Ester 1
1 Stalo se pak za času krále Asvera, (to jest ten Asverus, jenž kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi krajinami),
Ma inge sikyak in pacl lal Ahasuerus, su tuh leum fin facl siofok longoul itkosr, India me na nwe Ethiopia.
2 Že toho času, když seděl král Asverus na stolici království svého, jenž byla v Susan, městě královském,
In len ingo Tokosra Ahasuerus el muta ke tron lal in acn pot kulana in acn Susa.
3 Léta třetího kralování svého, učinil u sebe hody všechněm knížatům svým a služebníkům svým, nejznamenitějším Perským a Médským, hejtmanům a vládařům nad krajinami,
In yac se aktolu ma el tokosra, el orala kufwa se nu sin mwet leum ac mwet fulat lal nukewa. Un mwet mweun lun Persia ac Media elos wi, oayapa governor ac mwet fulat lun facl nukewa el leumi.
4 Ukazuje bohatství, slávu království svého a čest, i ozdobu důstojnosti své za mnoho dnů, totiž za sto a osmdesáte dnů.
Ke lusen malem onkosr el akkalemye lupan kasrup lal nu selos, ac el konkin ke fulat lal ac wolana lun acn sel.
5 (A když se vyplnili dnové ti, učinil král všemu lidu, což ho koli bylo v Susan městě královském, od největšího až do nejmenšího, hody za sedm dní na paláci v zahradě při domě královském.)
Toko, tokosra el oru sie pac kufwa nu sin mukul nukewa in siti fulat Susa, mwet kasrup ac mwet sukasrup oana sie. Orek ke wik nufon se ke inkul lun tokosra su yokla ke ros ac sak.
6 Též čalouny bílé, zelené a z postavce modrého, zavěšené na provázcích kmentových a šarlatových u kroužků stříbrných, na sloupích mramorových, lůžka zlatá a stříbrná na podlaze porfyretové a mramorové, pariové a socharetové.
Naweyukla inkul sac ke mwe lisrlisr folfol ac fasrfasr, kapiri ke mwe srem sroninmutuk linen srik eoa, ac kapiryang ke ring silver nu ke sru marble. Mwe muta orekla ke gold ac silver takinyukla ke likinum ke inkul sac, su loeyukla ke eot fwel ac saok inge: marble fasrfasr, srusra, folfol, ac eot saromrom.
7 Nápoj pak dávali v nádobách zlatých, a to v nádobách jiných a jiných, i vína královského v hojnosti, jakž slušelo na krále.
Mwet uh nimnim ke cup gold ma orekla ke kain in lumah puspis, ac tokosra el kulang ac sang elos nim yokna ke wain lal sifacna.
8 Ale ku pití, podlé nařízení, žádný nenutil. Nebo tak poručil král všechněm správcům domu svého, aby činili podlé vůle jednoho každého.
Wangin lupa se sikulyen mwe nimnim — tokosra el sapkin nu sin mwet kulansap lal tuh in filfilla nu sin mwet nukewa in eis lupa na mwet lungse.
9 Také i královna Vasti učinila hody ženám v domě královském krále Asvera.
In pacl sac pacna, Kasra Vashti el oru sie kufwa in lohm sin tokosra, nu sin mutan uh.
10 Dne pak sedmého, když se podveselil král vínem, rozkázal Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi, Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi komorníkům, kteříž sloužili před oblíčejem krále Asvera,
Ke len se akitkosr lun kufwa lal tokosra, el nimnim ac pulakin pwar lal. Ouinge el solani eunuch itkosr su mwet kulansap lal sifacna: Mehuman, Biztha, Harbona, Bigtha, Abagtha, Zethar, ac Carkas.
11 Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské, aby okázal národům i knížatům krásu její; nebo velmi krásná byla.
El sap nu selos elos in usalu Kasra Vashti, ac elan sonang tefuro lun kasra. Kasra el mutan na oasku se, ac tokosra el ke konkin katoiyal nu sin mwet fulat ac mwet nukewa ma wi kufwa sac.
12 Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě.
Tusruktu ke mwet kulansap uh fahkang nu sel Kasra Vashti sap lun tokosra, el tia lungse som. Ma se inge oru tokosra el foloyak.
13 I řekl král mudrcům znajícím časy, (nebo tak každé věci podával král na všecky zběhlé v právích a soudech),
In pacl ma oasr mwe siyuk ke ma sap ac oakwuk, tokosra el ac pangoneni mwet pwapa lal, mweyen elos pa etu ouiya ma fal in orek.
14 A nejbližšímu sebe Charsenovi, Setarovi, Admatovi, Tarsisovi, Meresovi, Marsenovi, Memuchanovi, sedmi vývodám Perským a Médským, jenž vídali tvář královskou, a sedali první po králi:
Elos su el kwacna siyuk kasru se pa Carshena, Shethar, Admatha, Tarshish, Meres, Marsena, ac Memucan — mwet fulat itkosr lun Persia ac Media su wal fulat oemeet in tokosrai lal.
15 Co se má podlé práva státi s královnou Vasti, proto že nevyplnila rozkazu krále Asvera, stalého skrze komorníky?
El fahk nu sin mwet inge, “Nga, Tokosra Ahasuerus, nga tuh supwala mwet kulansap luk nu yorol Kasra Vashti ke sie sap ku, a el tia lungse akos sap sac! Mea ma sap uh akkalemye mu kut in oru nu sel?”
16 Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty: Ne proti samému králi zavinila královna Vasti, ale proti všechněm knížatům, a proti všechněm národům všech krajin Asvera krále.
Na Memucan el akkalemye nu sin tokosra ac mwet fulat lal: “Ma koluk se ma Kasra Vashti el oru inge tia ma nu sum mukena, a ma nu sin mwet fulat lom ac oayapa mukul nukewa in tokosrai uh!
17 Nebo když se donese to, co učinila královna, všech žen, zlehčí sobě muže své a řeknou: An král Asverus rozkázal přivésti královnu Vasti před oblíčej svůj, a však nepřišla.
Mutan nukewa in tokosrai uh fin lohng ma kasra el oru inge, na elos ac mutawauk in pilesru pac mukul tumalos. Elos ac mu, ‘Tokosra Ahasuerus el sap solal Kasra Vashti nu yorol, a el srangesr som.’
18 Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské, (kteréž slyšely, co učinila královna), všechněm knížatům královským, i naplodí se hojně pýchy a zpoury.
Ke mutan kien mwet fulat Persia ac Media elos ac lohng ke ma kasra el oru inge, elos ac srumun misenge pacna nu sin mukul tumalos. Mutan payuk yen nukewa ac fah tila akfulatye mukul tumalos, ac mukul tumalos ac fah sulung sin mutan kialos.
19 Jestliže se tedy králi za dobré vidí, nechť se stane výpověď královská od oblíčeje jeho, a nechť jest vepsána mezi práva Perská a Médská, kteráž by nemohla změněna býti, že nechtěla přijíti Vasti před oblíčej krále Asvera, pročež království její dá král jiné, lepší nežli ona.
Fin wo sin Tokosra, orala sie mwe fahkak sin tokosra lah Vashti el fah tia sifilpa sikyak ye mutun tokosra. Sang in simla ke ma sap lun Persia ac Media, tuh in fah tiana ku in ikilyukla. Na toko, sang wal lun kasra nu sin sie mutan ma wo lukel.
20 Tak když uslyší výpověd královskou, kterouž vyhlásiti dá po všem království svém, jakkoli veliké jest, všecky ženy v poctivosti míti budou manžely své, od největšího až do nejmenšího.
Ke pacl se mwe fahkak lom sulkakinyuk sasla fin tokosrai lulap se inge, mutan nukewa ac fah akpusiselyalos nu sin mukul tumalos, elos finne kasrup ku sukasrup.”
21 I líbila se ta rada králi i knížatům, a učinil král podlé rady Memuchanovy.
Tokosra ac mwet fulat lal nukewa insese nu ke nunak sac, ac tokosra el oru oana ma Memucan el fahk.
22 A rozeslal listy do všech krajin královských, do jedné každé krajiny písmem jejím, a do každého národu jazykem jeho, aby každý muž byl pánem domu svého. Což oznámil každý hejtman lidu jazykem jeho.
El supwalik mwe fahkak sac nu sin kais sie facl ma el leumi, ke kas lalos ac ouiyen sim lalos, fahk mu kais sie mukul in leum in lohm sel sifacna.
