Ezechiel 29
1 Léta desátého, desátého měsíce, dvanáctého dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Oninqi yili, oninqi ayning on ikkinqi künidǝ Pǝrwǝrdigarning sɵzi manga kelip mundaⱪ deyildi: —
2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti Faraonovi králi Egyptskému, a prorokuj proti němu i proti všemu Egyptu.
I insan oƣli, yüzüngni Misir padixaⱨi Pirǝwngǝ ⱪaritip uni wǝ Misirning barliⱪ ǝⱨlini ǝyiblǝp bexarǝt berip munu sɵzlǝrni degin: —
3 Mluv a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem, ó Faraone králi Egyptský, draku veliký, kterýž ležíš u prostřed řek svých, ješto říkáš: Já mám řeku svou, já zajisté jsem ji přivedl sobě.
Rǝb Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — «I ɵz-ɵzigǝ: «Bu dǝrya ɵzümningki, mǝn uni ɵzüm üqün yaratⱪanmǝn» degüqi bolƣan, ɵz dǝryaliri otturisida yatⱪan yoƣan ǝjdiⱨa Misir padixaⱨi Pirǝwn, mana, Mǝn sanga ⱪarximǝn!
4 Protož dám udici do čelistí tvých, a učiním, že zváznou ryby řek tvých na tvých šupinách; i vyvleku tě z prostředku řek tvých, i všecky ryby řek tvých na šupinách tvých zvázlé.
Mǝn ⱪarmaⱪlarni engǝkliringgǝ selip, dǝryaliringdiki beliⱪlarni ɵz ⱪasiraⱪliringƣa qaplaxturup seni dǝryaliring otturisidin qiⱪirimǝn; dǝryaliringdiki barliⱪ beliⱪlar ⱪasiraⱪliringƣa qaplixidu.
5 A nechám tě na poušti, tebe i všech ryb řek tvých. Na svrchku pole padneš, nebudeš sebrán ani shromážděn; šelmám zemským i ptactvu nebeskému dám tě k sežrání.
Mǝn seni, yǝni sǝn wǝ dǝryaliringdiki barliⱪ beliⱪlarni qɵl-bayawanƣa taxlaymǝn; sǝn dalaƣa qüxüp yiⱪilisǝn. Ⱨeqkim seni yiƣmaydu, dǝpnǝ ⱪilmaydu; Mǝn seni yǝr yüzidiki ⱨaywanlar, asmandiki uqar-ⱪanatlarning ozuⱪi boluxⱪa tǝⱪdim ⱪilimǝn.
6 I zvědí všickni obyvatelé Egyptští, že já jsem Hospodin, proto že jste holí třtinovou domu Izraelskému.
Xuning bilǝn Misirda barliⱪ turuwatⱪanlar Mening Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni tonup yetidu; qünki ular Israil jǝmǝtigǝ «ⱪomux ⱨasa» bolƣan.
7 Když se chytají tebe rukou, lámeš se, a roztínáš jim všecko rameno; a když se na tě zpodpírají, ztroskotána býváš, ačkoli nastavuješ jim všech bedr.
Ular seni ⱪol bilǝn tutⱪanda, sǝn yerilip, ularning pütkül mürilirini tiliwǝtting; ular sanga tayanƣanda, sǝn sunup, pütkül bǝllirini mitkut ⱪiliwǝtting».
8 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na tě meč, a vypléním z tebe lidi i hovada.
Əmdi Rǝb Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: «Mana, Mǝn üstünggǝ bir ⱪiliq qiⱪirip, sǝndiki insan wǝ ⱨaywanlarni ⱪiriwetimǝn.
9 I bude země Egyptská pustinou a pouští, i zvědí, že já jsem Hospodin, proto že říkal: Řeka má jest, já zajisté jsem ji přivedl.
Misir zemini wǝyranǝ wǝ harabilǝr bolup ⱪalidu; xuning bilǝn ular Mening Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni tonup yetidu; qünki Pirǝwn: «Nil dǝryasi meningki, mǝn uni yaratⱪanmǝn» degǝnidi.
10 Protož aj, já budu proti tobě i proti řece tvé, a obrátím zemi Egyptskou v pustiny, v poušť přehroznou od věže Sevéne až do pomezí Mouřenínského.
Xunga mana, Mǝn sanga ⱨǝm sening dǝryaliringƣa ⱪarximǝn; Mǝn Misir zeminini Migdoldin Sǝwǝngiqǝ, yǝni Efiopiyǝning qegrasiƣiqǝ pütünlǝy harabǝ-wǝyranǝ ⱪiliwetimǝn.
11 Nepůjdeť přes ni noha člověka, ani noha dobytčete půjde přes ni, a nebude v ní bydleno za čtyřidceti let.
Ⱪiriⱪ yil iqidǝ, insanning yaki ⱨaywanning ayiƣi uni besip ɵtmǝydu wǝ uningda ⱨeq adǝm turmaydu.
12 A tak uvedu zemi Egyptskou v pustinu nad jiné země pusté, a města její nad jiná města zpuštěná pustá budou za čtyřidceti let, když rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do rozličných zemí.
Mǝn Misir zeminini wǝyran ⱪilinƣan zeminlar arisida wǝyran ⱪilimǝn; wǝ uning xǝⱨǝrliri harabǝ ⱪilinƣan xǝⱨǝrlǝr arisida ⱪiriⱪ yil wǝyran bolidu; Mǝn Misirliⱪlarni ǝllǝr arisiƣa tarⱪitiwetimǝn, ularni mǝmlikǝtlǝr arisiƣa taritimǝn».
13 A však takto praví Panovník Hospodin: Po skonání čtyřidceti let shromáždím Egyptské z národů, kamž rozptýleni budou.
Biraⱪ Rǝb Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: «Ⱪiriⱪ yilning ahirida Mǝn Misirliⱪlarni tarⱪitilƣan ǝllǝrdin yiƣip ⱪayturimǝn;
14 A přivedu zase zajaté Egyptské, a uvedu je zase do země Patros, do země přebývání jejich, i budou tam královstvím sníženým.
Mǝn Misirni sürgündin ǝsligǝ kǝltürüp, ularni Patros zeminiƣa, yǝni tuƣulƣan zeminƣa ⱪayturimǝn; ular xu yǝrdǝ tɵwǝn dǝrijilik bir mǝmlikǝt bolidu.
15 Mimo jiná království bude sníženější, aniž se bude vynášeti více nad jiné národy; zmenším je zajisté, aby nepanovali nad národy.
U mǝmlikǝtlǝr arisida ǝng tɵwǝn turidu; u ⱪaytidin ɵzini baxⱪa ǝllǝr üstigǝ kɵtürmǝydu; Mǝn ularni pǝsǝytimǝnki, ular ⱪaytidin baxⱪa ǝllǝr üstidin ⱨɵküm sürmǝydu.
16 I nebude více domu Izraelskému doufáním, kteréž by na pamět přivodilo nepravost, když by se obraceli za nimi; nebo zvědí, že já jsem Panovník Hospodin.
[Misir] ⱪaytidin Israil jǝmǝtining tayanqisi bolmaydu; ǝksiqǝ ular daim Israil üqün uningdin panaⱨ izdǝx gunaⱨining ǝslǝtmisi bolidu; andin ular Mening Rǝb Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni bilip yetidu».
17 Potom bylo dvadcátého sedmého léta, prvního měsíce, prvního dne, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Yigirmǝ yǝttinqi yili, birinqi ayning birinqi künidǝ xundaⱪ boldiki, Pǝrwǝrdigarning sɵzi manga kelip mundaⱪ deyildi: —
18 Synu člověčí, Nabuchodonozor král Babylonský podrobil vojsko své v službu velikou proti Týru. Každá hlava oblezla, a každé rameno odříno jest, mzdy pak nemá, on ani vojsko jeho, z Týru za tu službu, kterouž sloužili proti němu.
I insan oƣli, Babil padixaⱨi Neboⱪadnǝsar Turƣa jǝng ⱪilixta ⱪoxunini ⱪattiⱪ japaliⱪ ǝmgǝkkǝ saldi; xuning bilǝn ⱨǝrbir bax taⱪir bolup kǝtti, ⱨǝrbir mürǝ sürkilip yeƣir bolup kǝtti; biraⱪ nǝ u nǝ ⱪoxuni Tur bilǝn ⱪarxilaxⱪan ǝmgǝktǝ ⱨeqⱪandaⱪ ⱨǝⱪ almidi;
19 Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dávám Nabuchodonozorovi králi Babylonskému zemi Egyptskou, aby pobral zboží její, a rozebral loupeže její, i rozchvátal kořisti její, aby mělo mzdu vojsko jeho.
xunga Rǝb Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Mana, Mǝn Misir zeminini Babil padixaⱨi Neboⱪadnǝsarƣa tǝⱪdim ⱪilimǝn; u uning bayliⱪlirini elip, oljisini bulap, ƣǝnimitini tutup elip ketidu; bular uning ⱪoxuni üqün ix ⱨǝⱪⱪi bolidu.
20 Za práci jejich, kterouž mi sloužili, dám jim zemi Egyptskou, proto že mně pracovali, praví Panovník Hospodin.
Mǝn uningƣa [Turƣa] jǝng ⱪilƣanning ix ⱨǝⱪⱪi üqün Misir zeminini tǝⱪdim ⱪildim; qünki ular Meni dǝp ǝjir ⱪildi, — dǝydu Rǝb Pǝrwǝrdigar.
21 V ten den rozkáži vypučiti se rohu domu Izraelského. Tobě též způsobím, že otevřeš ústa u prostřed nich, i zvědí, že já jsem Hospodin.
— Mǝn xu kündǝ Israil jǝmǝti üqün bir münggüz ɵstürüp qiⱪirimǝn, wǝ sǝn [Əzakiyalning] aƣzingni ular arisida aqimǝn; xuning bilǝn ular Mening Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni bilip yetidu.
