Ezechiel 27
1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
LEUM GOD El fahk nu sik:
2 Ty pak synu člověčí, vydej se nad Týrem v naříkání,
“Kom, mwet sukawil moul la, yuk soko on in mas misa an nu sin acn Tyre,
3 A rci Týru, jenž sedě tu, kdež se na moře pouštějí, kupectví provodí s národy na ostrovích mnohých: Takto praví Panovník Hospodin: Ó Týre, ty jsi říkal: Já jsem nejkrásnější.
siti se ma oan weacn uh, su orek kuka nu sin mutunfacl nukewa ma oan weacn uh. Fahk nu sel kas su LEUM GOD Fulatlana El fahk inge: “Tyre, kom tuh filangkin oasku lom an.
4 U prostřed moře byly hranice tvé, stavitelé tvoji dokonale tě ozdobovali.
Acn sum pa meoa uh. Mwet musaikomla uh orekomla oana soko oak na kato.
5 Z jedloví z Sanir dělávali všecka taflování tvá, cedry z Libánu brávali k dělání sloupů tvých.
Elos oru ipinsak lom nukewa ke sak fir Fineol Hermon, Ac soko sak cedar liki acn Lebanon nu ke kwesu lom.
6 Z dubů Bázanských dělávali vesla tvá, a lavičky tvé dělávali z kostí slonových, a z pušpanu z ostrovů Citejských.
Elos eis sak oak Bashan me in orek oac kac, Ac orala falful ke oak an ke sak pine Cyprus me, Ac nawela ke ivory.
7 Kment s krumpováním Egyptským býval plátno tvé, z něhož jsi plachty míval; modrý postavec a šarlat z ostrovů Elisa přikrýval tě.
Nes nu ke oak an orekla ke nuknuk linen, Aok, nuknuk akul su tuku Egypt me, Arulana mahnek in liyeyuk yen loesla me. Ac nuknuk sunyen twek orekla ke nuknuk wowo, Tuhn kac uh folfol ac sroninmutuk, ma tuku Cyprus me.
8 Obyvatelé Sidonští i Arvadští bývali plavci tvoji, moudří tvoji v tobě, ó Týre, ti bývali správcové tvoji.
Mwet in kal lom elos mwet Sidon ac Arvad, Ac mwet pisrla in us oak an mwet na lom sifacna.
9 Starší Gebalští a moudří jejich opravovali v tobě zbořeniny tvé; všecky lodí mořské i plavci jejich bývali v tobě, směňujíce s tebou kupectví.
Mwet kamtu fin oak uh mwet na pah, Su tuku Byblos me. Selu fin oak nukewa su kalkal meoa Elos tuku moul ke acn in kuka lom.
10 Perští a Ludští i Putští bývali v vojště tvém bojovníci tvoji, pavézu a lebku zavěšovali v tobě. Tiť jsou přidávali tobě ozdoby.
“Mwet mweun lun Persia, Lydia ac Libya elos inmasrlon mwet mweun lom. Elos sripisrya mwe loeyuk lalos ac susu in mweun lalos in lohm sin mwet mweun lom. Elos pa akpwengpengye kom.
11 Arvadští s vojskem tvým na zdech tvých vůkol, též Gamadští na věžech tvých bývali, štíty své zavěšovali na zdech tvých vůkol. Tiť jsou tě zvláštně ozdobovali.
Mwet mweun liki siti Arvad pa mwet topang su karingin pot in siti lom, ac mwet Gamad pa karingin tower lom uh. Elos sripisrya mwe loeyuk lalos ke pot lom uh, ac elos inge pa akkatoye kom uh.
12 Zámořští kupci tvoji v množství všelijakého zboží, v stříbře, železe, cínu i olově kupčili na jarmarcích tvých.
“Kom som kukakin ma puspis lom in acn Tarsis, ac kom eis silver, iron, tin ac lead in sang aol ma kom kukakunla.
13 Javan, Tubal a Mešech, kupci tvoji, lidi a nádobí měděné dávali za směnu tobě.
Kom oayapa orek kuka in acn Greece, Tubal, ac Meshech, ac kukakunla mwe kasrup lom in moli mwet kohs ac ma orekla ke osra bronze.
14 Z domu Togarma v koních a jezdcích i mezcích kupčili na jarmarcích tvých.
Kom kukakunla ma lom in moli horse in orekma, horse in mweun, ac mule liki acn Beth Togarmah.
15 Synové Dedanovi kupci tvoji, a ostrovové mnozí překupníci byli koupí tvých, tobě k ruce; rohy, kosti slonové i dříví hebénové směňovali za mzdu tvou.
Mwet Dedan elos oayapa tuku moul yurum, ac mwet in acn puspis su oan sisken meoa uh oayapa use ivory ac ebony in aolla mwe kasrup lom.
16 Syrští kupci tvoji pro množství věcí tvých řemeslně udělaných, v karbunkulích, šarlatu, krumpování i kmentu, a korálích a křištálích kupčívali na jarmarcích tvých.
Mwet Syria elos molela pac mwe kuka lom ac ma puspis ma kom orala. Na elos sot nu sum wek emerald ac ruby, nuknuk sroninmutuk, nuknuk akul, nuknuk srik eoa, ac ma saok inkof uh, in sang moli ma oasr yurum.
17 Judští i země Izraelská kupci tvoji, pšenici Mennitskou i Fenickou, a med, olej i kadidlo dávali za směnu tobě.
Mwet Judah ac mwet Israel elos moli mwe kuka lom ke wheat, honey, oil in olive, ac mwe akyuye mongo.
18 Damašští kupci tvoji, pro množství věcí tvých řemeslně udělaných, kupčili ve množství všelijakého zboží, ve víně Chelbonském a vně bělostkvoucí.
Mwet Damascus elos oayapa moul yurum ke mwe kasrup su oasr yurum, ac elos moli ke wain lun Helbon ac unen sheep Sahar me.
19 Též Dan i Javan chodíce na jarmarky tvé, kupčili, a železo pulerované, kassii i třtinu vonnou tobě směňovali.
Vedan ac Javan liki acn Uzal eltal kukakin osra iron ac mwe akyu mongo, sang aol mwe kasrup su oan yurum.
20 Dedan kupčíval v tobě v suknech drahých k vozům.
Mwet Dedan elos kukakin mwe loeyuk mwe muta fin horse in moli mwe kuka lom.
21 Arabští i všecka knížata Cedarská kupčívali tobě k ruce v beranech a skopcích i kozlích, tím kupčívali v tobě.
Mwet Arabia ac mwet leum lun facl Kedar elos moli mwe kuka lom ke sheep fusr, sheep mukul, ac nani.
22 Kupci Sabejští i Ragmejští bývali kupci tvoji ve všelijakých nejpřednějších vonných věcech, i ve všelijakém kamení drahém i zlatě, kupčívali na jarmarcích tvých.
Mwet kuka lun acn Sheba ac Raamah elos use mwe keng na wowo, wek saok, ac gold, in sang moli mwe kuka lom.
23 Cháran a Kanne i Eden, kupci Sabejští, Assur i Kilmad kupčíval v tobě.
Siti lun Haran, Canneh ac Eden, oayapa mwet kuka lun Sheba ac siti lun Asshur ac Chilmad — elos kewa orek kuka ac moul yurum.
24 Ti bývali kupci tvoji na jarmarcích tvých s nejvýbornějšími věcmi, s štoučkami postavce modrého, a s krumpováním i s klénoty drahých věcí, kteréž se provazy svazují a zavírají do cedru.
Elos kukakin nu sum nuknuk na oasku, nuknuk sroninmutuk ac nuknuk akul, ac mwe loeyuk na kato ma nu in lohm, ac sucl ac ah na wowo.
25 Lodí mořské předek měly v kupectví tvém. Summou, naplněno jsi i zvelebeno náramně u prostřed moře.
Mwe kuka lom inge wunyuk ke un oak na lulap. “Kom oana soko oak meoa Ma sessesla ke mwe kuka.
26 Na vodu velikou zavezli tě ti, kteříž tě vesly táhli; vítr východní potříská tě u prostřed moře.
Ke mwet in kal lom uh kuhlukinkomla nu meoa, Sie eng kutulap me kunausla oak okom infulwen meoa.
27 Zboží tvá i jarmarkové tvoji, kupectví tvá, plavci tvoji a správcové tvoji, i ti, kteříž opravovali zbořeniny tvé, a směňovali s tebou kupectví, a všickni muži váleční tvoji, kteříž byli v tobě, i všecko shromáždění tvé, kteréž bylo u prostřed tebe, padnou do hlubokosti mořské v den pádu tvého.
Mwe kasrup ke mwe kuka lom nukewa, Ac mwet selu lom nukewa, Mwet kamtu fin oak uh wi mwet in kuka uh, Ac mwet mweun nukewa — Elos nukewa tuhlac in meoa uh Ke pacl oak uh musalla.
28 Od hřmotu křiku správců tvých zbouří se i vlnobití.
Pusren mwet walomla uh Lohngyuk finmes uh.
29 I vystoupí z lodí svých všickni ti, kteříž táhnou veslem, plavci i všickni správcové lodí mořských na zemi stanou,
“Oak nukewa wanginla mwet fac, Ac mwet nukewa utyak nu finmes ah.
30 A hlasem velikým nad tebou naříkati a žalostně křičeti budou, a sypouce prach na hlavy své, v popele se váleti.
Elos nukewa arulana asor ac tung keim, Na elos sisak kutkut nu fin sifalos ac oan ipippip in apat uh.
31 Nadto zdělajíce příčinou tvou lysiny, přepáší se žíněmi, a kvílením hořkým nad tebou s žalostí srdečnou plakati budou.
Ke sripom elos mangsrasrala, Ac nokomang nuknuk yohk eoa. Insialos arulana oela ke elos tung mwemelil.
32 Vydadí se, pravím, nad tebou s hořekováním svým v naříkání, a budou naříkati nad tebou: Které město podobné Týru, zahlazenému u prostřed moře?
Elos yuk on in mas misa soko inge keim: ‘Su ac ku in lumweyuk nu ke acn Tyre — Tyre, su oan misla ye kof uh?
33 Když vycházely koupě tvé z moře, nasycovalo jsi národy mnohé; množstvím zboží svého i kupectví svých zbohacovalos krále zemské.
Meet, ke mwe kuka lom uh sasla meoa uh, Kom akfalye enenu lun mutunfacl nukewa. Tokosra uh kasrupi Ke mwe kuka puspis lom.
34 Ale když ztroskotáno budeš od moře v hlubokých vodách, kupectví tvé i všecko shromáždění tvé u prostřed tebe klesne.
Inge kom musalla in meoa uh, Ac kom tili nu yen loal inkof uh. Mwe kasrup lom ac mwet orekma lom nukewa Wi kom na wanginla inkof uh.’
35 Všickni obyvatelé ostrovů ztrnou nad tebou, a králové jejich ohromeni jsouce, zhrozí se náramně.
“Mwet nukewa su muta weacn uh elos oela ke mwe ongoiya ma sikyak nu sum. Finne tokosra lalos, elos sangengla pac, ac mutalos akkalemye sangeng lalos.
36 Kupci mezi národy ckáti budou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky.
Kom wanginla, wanginla ma pahtpat. Ac mwet kuka faclu nufon elos sangeng ma lulap, mweyen elos sensen mu elos ac sun ongoiya se ma sikyak nu sum uh.”
