Ezechiel 33
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
上主的話傳給我說：「
2 Synu člověčí, mluv k synům lidu svého a rci jim: Když uvedu na zemi některou meč, jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých, a ustanoví jej sobě za strážného,
人子，你應告訴你民族的子女，向他們說：當我使刀劍臨於一地，那地的百姓就應從自己的人中選出一人，立他作為他們的警衛，
3 A ten vida meč přicházející na tu zemi, troubil-li by na troubu a napomínal lidu,
他一見刀劍臨近那地，就吹號筒，警告人民；
4 A slyše někdo zvuk trouby, však by se nedal napomenouti, a v tom přijda meč, shladil by jej: krev jeho na hlavu jeho bude.
人民聽見號筒的聲音，若不加戒備；刀劍來了，將他除掉，他的血債應歸他自己承當，
5 Nebo slyšel hlas trouby, však nedal se napomenouti; krev jeho na něm zůstane. Byť se byl napomenouti dal, duši svou byl by vysvobodil.
因為他聽見號聲，而不加戒備，他的血債應由他自己承當，那發警告的必安全無恙。
6 Pakli strážný vida, an meč přichází, však by nezatroubil na troubu, a lid by nebyl napomenut, a přijda meč, zachvátil by někoho z nich: ten pro nepravost svou zachvácen bude, ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu.
警衛若見刀劍來臨，卻不吹號筒，人民因此沒有受到警告；刀劍來了，即便除掉他們中一人，這人雖因自己的罪惡被除掉，但我也要由警衛手中追討他的血債。
7 Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne.
人子，我也這樣立你作以色列家族的警衛；你聽了我口中的話，應代我警告他們。
8 Když bych já řekl bezbožnému: Bezbožníče, smrtí umřeš, a nemluvil bys, vystříhaje bezbožného od cesty jeho: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu.
為此，當我告訴惡人：『惡人，你必喪亡! 』你若不講話，也不警告惡人離開邪道，那惡人雖因自己的罪惡而喪亡，但我要由你手中追討他的血債。
9 Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho, tak aby se od ní odvrátil, a však neodvrátil by se od cesty své: onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.
你若警告惡人叫他離開邪道，但他不肯歸正，離開邪道，他必因自己的罪惡而喪亡，你卻救了自己。」「
10 Protož ty synu člověčí, rci domu Izraelskému: Takto mluvíte, říkajíce: Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás, a my v nich svadneme, i jakž bychom živi byli?
人子，你應告訴以色列家族：你們曾這樣說：『我的過犯和罪惡重壓著我們，我們必因此消滅，我們還怎能生存﹖』
11 Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský?
你要告訴他們：我指著我的生命起誓──吾主上主的斷語──我決不喜歡惡人喪亡，但卻喜歡惡人歸正，離開邪道，好能生存。以色列家族啊! 歸正罷! 歸正罷! 離開你們的邪道罷! 何必要死去呢﹖
12 Ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil.
人子，你要告訴你民族的子女：義人的正義在他犯罪之日不能救他；惡人的罪過在惡人悔改之日，也不會使它喪亡在他罪過中；義人在他犯罪之日，不能因著他的正義而生存。
13 Jestliže dím spravedlivému: Jistě živ budeš, a on doufaje v spravedlnost svou, činil by nepravost: žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět, ale pro tu nepravost svou, kterouž činil, umře.
幾時我向義人說：他必生存；但他卻依仗自己的正義行惡，他所有的正義必不再被記念，他必因他所犯的罪惡而喪亡。
14 Zase řeknu-li bezbožnému: Smrtí umřeš, však odvrátí-li se od hříchu svého, a činiti bude soud a spravedlnost,
幾時我向惡人說：你必喪亡；但他由罪惡中悔改，且遵行法律和正義，
15 Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.
清償抵押，歸還劫物，遵行生命的誡命，再不作惡，他必生存，不致死亡。
16 Žádní hříchové jeho, jimiž hřešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost činil, jistě že bude živ.
他所犯的一切罪過，不再被提起，因他遵行法律和正義，必定生存。
17 A vždy říkají synové lidu tvého: Není pravá cesta Páně, ješto jejich cesta není pravá.
如果你民族的子女還說：『吾主的作法不公平。』其實是他們的作法不公平。
18 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci.
幾時義人離棄正義而去行惡，他必因此而喪亡；
19 Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, a činil by soud a spravedlnost, podlé těch věcí živ bude.
幾時惡人離棄罪惡，而遵行法律和正義，他必因此而生存。
20 A předce říkáte: Není pravá cesta Páně. Každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský.
你們怎麼還說：『吾主的作法不公平﹖』以色列家族，我必照你們每人的行為審判你們。」
21 Stalo se pak dvanáctého léta, desátého měsíce, pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho, že přišel ke mně jeden, kterýž ušel z Jeruzaléma, řka: Dobyto jest město.
我們充軍後十一年十月五日，有一個從耶路撒冷逃到我這裏的人說：『京城陷落了。』
22 Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím, než přišel ten, kterýž utekl, a otevřela ústa má, až i ke mně přišel ráno; otevřela, pravím, ústa má, abych nebyl němým déle.
在逃難者來的前一晚上，上主的手臨於我，開了我的口；及至他早晨來到我這裏以前，我的口已開了，我不再作啞吧。
23 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
上主的話傳給我說：「
24 Synu člověčí, obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví, řkouce: Jedinký byl Abraham, a dědičně držel zemi tuto, nás pak mnoho jest; námť dána jest země tato v dědictví.
人子，在以色列地區住在那些廢墟裏的人仍說道：亞巴郎只一個人就佔據了此地，我們人數眾多，此地應歸我們佔有。
25 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Se krví jídáte, a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým, i krev vyléváte, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?
為此你應告訴他們：吾主上主這樣說：你們吃了帶血的祭物，舉目仰望了你們的偶像，且殺人流血，而你們還要佔據此地﹖
26 Stojíte na meči svém, pášete ohavnost, a každý ženy bližního svého poškvrňujete, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?
你們仍仗著刀劍，行醜惡之事，每人玷污近人的妻子，而你們還要佔據此地﹖
27 Takto mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že ti, kteříž jsou na pustinách, mečem padnou, a kdo na poli, toho zvěři dám k sežrání, kdo pak na hradích neb v jeskyních, morem zemrou.
你應告訴他們：吾主上主這樣說：我指著我的生命起誓：那在廢墟中的，必喪身刀下；在原野的，我要把他們交給野獸吞噬；在堡壘和山洞中的，必死於瘟疫。
28 I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její, a zpustnou hory Izraelské, tak že nebude žádného, kdo by šel přes ně.
我要使此地變為沙漠和荒野，使她再不能誇耀自己的勢力；我要使以色列的山變為荒丘，再無人經過。
29 I zvědí, že já jsem Hospodin, když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich, kteréž páchali.
為了他們所行的醜惡，我使此地變為沙漠和荒野時，他們必承認我是上主。
30 Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina.
人子，你民族的子女在牆下及他們的門口，彼此談論你說：來，我們去聽聽由上主那裏傳出了什麼話﹖
31 I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází.
他們便成群結隊地來到你這裏，像我的百姓般坐在你面前，聽你的話，但不去實行；他們口頭上說的是甜言蜜語，但他們的心卻在追求不義的利益。
32 A aj, ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící. Slyšíť zajisté slova tvá, ale žádný jich nečiní.
你對他們好像唱情歌的人，歌喉悅耳，彈奏美妙；他們喜歡聽你說的話，卻不去實行。
33 Než když to přijde, (aj, přicházíť), tedy zvědí, že prorok byl u prostřed nich.
當這事來時──看，已來了! ──他們必承認在他們中有位先知。」
