2 Mojžišova 20

1 I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:

Bog je spregovoril vse te besede, rekoč:

2 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.

»Jaz sem Gospod, tvoj Bog, ki sem te privedel iz egiptovske dežele, iz hiše sužnosti.

3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.

Pred menoj ne boš imel nobenih drugih bogov.

4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.

Sebi ne boš naredil nobene rezane podobe ali kakršnekoli podobnosti čemurkoli, kar je zgoraj na nebu ali kar je spodaj na zemlji ali kar je v vodi pod zemljo.

5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,

Ne boš se jim priklanjal niti jim ne boš služil, kajti jaz, Gospod, tvoj Bog, sem ljubosumen Bog, ki obiskujem krivičnost očetov na otrocih do tretjega in četrtega rodu tistih, ki me sovražijo,

6 A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.

izkazujem pa usmiljenje tisočem tistih, ki me ljubijo in varujejo moje zapovedi.

7 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.

Ne boš v prazno vzel imena Gospoda, svojega Boga; kajti Gospod ne bo držal brez krivde tistega, ki v prazno jemlje njegovo ime.

8 Pomni na den sobotní, abys jej světil.

Spominjaj se šabatnega dne, da ga ohraniš svetega.

9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;

Šest dni se boš trudil in opravljal vse svoje delo,

10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.

toda sedmi dan je šabat Gospodu, tvojemu Bogu. Na [ta dan] ne boš opravljal nobenega dela, ne ti, niti tvoj sin, niti tvoja hči, [niti] tvoj sluga, niti tvoja dekla, niti tvoja živina, niti tvoj tujec, ki je znotraj tvojih velikih vrat,

11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

kajti v šestih dneh je Gospod naredil nebo in zemljo, morje in vse, kar je v njih, sedmi dan pa je počival. Zato je Gospod blagoslovil šabatni dan in ga posvetil.

12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Spoštuj svojega očeta in svojo mater, da bodo tvoji dnevi lahko dolgi na zemlji, ki ti jo daje Gospod, tvoj Bog.

13 Nezabiješ.

Ne boš ubil.

14 Nesesmilníš.

Ne boš zagrešil zakonolomstva.

15 Nepokradeš.

Ne boš kradel.

16 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

Ne boš prinašal krivega pričevanja zoper svojega bližnjega.

17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.

Ne boš hlepel [po] hiši svojega bližnjega, ne boš hlepel [po] ženi svojega bližnjega, niti [po] njegovem slugi, niti [po] njegovi dekli, niti [po] njegovem volu, niti [po] njegovem oslu, niti [po] katerikoli stvari, ki je od tvojega bližnjega!«

18 Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.

In vse ljudstvo je videlo grmenja in bliske, zvok šofarja in kadečo goro. Ko je ljudstvo to videlo, so se odstranili in stali daleč stran.

19 A řekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a nechť nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.

Mojzesu pa so rekli: »Ti govori z nami, mi pa bomo poslušali, toda Bog naj z nami ne govori, da ne bi umrli.«

20 Odpověděl Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Bůh přišel, aby bázeň jeho byla mezi vámi, abyste nehřešili.

Mojzes je ljudstvu rekel: »Ne bojte se, kajti Bog je prišel, da vas preizkusi in da je njegov strah lahko pred vašimi obrazi, da ne grešite.«

21 Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak přistoupil k mrákotě, kdež byl Bůh.

Ljudstvo je stalo daleč stran, Mojzes pa se je približal gosti temi, kjer je bil Bog.

22 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.

Gospod je rekel Mojzesu: »Tako boš rekel Izraelovim otrokom: ›Videli ste, da sem z vami govoril iz nebes.

23 Protož nevyzdvihujte ničehož ku poctě se mnou; bohů stříbrných a bohů zlatých neučiníte sobě.

Poleg mene ne boste delali bogov iz srebra niti si ne boste delali bogov iz zlata.

24 Oltář z země uděláš mi a obětovati budeš na něm zápaly své, a pokojné oběti své, ovce své a voly své. Na kterémkoli místě rozkáži slaviti památku jména svého, přijdu k tobě a požehnám tobě.

Naredil mi boš oltar iz zemlje in na njem boš žrtvoval svoje žgalne daritve in svoje mirovne daritve, svoje ovce in svoje vole. Na vseh krajih, kjer zapišem svoje ime, bom prišel k tebi in te blagoslovil.

25 Jestliže mi pak vzděláš oltář kamenný, nedělej ho z kamene tesaného; nebo jestliže pozdvihneš železa na něj, poškvrníš ho.

Če mi hočeš narediti oltar iz kamna, ga ne boš zgradil iz klesanega kamna, kajti če svoje orodje dvigneš nanj, si ga oskrunil.

26 Aniž po stupních vstupovati budeš k oltáři mému, aby hanba tvá u něho odkryta nebyla.

Niti k mojemu oltarju ne boš šel gor po stopnicah, da na njih ne bo odkrita tvoja nagota.