2 Mojžišova 1
1 Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
Now these are the names of the sons of Israel [God prevails], who came into Egypt [Abode of slavery] (every man and his household came with Jacob [Supplanter]):
2 Ruben, Simeon, Léví a Juda;
Reuben [See, a son!], Simeon [Hearing], Levi [United with], and Judah [Praised],
3 Izachar, Zabulon a Beniamin;
Issachar [Hire, Reward], Zebulun [Living together], and Benjamin [Son of right hand, Son of south],
4 Dan a Neftalím, Gád a Asser.
Dan [He judged] and Naphtali [My wrestling], Gad [Good fortune] and Asher [Happy].
5 A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
All the souls who came out of Jacob [Supplanter]’s body were seventy souls, and Joseph [May he add] was in Egypt [Abode of slavery] already.
6 I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
Joseph [May he add] died, as did all his brothers, and all that generation.
7 Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
The children of Israel [God prevails] were fruitful, and increased abundantly, and multiplied, and grew exceedingly mighty; and the land was filled with them.
8 V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
Now there arose a new king over Egypt [Abode of slavery], who didn’t know Joseph [May he add].
9 Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
He said to his people, “Behold, the people of the children of Israel [God prevails] are more and mightier than we.
10 Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
Come, let us deal wisely with them, lest they multiply, and it happen that when any war breaks out, they also join themselves to our enemies, and fight against us, and escape out of the land.”
11 Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
Therefore they set taskmasters over them to afflict them with their burdens. They built storage cities for Pharaoh: Pithom and Raamses.
12 Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
But the more they afflicted them, the more they multiplied and the more they spread out. They were grieved because of the children of Israel [God prevails].
13 A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
The Egyptians [people from Abode of slavery] ruthlessly made the children of Israel [God prevails] serve,
14 A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
and they made their lives bitter with hard service, in mortar and in brick, and in all kinds of service in the field, all their service, in which they ruthlessly made them serve.
15 I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
The king of Egypt [Abode of slavery] spoke to the Hebrew [Immigrant] midwives, of whom the name of the one was Shiphrah, and the name of the other Puah,
16 A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
and he said, “When you perform the duty of a midwife to the Hebrew [Immigrant] women, and see them on the birth stool; if it is a son, then you shall kill him; but if it is a daughter, then she shall live.”
17 Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
But the midwives feared God, and didn’t do what the king of Egypt [Abode of slavery] ordered them, but saved the baby boys alive.
18 Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
The king of Egypt [Abode of slavery] called for the midwives, and said to them, “Why have you done this thing, and have saved the boys alive?”
19 I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
The midwives said to Pharaoh, “Because the Hebrew [Immigrant] women are not like the Egyptian [person from Abode of slavery] women; for they are vigorous, and give birth before the midwife comes to them.”
20 I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
God dealt well with the midwives, and the people multiplied, and grew very mighty.
21 Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
Because the midwives feared God, he gave them families.
22 I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
Pharaoh enjoined all his people, saying, “You shall cast every son who is born into the river, and every daughter you shall save alive.”
