2 Mojžišova 4
1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.
Moses [Drawn out] answered, “But, behold, they will not believe me, nor sh'ma ·hear obey· to my voice; for they will say, ‘Adonai has not appeared to you.’”
2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.
Adonai said to him, “What is that in your hand?” He said, “A rod.”
3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.
He said, “Throw it on the ground.” He threw it on the ground, and it became a snake; and Moses [Drawn out] ran away from it.
4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.
Adonai said to Moses [Drawn out], “Stretch out your hand, and take it by the tail.” He stretched out his hand, and took hold of it, and it became a rod in his hand.
5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
“That they may believe that Adonai, the God of their fathers, the God of Abraham [Father of a multitude], the God of Isaac [Laughter], and the God of Jacob [Supplanter], has appeared to you.”
6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.
Adonai said furthermore to him, “Now put your hand inside your cloak.” He put his hand inside his cloak, and when he took it out, behold, his hand was leprous, as white as snow.
7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.
He said, “Put your hand inside your cloak again.” He put his hand inside his cloak again, and when he took it out of his cloak, behold, it had turned again as his other flesh.
8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.
“It will happen, if they will not believe you or sh'ma ·hear obey· the voice of the first sign, that they will believe the voice of the latter sign.
9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.
It will happen, if they will not believe even these two signs or sh'ma ·hear obey· your voice, that you shall take of the water of the river, and pour it on the dry land. The water which you take out of the river will become blood on the dry land.”
10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.
Moses [Drawn out] said to Adonai, “O Lord, I am not eloquent, neither before now, nor since you have spoken to your servant; for I am slow of speech, and of a slow tongue.”
11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?
Adonai said to him, “Who made man’s mouth? Or who makes one mute, or deaf, or seeing, or blind? Is not it I, Adonai?
12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.
Now therefore go, and I will be with your mouth, and teach you what you shall speak.”
13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.
He said, “Oh, Lord, please send someone else.”
14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.
Adonai’s anger burned against Moses [Drawn out], and he said, “What about Aaron [Light-bringer], your brother, the Levite [Descendant of United with]? I know that he can speak well. Also, behold, he comes out to meet you. When he sees you, he will be glad in his heart.
15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.
You shall speak to him, and put the words in his mouth. I will be with your mouth, and with his mouth, and will teach you what you shall do.
16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.
He will be your spokesman to the people; and it will happen, that he will be to you a mouth, and you will be to him as God.
17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.
You shall take this rod in your hand, with which you shall do the signs.”
18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.
Moses [Drawn out] went and returned to Jethro [Abundance] his father-in-law, and said to him, “Please let me go and return to my brothers who are in Egypt [Abode of slavery], and see whether they are still alive.” Jethro [Abundance] said to Moses [Drawn out], “Go in peace.”
19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.
Adonai said to Moses [Drawn out] in Midian [Strife], “Go, return into Egypt [Abode of slavery]; for all the men who sought your life are dead.”
20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.
Moses [Drawn out] took his wife and his sons, and set them on a donkey, and he returned to the land of Egypt [Abode of slavery]. Moses [Drawn out] took God’s rod in his hand.
21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.
Adonai said to Moses [Drawn out], “When you go back into Egypt [Abode of slavery], see that you do before Pharaoh all the wonders which I have put in your hand, but I will harden his heart and he will not let the people go.
22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.
You shall tell Pharaoh, ‘Adonai says, Israel [God prevails] is my son, my firstborn,
23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.
and I have said to you, “Let my son go, that he may abad ·serve· me;” and you have refused to let him go. Behold, I will kill your son, your firstborn.’”
24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.
On the way at a lodging place, Adonai met Moses [Drawn out] and wanted to kill him.
25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.
Then Zipporah took a flint, and cut off the foreskin of her son, and cast it at his feet; and she said, “Surely you are a bridegroom of blood to me.”
26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.
So he let him alone. Then she said, “You are a bridegroom of blood,” because of the circumcision.
27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.
Adonai said to Aaron [Light-bringer], “Go into the wilderness to meet Moses [Drawn out].” He went, and met him on God’s mountain, and kissed him.
28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.
Moses [Drawn out] told Aaron [Light-bringer] all Adonai’s words with which he had sent him, and all the signs with which he had enjoined him.
29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.
Moses [Drawn out] and Aaron [Light-bringer] went and gathered together all the elders of the children of Israel [God prevails].
30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.
Aaron [Light-bringer] spoke all the words which Adonai had spoken to Moses [Drawn out], and did the signs in the sight of the people.
31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.
The people believed, and when they sh'ma ·heard obeyed· that Adonai had visited the children of Israel [God prevails], and that he had seen their affliction, then they hawa ·bowed low, prostrated· their heads and worshiped.
