Efezským 4
1 Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,
Rogo-vos, pois, eu, o preso do Senhor, que andeis como é digno da vocação com que sois chamados,
2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
Com toda a humildade e mansidão, com longanimidade, suportando-vos uns aos outros em amor,
3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
Procurando guardar a unidade de espírito pelo vínculo da paz.
4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.
Há um só corpo e um só espírito, como também fostes chamados em uma só esperança da vossa vocação;
5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
Um só Senhor, uma só fé, um só batismo;
6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
Um só Deus e Pai de todos, o qual é sobre todos, e por todos e em todos.
7 Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.
Porém a graça é dada a cada um de nós segundo a medida do dom de Cristo.
8 Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
Pelo que diz: Subindo ao alto, levou cativo o cativeiro, e deu dons aos homem.
9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?
Ora, isto, que subiu, que é, senão que também antes tinha descido às partes mais baixas da terra?
10 Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
Aquele que desceu é também o mesmo que subiu acima de todos os céus, para cumprir todas as coisas.
11 A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,
E ele mesmo deu uns para apóstolos, e outros para profetas, e outros para evangelistas, e outros para pastores e doutores,
12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,
Para aperfeiçoamento dos santos, para obra do ministério, para edificação do corpo de Cristo;
13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
Até que todos cheguemos à unidade da fé, e ao conhecimento do Filho de Deus, a varão perfeito, à medida da estatura completa de Cristo.
14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
Para que não sejamos mais meninos, inconstantes, levados em roda de todo o vento de doutrina, pelo engano dos homens que com astúcia enganam fraudulosamente.
15 Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista.
Antes, seguindo a verdade em caridade, cresçamos em tudo naquele que é a cabeça, Cristo.
16 Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.
Do qual todo o corpo, bem ajustado, e ligado pelo que todas as juntas lhe subministram, segundo a operação de cada parte na sua medida, toma aumento do corpo, para sua edificação em amor.
17 A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
De sorte que digo isto, e testifico no Senhor, para que não andeis mais como andam também os outros gentios, na vaidade do seu sentido,
18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
Entenebrecidos no entendimento, separados da vida de Deus pela ignorância que há neles, pela dureza do seu coração:
19 Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
Os quais, havendo perdido todo o sentimento, se entregaram à dissolução, para com avidez cometterem toda a impureza.
20 Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista,
Mas vós não aprendestes assim a Cristo,
21 Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,
Se é que o tendes ouvido, e nele fostes ensinados, como a verdade está, em Jesus;
22 Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,
Que, quanto ao trato passado vos despojeis do velho homem, que se corrompe pelas concupiscências do engano;
23 Obnoviti se pak duchem mysli své,
E vos renoveis no espírito do vosso sentido;
24 A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
E vos vistais do novo homem, que segundo Deus é criado em verdadeira justiça e santidade.
25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.
Pelo que deixai a mentira, e falai a verdade cada um com o seu próximo; porque somos membros uns dos outros.
26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
Irai-vos, e não pequeis; não se ponha o sol sobre a vossa ira.
27 Nedávejte místa ďáblu.
Não deis lugar ao diabo.
28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.
Aquele que furtava, não furte mais; antes trabalhe, obrando com suas mãos o que é bom, para que tenha que repartir com o que tiver necessidade.
29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.
Não saia da vossa boca nenhuma palavra torpe, mas só a que for boa para utilidade da edificação, para que dê graça aos que a ouvem.
30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.
E não entristeçais o Espírito Santo de Deus, no qual estais selados para o dia da redenção.
31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
Toda a amargura, e ira, e colera, e gritaria, e blasfêmias e toda a malícia seja tirada de entre vós.
32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
Antes sede uns para com os outros benignos, misericordiosos, perdoando-vos uns aos outros, como também Deus vos perdoou em Cristo.
