Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
A good name is betere than preciouse oynementis; and the dai of deth is betere than the dai of birthe.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
It is betere to go to the hous of morenyng, than to the hous of a feeste; for in that hous `of morenyng the ende of alle men is monestid, and a man lyuynge thenkith, what is to comynge.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Yre is betere than leiyyng; for the soule of a trespassour is amendid bi the heuynesse of cheer.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
The herte of wise men is where sorewe is; and the herte of foolis is where gladnesse is.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
It is betere to be repreued of a wijs man, than to be disseyued bi the flateryng of foolis;
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
for as the sown of thornes brennynge vndur a pot, so is the leiyyng of a fool. But also this is vanyte.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Fals chalenge disturblith a wijs man, and it schal leese the strengthe of his herte.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Forsothe the ende of preyer is betere than the bigynnyng. A pacient man is betere than a proud man.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Be thou not swift to be wrooth; for ire restith in the bosum of a fool.
10 Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Seie thou not, What gessist thou is of cause, that the formere tymes weren betere than ben now? for whi siche axyng is fonned.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Forsothe wisdom with richessis is more profitable, and profitith more to men seynge the sunne.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
For as wisdom defendith, so money defendith; but lernyng and wisdom hath this more, that tho yyuen lijf to `her weldere.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Biholde thou the werkis of God, that no man may amende hym, whom God hath dispisid.
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
In a good day vse thou goodis, and bifore eschewe thou an yuel day; for God made so this dai as that dai, that a man fynde not iust playnyngis ayens hym.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
Also Y siy these thingis in the daies of my natyuyte; a iust man perischith in his riytfulnesse, and a wickid man lyueth myche tyme in his malice.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Nyle thou be iust myche, nether vndurstonde thou more than is nedeful; lest thou be astonyed.
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Do thou not wickidli myche, and nyle thou be a fool; lest thou die in a tyme not thin.
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
It is good, that thou susteyne a iust man; but also withdrawe thou not thin hond from hym; for he that dredith God, is not necligent of ony thing.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Wisdom hath coumfortid a wise man, ouer ten pryncis of a citee.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Forsothe no iust man is in erthe, that doith good, and synneth not.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
But also yyue thou not thin herte to alle wordis, that ben seid; lest perauenture thou here thi seruaunt cursynge thee;
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
for thi conscience woot, that also thou hast cursid ofte othere men.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
I asayede alle thingis in wisdom; Y seide, I schal be maad wijs, and it yede awei ferthere fro me, myche more than it was;
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
and the depthe is hiy, who schal fynde it?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
I cumpasside alle thingis in my soule, to kunne, and biholde, and seke wisdom and resoun, and to knowe the wickidnesse of a fool, and the errour of vnprudent men.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
And Y foond a womman bitterere than deth, which is the snare of hunteris, and hir herte is a net, and hir hondis ben boondis; he that plesith God schal ascape hir, but he that is a synnere, schal be takun of hir.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
Lo! Y foond this, seide Ecclesiastes, oon and other, that Y schulde fynde resoun, which my soule sekith yit;
28 Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
and Y foond not. I foond o man of a thousynde; Y foond not a womman of alle.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
I foond this oonli, that God made a man riytful; and he medlide hym silf with questiouns with out noumbre. Who is siche as a wijs man? and who knowith the expownyng of a word?
