok nyal miyo obed mangima.’
13 Jestliže dím spravedlivému: Jistě živ budeš, a on doufaje v spravedlnost svou, činil by nepravost: žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět, ale pro tu nepravost svou, kterouž činil, umře.
Ka anyiso ngʼat makare ni kuom adier obiro bedo mangima, kaeto ngʼatno ogeno timne makareno kendo otimo richo, to gik mosetimo mabeyogo duto ok nopar. Enotho nikech gima rach mosetimo.
14 Zase řeknu-li bezbožnému: Smrtí umřeš, však odvrátí-li se od hříchu svého, a činiti bude soud a spravedlnost,
Kendo ka awachone ngʼama timbene richo ni, ‘Ibiro tho ma ok itony,’ to ka olokore oweyo richone motimo gima adier kendo makare,
15 Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.
ka odwoko gige ji mane omako kuom gik mane ohologi, gi gik mane okwalo kendo koluwo buche machiwo ngima, kendo oweyo timo richo, to enobed mangima adier kendo ok enotho.
16 Žádní hříchové jeho, jimiž hřešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost činil, jistě že bude živ.
Onge richo moro amora mosetimo ma nopar mi kwan e wiye. Osetimo gima adier kendo makare, obiro bedo mangima adier.
17 A vždy říkají synové lidu tvého: Není pravá cesta Páně, ješto jejich cesta není pravá.
“Makmana jothuru pod wacho ni, ‘Yore mag Ruoth Nyasaye ok nikare!’ To chutho yoregi ema onge adiera.
18 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci.
Ka ngʼat makare olokore oweyo timbene mabeyo motimo richo, to obiro tho nikech timneno.
19 Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, a činil by soud a spravedlnost, podlé těch věcí živ bude.
Kendo ka ngʼat ma timbene richo olokore oweyo timbene maricho motimo gima adiera kendo makare to obiro bedo mangima kuom timo kamano.
20 A předce říkáte: Není pravá cesta Páně. Každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský.
Makmana pod uwacho, yaye dhood Israel, ni, ‘Yore Ruoth Nyasaye ok nikare!’ To abiro ngʼado bura ni ngʼato ka ngʼato kuomu kaluwore gi yorene owuon.”
21 Stalo se pak dvanáctého léta, desátého měsíce, pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho, že přišel ke mně jeden, kterýž ušel z Jeruzaléma, řka: Dobyto jest město.
Chiengʼ mar abich mar dwe mar apar, e higa mar apar gariyo, ngʼat moro mane oyudo otony koa Jerusalem nobiro ira kendo owacho niya, “Dala maduongʼ osepodho!”
22 Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím, než přišel ten, kterýž utekl, a otevřela ústa má, až i ke mně přišel ráno; otevřela, pravím, ústa má, abych nebyl němým déle.
To kochopo godhiambo ma bangʼe kinyne ngʼatno ne biroe ira, bad Jehova Nyasaye ne ni kuoma, kendo ne oyawo dhoga ka ngʼatno ne pok ochopo ira gokinyi. Omiyo dhoga ne oyawore kendo koro ne ok alingʼ mak awuoyo.
23 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Eka wach Jehova Nyasaye nobirana kama:
24 Synu člověčí, obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví, řkouce: Jedinký byl Abraham, a dědičně držel zemi tuto, nás pak mnoho jest; námť dána jest země tato v dědictví.
“Wuod dhano, joma odak e dala momukore e piny Israel wacho ni, ‘Ibrahim ne en mana ngʼat achiel kende, to kata kamano nokawo piny. To wan wangʼeny, omiyo koro osemiwa pinyni kaka girkeni.’
25 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Se krví jídáte, a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým, i krev vyléváte, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?
Kuom mano wach nigi ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Nikech uchamo ringʼo motimo remo kendo ugeno kuom nyisecheu muloso kendo uchwero remo, bende dukaw piny adier?
26 Stojíte na meči svém, pášete ohavnost, a každý ženy bližního svého poškvrňujete, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?
Ugeno kuom ligangla maru, utimo gik mamono, kendo ngʼato ka ngʼato kuomu ketho chi nyawadgi. Bende dukaw piny adier ka uchalo kamano?’
27 Takto mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že ti, kteříž jsou na pustinách, mečem padnou, a kdo na poli, toho zvěři dám k sežrání, kdo pak na hradích neb v jeskyních, morem zemrou.
“Wachnegi kama: ‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Akwongʼora gi nyinga awuon ni joma odongʼ e dala mosemuki biro tho e lweny, to joma ni oko e gwengʼ abiro chiwo ni le mag bungu mondo onegi. Joma oringo opondo kuonde mochiel motegno kod rogo biro tho kod tuoche malandore ma ok rum.
28 I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její, a zpustnou hory Izraelské, tak že nebude žádného, kdo by šel přes ně.
Abiro miyo pinyno lokore gunda, kendo tekre mosungorego biro rumo, kendo gode mag Israel nobed moyugno maonge ngʼama nyalo wuothe mi ngʼadi.
29 I zvědí, že já jsem Hospodin, když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich, kteréž páchali.
Eka giningʼe ni An e Jehova Nyasaye, ka aseloko pinyno gunda nikech gik mamono duto magisetimo.’
30 Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina.
“To in, wuod dhano, jothuru ochokore wuoyo kuomi ka gichokore e tok ohinga kendo ka gin e dhoutegi, ka moro ka moro kuomgi wacho ne wadgi ni, ‘Bi mondo uwinjie wach moa kuom Jehova Nyasaye.’
31 I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází.
Joga biro iri, kaka gihero timo, kendo gibet e nyimi mondo giwinj wecheni, to ok gitim gik miwachonegi. Gihulo gi dhogi kaka gin joma ochiwore ne Nyasaye, to chunygi to owuor ne gik mimayo ji.
32 A aj, ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící. Slyšíť zajisté slova tvá, ale žádný jich nečiní.
Chutho, ichalonegi mana ngʼama wero wende hera gi dwol mamit kendo mongʼeyo goyo thum maber, nikech giwinjo wecheni to ok gitimgi.
33 Než když to přijde, (aj, přicházíť), tedy zvědí, že prorok byl u prostřed nich.
“Ka magi duto notimre kendo gibiro timore mak orem, eka giningʼe ni janabi moro kara ne ni e diergi.”
