Ester 8
1 Téhož dne dal král Asverus Ester královně dům Amana nepřítele Židovského, a Mardocheus přišel před krále, (nebo oznámila Ester, co by jí on byl).
Na ta dan je dal Kralj Ahasvér hišo Hamána, sovražnika Judov, kraljici Esteri. Mordohaj pa je prišel pred kralja, kajti Estera je povedala, kaj ji je bil.
2 Kdežto král sňav prsten svůj, kterýž vzal od Amana, dal jej Mardocheovi. Ester pak ustanovila Mardochea nad domem Amanovým.
Kralj je snel svoj prstan, ki ga je vzel od Hamána in ga dal Mordohaju. Estera pa je Mordohaja postavila nad Hamánovo hišo.
3 Potom ještě Ester mluvila před králem, padši k nohám jeho, a s pláčem pokorně ho prosila, aby zrušil nešlechetnost Amana Agagského a jeho úklady, kteréž smyslil proti Židům.
Estera je ponovno spregovorila pred kraljem in padla dol pri njegovih stopalih in ga s solzami rotila, da odstrani vragolijo Hamána, Agágovca in njegov naklep, ki ga je zasnoval zoper Jude.
4 (Tedy vztáhl král k Esteře berlu zlatou, a Ester vstavši, postavila se před králem.)
Potem je kralj proti Esteri iztegnil zlato žezlo. Tako je Estera vstala in stala pred kraljem
5 A řekla: Jestliže se králi za dobré vidí, a nalezla-li jsem milost před tváří jeho, a jestliže se ta věc králi slušná býti vidí, a já jsem-li příjemná před očima jeho: nechť jest psáno, aby byli zrušeni listové ti, a tak úkladové Amana syna Hammedatova Agagského, kteréž rozepsal, aby vyhladili Židy, což jest jich ve všech krajinách královských.
in rekla: »Če kralju ugaja in če sem našla naklonjenost v njegovem pogledu in se zdi stvar pravilna pred kraljem in sem prijetna v njegovih očeh, naj bo zapisano, da se razveljavijo pisma, ki jih je zasnoval Hamán, Hamedátov sin, Agágovec, katera je napisal, da uničijo Jude, ki so po vseh kraljevih provincah.
6 Nebo jak bych se mohla dívati na to zlé, kteréž by potkalo lid můj? A jak bych mohla hleděti na zhoubu rodiny své?
Kajti kako lahko prenašam gledanje zla, ki bo prišlo k mojemu ljudstvu? Ali kako lahko prenašam gledanje uničenja mojega sorodstva?«
7 I řekl král Asverus Ester královně a Mardocheovi Židu: Ej, dům Amanův dal jsem Esteře, jeho pak oběsili na šibenici, proto že vztáhnouti chtěl ruku svou na Židy.
Tedaj je kralj Ahasvér rekel kraljici Esteri in Judu Mordohaju: »Glejta, Esteri sem dal hišo Hamána, njega pa so obesili na vislice, ker je svojo roko položil na Jude.
8 Vy tedy pište Židům, jakž se vám za dobré zdá, jménem královským, a zapečeťte prstenem královským. (Nebo což se píše jménem krále, a zapečetí prstenem královským, nemůže zpátkem jíti.)
Tudi za Jude napišita, kakor vama to ugaja, v kraljevem imenu in to zapečatita s kraljevim prstanom, kajti pisanja, ki je napisano v kraljevem imenu in zapečateno s kraljevim pečatom, noben človek ne more razveljaviti.«
9 Takž svolali písaře královské v ten čas měsíce třetího, jenž jest měsíc Siban, dvadcátého třetího dne téhož měsíce, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Mardocheus, k Židům a knížatům, i vývodám a hejtmanům krajin, kteréž jsou od Indie až do země Mouřenínské, sto dvadceti sedm krajin, do každé krajiny písmem jejím, každému národu jazykem jeho, též i Židům písmem jejich a jazykem jejich.
Potem so bili poklicani kraljevi pisarji, ob tistem času, v tretjem mesecu, ki je mesec siván, na njegov triindvajseti dan in to je bilo napisano glede na vse, kar je Mordohaj zapovedal Judom, poročnikom, namestnikom in vladarjem provinc, ki so od Indije do Etiopije, sto sedemindvajsetim provincam, vsaki provinci glede na njihovo pisanje in vsakemu ljudstvu glede na njihov jezik in Judom glede na njihovo pisanje in glede na njihov jezik.
10 A když napsal jménem krále Asvera a zapečetil prstenem královským, rozeslal listy po poslích, kteříž jezdívali na koních rychlých a mezcích mladých:
Napisal je v imenu Kralja Ahasvérja in to zapečatil s kraljevim prstanom in pisma poslal po slih na konjskem hrbtu in jahačih na mulah, kamelah in mladih [enogrbih] velblodih.
11 Že jest povolil král Židům, kteříž by v kterémkoli městě byli, aby shromáždíce se, zastávali života svého, a aby hubili, mordovali a plénili všecka vojska národu i krajiny, útok činících na ně, na děti jejich i ženy jejich, a kořisti jejich aby rozbitovali.
V teh je kralj zagotovil Judom, ki so bili v vsakem mestu, da se zberejo skupaj in da stojijo za svoje življenje, da uničijo, da ubijejo in da povzročijo, da umre vsa moč ljudstva in province, ki bi jih hotela napasti, tako malčke kakor ženske in da njihov dobiček vzamejo za plen,
12 Jednoho a téhož dne ve všech krajinách krále Asvera, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.
na en dan po vseh provincah Kralja Ahasvérja, namreč na trinajsti dan dvanajstega meseca, ki je mesec adár.
13 Summa toho psání: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině, a oznámeno všechněm národům, aby Židé byli hotovi ke dni tomu ku pomstě nad nepřátely svými.
Kopija pisanja za zapoved, ki naj bi bila dana v vsako provinco, je bila razglašena vsemu ljudstvu in da naj bodo Judje pripravljeni za ta dan, da se maščujejo na svojih sovražnikih.
14 Tedy poslové, kteříž jezdívali na koních prudkých a na mezcích, vyjeli snažným a rychlým během s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském.
Tako so sli, ki so jahali na mulah in kamelah, odšli ven, podvizani in pritisnjeni s kraljevo zapovedjo. In odlok je bil izdan pri palači Suze.
15 Mardocheus pak vycházel od oblíčeje královského v rouše královském z postavce modrého a bílého, v koruně zlaté veliké a v plášti kmentovém a šarlatovém, a město Susan plésalo a veselilo se.
Mordohaj je odšel izpred prisotnosti kralja v kraljevski obleki iz modre in bele in z veliko krono iz zlata in z obleko iz tankega lanenega platna in vijolične, mesto Suze pa se je veselilo in bilo veselo.
16 Nebo Židům vzešlo světlo a radost, i veselé a sláva.
Judje so imeli svetlobo, veselje, radost in čast.
17 Ano i v každé krajině i v každém městě, na kteréžkoli místo poručení královské a výpověd jeho došla, veselé a radost měli Židé, hody a dobrou vůli, a mnozí z národů jiných přistupovali k Židům; nebo připadl na ně strach Židovský.
V vsaki provinci in v vsakem mestu, kamor sta prišla kraljeva zapoved in njegov odlok, so imeli Judje radost in veselje, praznovanje in dober dan. In mnogi izmed ljudstva dežele so postali Judje, kajti strah pred Judi je padel nanje.
