Ester 4
1 Mardocheus pak zvěděv všecko to, což se bylo stalo, roztrhl roucho své, a vzal na sebe žíni a popel, a jda po městě, křičel křikem velikým a žalostným.
Mordikay boluwatⱪan ixlardin hǝwǝr tapⱪandin keyin eginlirini yirtip, üstigǝ bɵz artip, wǝ usti-bexiƣa kül qeqip, xǝⱨǝrning otturisiƣa qiⱪip naⱨayiti ⱪattiⱪ wǝ ǝlǝmlik pǝryad kɵtürdi.
2 A přišel až před bránu královskou; nebo žádný neměl vcházeti do brány královské v oděvu žíněném.
U orda dǝrwazisi aldiƣa kelip tohtap ⱪaldi; qünki boz yepinƣan ⱨǝrⱪandaⱪ adǝmning orda dǝrwazisidin kirixigǝ ruhsǝt yoⱪ idi.
3 V každé také krajině i místě, kamžkoli slovo královské a výpověd jeho došla, kvílení veliké bylo od Židů, a půst, pláč i úpění, a žíni s popelem podestřeli sobě mnozí.
Padixaⱨning ǝmri wǝ yarliⱪi yǝtküzülgǝn ⱨǝrⱪaysi ɵlkilǝrdǝ Yǝⱨudiylar arisida ⱪattiⱪ nalǝ-pǝryad kɵtürüldi; ular roza tutup, kɵz yexi ⱪilip, yiƣa-zar ⱪildi; nurƣun kixilǝr boz yepinip küldǝ eƣinap yetixti.
4 Pročež přišedše děvečky Estery a komorníci její, oznámili jí to. I zarmoutila se královna velmi, a poslala šaty, aby oblékli Mardochea, a aby vzali žíni jeho od něho. Ale on jich nepřijal.
Əstǝrning hizmitidǝ bolƣan dedǝkliri wǝ ⱨǝrǝm’aƣiliri bu ixni uningƣa eytiwidi, hanixning kɵngli intayin eƣir boldi; Mordikayning bozni taxlap, kiyiwelixiƣa kiyim-keqǝk qiⱪartip bǝrdi, lekin Mordikay ⱪobul ⱪilmidi.
5 Tedy zavolavši Ester Hatacha, jednoho z komorníků královských, kteréhož jí byl dal za služebníka, poručila mu o Mardocheovi, aby přezvěděl, co a proč by to bylo.
Xuning bilǝn Əstǝr ɵzining hizmitidǝ boluxⱪa padixaⱨ tǝyinlǝp ǝwǝtkǝn ⱨǝrǝm’aƣiliridin Ⱨataⱪ isimlik birini qaⱪirip, uni Mordikayning ⱪexiƣa berip, bu ixning zadi ⱪandaⱪ ix ikǝnlikini, nemǝ sǝwǝbtin boluwatⱪanliⱪini ting-tinglap kelixkǝ ǝwǝtti.
6 Takž vyšel Hatach k Mardocheovi na ulici města, kteráž jest před branou královskou.
Xuning bilǝn Ⱨataⱪ orda dǝrwazisi aldidiki mǝydanƣa kelip Mordikay bilǝn kɵrüxti.
7 I oznámil jemu Mardocheus všecko, co se mu přihodilo, i o té summě peněz, kterouž připověděl Aman dáti do komory královské proti Židům, k vyhlazení jich.
Mordikay bexiƣa kǝlgǝn ⱨǝmmǝ ixni, Ⱨaman Yǝⱨudiylarning nǝslini ⱪurutuwetix üqün padixaⱨning hǝzinilirigǝ tapxuruxⱪa wǝdǝ ⱪilƣan kümüxning sanini ⱪaldurmay eytip bǝrdi.
8 K tomu i přípis psané výpovědi, kteráž vyhlášena byla v Susan, aby zhubeni byli, dal jemu, aby ukázal Ester a oznámil jí, a aby jí rozkázal jíti k králi, a milosti hledati u něho, a prositi před tváří jeho za lid svůj.
Mordikay yǝnǝ Ⱨataⱪⱪa Xuxanda jakarlanƣan, Yǝⱨudiylarni yoⱪitix toƣrisidiki yarliⱪning kɵqürmisini Əstǝrning kɵrüp beⱪixiƣa yǝtküzüp berixkǝ tapxurdi ⱨǝmdǝ uningƣa Əstǝrgǝ ǝⱨwalni qüxǝndürüp, ordiƣa kirip padixaⱨ bilǝn kɵrüxüp ɵz hǝlⱪi üqün padixaⱨtin ɵtünüp iltija ⱪilip beⱪixⱪa ündǝxni tapilidi.
9 Tedy přišel Hatach, a oznámil Ester slova Mardocheova.
Ⱨataⱪ ⱪaytip kelip Mordikayning gǝplirini Əstǝrgǝ yǝtküzdi.
10 I řekla Ester Hatachovi, a poručila mu oznámiti Mardocheovi:
Əstǝr Ⱨataⱪⱪa Mordikayƣa eytidiƣan gǝplǝrni tapxurup, uni Mordikayning yeniƣa yǝnǝ ǝwǝtti: —
11 Všickni služebníci královští i lid krajin královských vědí, že kterýž by koli muž neb žena všel před krále do síně vnitřní, nejsa povolán, jedno právo o něm jest, aby hrdlo propadl, kromě toho, k komuž by král vztáhl berlu zlatou, že živ zůstane. Já pak nebyla jsem povolána, abych vešla k králi již třidceti dnů.
«Padixaⱨning barliⱪ hizmǝtkarliri wǝ ⱨǝrⱪaysi ɵlkǝ hǝlⱪliri, mǝyli ǝr bolsun ayal bolsun, qaⱪirtilmay turup iqki ⱨoyliƣa, padixaⱨning ⱨuzuriƣa ɵz mǝyliqǝ kirsǝ, padixaⱨ uningƣa iltipat kɵrsitip altun ⱨasisini tǝnglǝp ɵlümdim kǝqürüm ⱪilmisa, undaⱪta u kixigǝ nisbǝtǝn bexiƣa qüxidiƣan birla ⱪanun-bǝlgilimǝ bardur: — u ɵlüm jazasini tartidu. Ⱨazir mening padixaⱨ bilǝn kɵrüxüxkǝ qaⱪirtilmiƣinimƣa ottuz kün boldi».
12 Ale když oznámili Mardocheovi slova Estery,
Əstǝrning sɵzliri Mordikayƣa yǝtküzülüwidi,
13 Řekl Mardocheus, aby zase oznámeno bylo Esteře: Nemysl sobě, abys zachována býti mohla v domě královském ze všech Židů.
Mordikay munu gǝplǝrni Əstǝrgǝ yǝtküzüxni ⱨawalǝ ⱪildi: — «Sǝn kɵnglüngdǝ mǝn ordida yaxawatimǝn, xunga barliⱪ baxⱪa Yǝⱨudiylardin bihǝtǝr bolup ⱪutulimǝn, dǝp hiyal ǝylimǝ.
14 Nebo jestliže se umlčíš v tento čas, oddechnutí a vysvobození Židům přijde odjinud, ty pak a dům otce tvého zahynete. A kdo ví, ne pro tento-lis čas přišla k tomu království?
Əgǝr bu qaƣda sǝn jim turuwalsang, Yǝⱨudiylarƣa baxⱪa tǝrǝptin mǝdǝt wǝ nijat qiⱪixi mumkin; lekin u qaƣda sǝn ɵz ata jǝmǝting bilǝn ⱪoxulup yoⱪitilisǝn. Kim bilsun, sening hanixliⱪ mǝrtiwisigǝ erixkining dǝl bügünki muxundaⱪ pǝyt üqün bolƣanmu?».
15 I řekla Ester, aby zase oznámili Mardocheovi:
Əstǝr Mordikayƣa mundaⱪ dǝp jawab ⱪayturdi: —
16 Jdi a shromažď všecky Židy, což jest jich v Susan, a posťte se za mne, a nejezte ani píte za tři dni, v noci ani ve dne. Já podobně, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.
«Sǝn berip, Xuxandiki barliⱪ Yǝⱨudiylarni yiƣⱪin; mening üqün roza tutup, üq keqǝ-kündüz ⱨeq yemǝnglar, ⱨeq iqmǝnglar; mǝn ⱨǝm dedǝklirimmu xundaⱪ roza tutimiz. Andin keyin mǝn ⱪanunƣa hilapliⱪ ⱪilip padixaⱨning ⱨuzuriƣa kirimǝn, manga ɵlüm kǝlsǝ, ɵlǝy!».
17 Tedy šel Mardocheus, a učinil všecko tak, jakž mu poručila Ester.
Xuning bilǝn Mordikay u yǝrdin ketip, Əstǝrning tapiliƣinidǝk ⱪildi.
