< Efezským 4 >
1 Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,
I, the prisoner of the LORD, then call on you to walk worthily of the calling with which you were called,
2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
with all lowliness and meekness, with long-suffering, bearing with one another in love,
3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
being diligent to keep the unity of the Spirit in the bond of peace;
4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.
one body and one Spirit, according as you were also called in one hope of your calling;
5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
one Lord, one faith, one immersion,
6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
one God and Father of all, who [is] over all, and through all, and in you all,
7 Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.
and to each one of you was given grace, according to the measure of the gift of Christ,
8 Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
for this reason, it says, “Having gone up on high He led captive captivity, and gave gifts to men.”
9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?
And that, He went up, what is it except that He also went down first into the lower parts of the earth?
10 Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
He who went down is the same who also went up far above all the heavens, that He may fill all things—
11 A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,
and He gave some [as] apostles, and some [as] prophets, and some [as] proclaimers of good news, and some [as] shepherds and teachers,
12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,
to the perfecting of the holy ones, for a work of ministry, for a building up of the body of the Christ,
13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
until we may all come to the unity of faith and of the recognition of the Son of God, to a perfect man, to a measure of stature of the fullness of the Christ,
14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
that we may no longer be children, being tossed by waves and being carried around by every wind of the teaching, in the cunning of men, in craftiness, to the scheming of leading astray,
15 Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista.
and [speaking] truth in love, we may increase to Him [in] all things, who is the head—the Christ;
16 Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.
from whom the whole body, being fitly joined together and united, through the supply of every joint, according to the working in the measure of each single part, the increase of the body makes for the building up of itself in love.
17 A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
This, then, I say, and I testify in the LORD: you are no longer to walk, as also the other nations walk, in the vanity of their mind,
18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
being darkened in the understanding, being alienated from the life of God, because of the ignorance that is in them, because of the hardness of their heart,
19 Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
who, having ceased to feel, gave themselves up to the licentiousness, for the working of all uncleanness in greediness;
20 Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista,
and you did not so learn the Christ,
21 Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,
if [it] so be [that] you heard Him, and were taught in Him, as truth is in Jesus;
22 Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,
concerning the former behavior you are to put off the old man, that is corrupt according to the desires of the deceit,
23 Obnoviti se pak duchem mysli své,
and to be renewed in the spirit of your mind,
24 A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
and to put on the new man, which, according to God, was created in righteousness and kindness of the truth.
25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.
For this reason, putting away the lying, each speak truth with his neighbor, because we are members of one another;
26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
be angry and do not sin; do not let the sun go down on your wrath,
27 Nedávejte místa ďáblu.
neither give place to the Devil;
28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.
whoever is stealing let him no longer steal, but rather let him labor, working the thing that is good with the hands, that he may have to impart to him having need.
29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.
Let no corrupt word go forth out of your mouth, but what is good to the necessary building up, that it may give grace to the hearers;
30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.
and do not make the Holy Spirit of God sorrowful, in which you were sealed to [the] day of redemption.
31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
Let all bitterness, and wrath, and anger, and clamor, and slander, be put away from you, with all malice,
32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
and become kind to one another, tender-hearted, forgiving one another, according as God also forgave you in Christ.