Ezechiel 16
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Naʻe toe hoko ʻae folofola ʻa Sihova kiate au, ʻo pehē,
2 Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,
“Foha ʻoe tangata, fakaʻilo ki Selūsalema ʻa ʻene ngaahi fakalielia,
3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.
Pea ke lea, ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua ki Selūsalema; naʻe fanauʻi pea fāʻeleʻi koe ʻi he fonua ko Kēnani; ko hoʻo tamai ko e [tangata ]ʻAmoli, pea ko hoʻo faʻē ko e [fefine ]Heti.
4 Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.
Pea koeʻuhi ko ho fāʻeleʻi, ʻi he ʻaho naʻe fanauʻi ai koe naʻe ʻikai tā ho uho, pea naʻe ʻikai kaukau koe ʻi ha vai, ke fakamolū koe; naʻe ʻikai ngaohi ʻaki koe ha māsima, pea naʻe ʻikai ʻaupito fakakofu koe.
5 Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.
Naʻe ʻikai ha mata ke ʻofa kiate koe ke fai ʻae ngaahi meʻa ni kiate koe pe manavaʻofa kiate koe; ka naʻe lī atu koe ki he vao ʻataʻatā, ke fakalielia ho sino ʻi he ʻaho naʻe fāʻeleʻi ai koe.
6 A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.
“Pea ʻi heʻeku ʻalu atu kiate koe pea u mamata naʻa ke fakalielia ʻi ho toto pe ʻoʻou, ne u pehē kiate koe, lolotonga hoʻo kei pani toto, Ke ke moʻui; ʻio, naʻa ke kei ʻi ho toto ʻoʻou, naʻaku pehē ai kiate koe, Ke ke moʻui.
7 Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.
Kuo u ngaohi koe ke ke tupu ʻo hangē ko e fisi ʻoe ngoue, pea kuo ke tupu pea hoko ko e lahi, pea kuo ke maʻu ʻae teunga ki he teunga; kuo hunuki ho huhu, pea kuo tupu ho fulufulu, ka naʻa ke telefua mo masiva.
8 Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.
Pea ko eni, ʻi heʻeku ʻalu atu kiate koe, vakai, ko e lolotonga ia ʻa hoʻo ʻofa; pea naʻaku folahi atu kiate koe ʻa hoku kofu mo fakakofuʻaki ʻa hoʻo telefua; ʻio, naʻaku fuakava kiate koe, pea naʻa ta fefuakavaʻaki mo koe,” ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, “pea naʻaku maʻu koe maʻaku.”
9 I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.
“Pea u toki kaukau koe ʻaki ʻae vai, ne u fufulu koe ke maʻa ʻaupito mei he toto, pea naʻaku tākai koe ʻaki ʻae lolo.
10 Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.
Naʻaku fakakofuʻaki koe ʻae tuitui fakasanisani, pea u fakatopuvaʻe ʻaki koe ʻae kiliʻi pasa; pea u fakavala ʻaki koe ʻae tupenu lelei, pea naʻaku ʻufiʻufi koe ʻaki ʻae silika.
11 Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.
Naʻaku ʻai foki kiate koe ʻae ngaahi meʻa teunga, pea naʻaku ʻai ʻae vesa ki ho nima, mo e kahoa ki ho kia.
12 Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.
Pea naʻaku ʻai ʻae maka mahuʻinga ʻi ho foʻi laʻē, mo e mama ʻi ho telinga, mo e pale lelei ki ho ʻulu.
13 A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,
Naʻe pehē ʻae teuteu ʻaki koe ʻae koula mo e siliva; naʻe kofuʻaki koe ʻae tupenu lelei mo e silika, mo e tuitui fakasanisani; naʻa ke kai ʻi he mahoaʻa lelei mo e honi, mo e lolo: pea naʻa ke hoihoifua ʻaupito pea naʻa ke tupu lelei ʻo hoko ko e puleʻanga.
14 Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.
Naʻe mafola atu ho ongoongolelei ki he hiteni ko e meʻa ʻi ho hoihoifua, he naʻe haohaoa ia, ko e meʻa ʻi heʻeku lelei ʻaia naʻaku ʻai ʻeau kiate koe,” ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua.
15 Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas příčinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.
“Ka naʻa ke falala koe ki ho hoihoifua, pea naʻa ke fai feʻauaki, ko e meʻa ʻi ho ongoongo, naʻa ke fai hoʻo feʻauaki kiate ia kotoa pē naʻe ʻalu ange; naʻe ʻaʻana pe ia.
16 A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.
Pea naʻa ke toʻo ho ngaahi kofu pea ne ke teuteu ʻaki ia ho ngaahi potu māʻolunga ʻi he meʻa pule kehekehe, pea naʻa ke fai feʻauaki ʻi ai: pea ʻe ʻikai toe hoko ha meʻa pehē; ʻe ʻikai ʻaupito pehē.
17 Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.
Pea kuo ke toʻo ʻae ngaahi teunga lelei ʻo ʻeku koula mo ʻeku siliva, ʻaia naʻaku foaki kiate koe, mo ke ngaohi kiate koe ʻae ngaahi fakatātā ʻoe tangata, pea kuo ke fai angahala mo ia.
18 Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.
Kuo ke fakakofuʻaki ʻakinautolu ho ngaahi kofu fakasanisani: pea kuo ke tuku ʻi honau ʻao ʻa ʻeku lolo mo e meʻa namu kakala ʻaʻaku.
19 Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.
Ko ʻeku meʻakai foki, ʻaia naʻaku foaki kiate koe, ʻae mahoaʻa lelei, mo e lolo mo e honi, naʻaku fafanga ʻaki koe, naʻa mo ia kuo ke tuku ʻi honau ʻao, ko e meʻa namu kakala.” ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, naʻe pehē ʻa hono fai.
20 Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,
“Kuo ke toʻo foki hoʻo ngaahi tama mo hoʻo ngaahi taʻahine ʻaia kuo ke fanauʻi kiate au, pea kuo ke feilaulau ʻaki ʻakinautolu ke nau ʻauha. Ko e meʻa siʻi koā eni, ʻa hoʻo feʻauaki?
21 Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?
Kaeʻumaʻā ʻa hoʻo tāmateʻi ʻeku fānau, mo ke tuku ʻakinautolu ke ʻalu atu [ʻi he afi ]maʻanautolu?
22 K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.
Pea ʻi hoʻo ngaahi fakalielia kotoa pē mo hoʻo feʻauaki kotoa pē ʻoku ʻikai te ke manatu ki he ngaahi ʻaho ʻo hoʻo kei siʻi, ʻaia naʻa ke telefua mo masiva ai, pea ke fakalielia ʻi ho toto pe ʻoʻou.”
23 Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,
Pea naʻe hoko ʻo pehē, “ʻi heʻene hili kotoa pē ʻa hoʻo fai kovi, (Malaʻia, malaʻia kiate koe! ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; )
24 Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.
Kuo ke langa moʻou ʻae fale feʻauaki mo ke ngaohi kiate koe ʻae potu māʻolunga ʻi he hala kotoa pē.
25 Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.
Kuo ke langa ho fale feʻauaki ʻi he tefito hala kotoa pē pea kuo ke ngaohi ho hoihoifua ko e fehiʻanekina, mo ke fakaava ho vaʻe kiate ia kotoa pē naʻe ʻalu ange mo ke fakalahi pe ki hoʻo feʻauaki.
26 Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.
Kuo ke fai angahala foki mo ho kaunga nofoʻanga, ko e kakai ʻIsipite ʻoku sino lalahi: pea kuo ke fakalahi ki hoʻo feʻauaki, ko e fakatupu ʻita kiate au.
27 Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.
Ko ia, vakai, kuo u mafao atu hoku nima kiate koe, pea u fakasiʻisiʻi hoʻo meʻakai, mo tukuange koe ki he faʻiteliha ʻanautolu ʻoku fehiʻa kiate koe, ʻae ngaahi ʻofefine ʻoe kau Filisitia, he ʻoku nau mā ʻi hoʻo faianga fakalielia.
28 Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.
Kuo ke fai angahala foki mo e kakai ʻAsilia, he naʻe ʻikai te ke faʻa fiu; ʻio, kuo ke fai angahala mo kinautolu, ka naʻe ʻikai te ke topono ai.
29 A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.
Kuo ke fakalahi foki ʻa hoʻo feʻauaki ʻi he fonua ko Kēnani ʻo aʻu ki Kalitia; ka naʻa mo ia naʻe ʻikai te ke fiu ai.”
30 Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,
“ʻOiauē! ʻAe vaivai ho loto,” ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, “He kuo ke fai eni kotoa pē, ko e ngāue ʻae fefine faʻa feʻauaki mo fakamofutofuta;
31 Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,
Pea ko e meʻa ʻi hoʻo langa ha fale feʻauaki ʻi he tefito hala kotoa pē, pea ngaohi ho potu māʻolunga ʻi he hala kotoa pē, pea ʻoku ʻikai te ke tatau mo e fefine feʻauaki ko e meʻa ʻi hoʻo fehiʻa ki he totongi;
32 A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.
Kae hangē ko e uaifi ʻoku tono tangata ʻoku maʻu ʻae kakai kehe ko e fetongi ʻa hono husepāniti!
33 Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.
ʻOku foaki totongi ki he kau fefine feʻauaki kotoa pē; ka ko koe kuo ke foaki meʻaʻofa ki ho kau mamana kotoa pē, pea ke totongi kiate kinautolu, ke nau haʻu kiate koe mei he potu kotoa pē ki hoʻo feʻauaki.
34 A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.
Pea ʻoku ke fai kehe koe ʻi hoʻo fai angahala mo e fefine kehe, koeʻuhi ʻoku ʻikai muimui ha niʻihi kiate koe ke fai ʻae angahala; pea ko e meʻa ʻi hoʻo fai ʻe koe ʻae totongi, ka ʻoku ʻikai ha totongi ʻe fai kiate koe, ko ia ʻoku ke kehe ai.”
35 Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:
Ko ia, ʻe fefine feʻauaki, fanongo ki he folofola ʻa Sihova.
36 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:
ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; “Koeʻuhi naʻe lilingi atu hoʻo fakalielia, pea fakahā hoʻo telefua, ʻi hoʻo fai angahala mo ho kau mamana, mo e ngaahi tamapua ʻo hoʻo fakalielia, pea mo e toto ʻo hoʻo fānau ʻaia naʻa ke tuku kiate kinautolu:
37 Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.
Vakai, ko ia foki te u tānaki ai ho kau mamana kotoa pē, ʻakinautolu kuo ke fakafiefia ai koe, mo kinautolu kotoa pē kuo ke ʻofa ki ai, fakataha mo kinautolu kotoa pē kuo ke fehiʻa ki ai; ʻio, te u tānaki fakataha ʻakinautolu kiate koe, pea te u fakahā hoʻo telefua kiate kinautolu koeʻuhi ke nau mamata ki hoʻo telefua kotoa pē.
38 A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.
Pea te u fakamaauʻi koe, ʻo tatau mo e fakamaau ki he kau fefine ʻoku maumau ʻae fakamaʻu mali mo lilingi ʻae toto: pea te u fakainu ʻaki koe ʻae toto ʻi heʻeku houhau mo ʻeku fuaʻa.
39 Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.
Pea te u tukuange koe foki ki honau nima, pea te nau holoki hifo ho fale ongoongo, ʻo maumauʻi ki lalo ho ngaahi potu māʻolunga: pea te nau haehae foki meiate koe ho ngaahi kofu, mo nau ʻave hoʻo ngaahi meʻa teunga, pea te nau fakatelefuaʻi mo fakamasivaʻi koe.
40 I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.
Pea te nau ʻomi mo e niʻihi kiate koe, pea te nau lisingi koe ʻaki ʻae maka, pea tui ʻaki koe ʻenau heletā ke ʻasi.
41 Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.
Pea te nau tuungia ho ngaahi fale, mo nau fai ʻae tautea kiate koe ʻi he ʻao ʻoe kau fefine tokolahi: te u ngaohi koe ke ke tuku hoʻo feʻauaki, pea ʻe ʻikai ʻaupito te ke toe fai ha totongi.
42 A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,
Ko ia ia ʻe lolou ai ʻa hoku houhau kiate koe, pea ʻe hiki hoku fuaʻa meiate koe, pea te u fiemālie, pea ʻe ʻikai te u toe ʻita.
43 Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.
Koeʻuhi ʻoku ʻikai te ke manatuʻi ʻae ngaahi ʻaho ʻo hoʻo kei siʻi, ka kuo ke fakamataliliʻi au ʻi he ngaahi meʻa ni kotoa pē, ko ia, vakai, te u fakahoko ki ho tumuʻaki hono nunuʻa ʻo hoʻo faianga, ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua: pea ʻe ʻikai te ke fakalahi ʻaki hoʻo ngaahi fakalielia kotoa pē ʻa hoʻo fai ʻae fakalielia ko eni.”
44 Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.
“Vakai, ko kinautolu kotoa pē ʻoku faʻa lea ʻaki ʻae fakatātā te nau lea fakatātā kiate koe ʻo pehē, ‘ʻO hangē ko e faʻē, ʻoku pehē pe ʻene taʻahine.’
45 Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.
Ko e taʻahine koe ʻa hoʻo faʻē, ʻaia ʻoku fehiʻa ki hono husepāniti mo ʻene fānau; pea ko e tehina koe ʻo ho ngaahi tokoua, ʻakinautolu naʻe fehiʻa ki honau husepāniti mo ʻenau fānau: ko hoʻo faʻē ko e [fefine ]Heti, pea ko hoʻo tamai ko e [tangata ]ʻAmoli ia.
46 Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.
Pea ko ho taʻokete ko Samēlia ia, ʻaia mo ʻene fānau fefine, ʻoku nofo ʻi ho nima toʻohema: pea ko ho tehina, ʻaia ʻoku nofo ʻi ho nima toʻomataʻu, ko Sotoma ia mo ʻene fānau fefine.
47 Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.
Ka naʻe ʻikai te ke ʻeveʻeva koe ʻi honau hala, pe fai ʻo hangē ko ʻenau ngaahi fakalielia: kae hangē naʻe siʻi ʻaupito haʻanautolu, ka kuo ke fai fakalielia lahi hake ʻaupito koe ʻiate kinautolu, ʻi hoʻo anga kotoa pē.”
48 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.
ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, “ʻO hangē ʻoku ou moʻui, naʻe ʻikai fai ʻe ho tehina ko Sotoma, ʻa ia, pe ko ʻene fānau fefine, ʻo tatau mo ia kuo ke fai ʻe koe, ʻa koe, mo hoʻo kau taʻahine.
49 Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.
Vakai, ko e fai hala eni ʻa ho tehina ko Sotoma, ko e fielahi, mo e fangapesi, mo e fakapikopiko lahi, naʻe ʻiate ia mo ʻene fānau fefine, pea naʻe ʻikai tokoni ʻe ia ki he nima ʻoe masiva mo e paea.
50 Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.
Pea naʻa nau fielahi, mo nau fai fakalielia ʻi hoku ʻao; ko ia naʻaku faʻiteliha pe au ʻo ʻave ai ʻakinautolu.
51 Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.
Pea naʻa mo Samēlia, ʻoku ʻikai te ne fai hala ʻe ia ke tatau mo e vaeua haʻau; he kuo ke fakatupu hoʻo ngaahi fakalielia ke lahi hake ʻiate kinautolu, pea kuo tonuhia ange ʻiate koe, ʻa ho ngaahi tokoua, ʻi hoʻo ngaahi fakalielia, ʻaia kuo ke fai ʻe koe.
52 Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.
ʻA koe foki, kuo ke fakaanga ki ho ngaahi tokoua, fua pe ʻe koe, ʻa hoʻo mā ʻaʻau, ʻi hoʻo ngaahi angahala kuo ke fai fakalielia lahi ai ʻiate kinautolu: ʻoku nau māʻoniʻoni hake ʻiate koe: ʻio, ke ke puputuʻu koe, pea ke fua hoʻo mā, ko e meʻa ʻi hoʻo fakatonuhiaʻi ho ngaahi tokoua.
53 Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,
ʻO kau ka toe ʻomi mei he pōpula, ʻae kau pōpula ʻo Sotoma mo ʻene fānau fefine, mo e pōpula ʻo Samēlia mo ʻene fānau fefine ʻaʻana, te u toki ʻomi ʻae pōpula ʻi hoʻo kau pōpula ki honau lotolotonga:
54 Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.
Koeʻuhi ke ke fua ʻe koe pe ʻa hoʻo mā, pea ke puputuʻu ʻi he meʻa kotoa pē kuo ke fai, koeʻuhi ko hoʻo fakafiemālieʻi ʻakinautolu.
55 Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.
ʻOka toe liliu mai ʻa Sotoma mo ʻene fānau fefine ki heʻenau nofo muʻa, pea liliu ʻa Samēlia mo ʻene fānau fefine ki heʻenau muʻaki nofo, ʻe toki liliu ai koe mo hoʻo fānau fefine ki hoʻomou nofo muʻa ʻamoutolu.
56 Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,
He naʻe ʻikai te ke meimei lea ʻaki mei ho ngutu, ʻa ho taʻokete ko Samēlia, ʻi he ʻaho ʻo hoʻo fielahi,
57 Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:
ʻI he teʻeki ai fakahā hoʻo angakovi, ʻi he ngaahi ʻaho naʻe manukiʻi ai koe ʻe he ngaahi ʻofefine ʻo Silia mo kinautolu ʻoku nofo vāofi mo ia, ʻae ngaahi ʻofefine ʻoe kau Filisitia, ʻaia ʻoku manuki fano pe kiate koe.
58 Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.
Kuo ke fua hoʻo holi kovi mo hoʻo ngaahi fakalielia,” ʻoku pehē ʻe Sihova.
59 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.
He ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; “Te u fai kiate koe ʻo hangē ko ia kuo ke fai, ʻa koe, kuo ke manuki ki heʻeta tuki, mo ke maumauʻi ʻae fuakava.
60 A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.
Ka neongo ia te u manatu ʻeau, ʻa ʻeku fuakava mo koe ʻi he ʻaho ʻo hoʻo kei siʻi, pea te u fokotuʻu kiate koe ha fuakava ʻe ʻikai ngata.
61 I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.
Pea te ke toki manatu ki hoʻo faianga kotoa pē, pea te ke mā, ʻoka ke ka maʻu ho ngaahi tokoua, ʻa ho taʻokete mo ho ngaahi tehina: pea te u foaki ʻakinautolu kiate koe, ke ke ʻofefine aki, ka ʻe ʻikai ʻi hoʻo fuakava ʻaʻau.
62 A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
Pea te u fokotuʻu ʻa ʻeku fuakava mo koe, pea te ke ʻilo ko Sihova au.
63 Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.
Koeʻuhi ke ke manatu ai, mo ke puputuʻu, pea ʻe ʻikai ʻaupito te ke toe mafaʻa ho ngutu koeʻuhi ko hoʻo mā, ʻo kau ka toe fiemālie kiate koe ʻi he meʻa kotoa pē kuo ke fai,” ʻoku pehē ʻe Sihova, ko e ʻOtua.
