Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
A good name is better than fine perfume; and the day of death better than the day of one’s birth.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
It is better to go to the house of mourning than to go to the house of feasting; for that is the end of all men, and the living should take this to heart.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Sorrow is better than laughter; for by the sadness of the face the heart is made good.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
The heart of the wise is in the house of mourning; but the heart of fools is in the house of mirth.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
It is better to hear the rebuke of the wise than for a man to hear the song of fools.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
For as the crackling of thorns under a pot, so is the laughter of the fool. This also is vanity.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Surely extortion makes the wise man foolish; and a bribe destroys the understanding.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Better is the end of a thing than its beginning. The patient in spirit is better than the proud in spirit.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Don’t be hasty in your spirit to be angry, for anger rests in the bosom of fools.
10 Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Don’t say, “Why were the former days better than these?” For you do not ask wisely about this.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Wisdom is as good as an inheritance. Yes, it is more excellent for those who see the sun.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
For wisdom is a defence, even as money is a defence; but the excellency of knowledge is that wisdom preserves the life of him who has it.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Consider the work of God, for who can make that straight which he has made crooked?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
In the day of prosperity be joyful, and in the day of adversity consider; yes, God has made the one side by side with the other, to the end that man should not find out anything after him.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
All this I have seen in my days of vanity: there is a righteous man who perishes in his righteousness, and there is a wicked man who lives long in his evildoing.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Don’t be overly righteous, neither make yourself overly wise. Why should you destroy yourself?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Don’t be too wicked, neither be foolish. Why should you die before your time?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
It is good that you should take hold of this. Yes, also don’t withdraw your hand from that; for he who fears God will come out of them all.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Wisdom is a strength to the wise man more than ten rulers who are in a city.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Surely there is not a righteous man on earth who does good and doesn’t sin.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Also don’t take heed to all words that are spoken, lest you hear your servant curse you;
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
for often your own heart knows that you yourself have likewise cursed others.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
All this I have proved in wisdom. I said, “I will be wise;” but it was far from me.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
That which is, is far off and exceedingly deep. Who can find it out?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
I turned around, and my heart sought to know and to search out, and to seek wisdom and the scheme of things, and to know that wickedness is stupidity, and that foolishness is madness.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
I find more bitter than death the woman whose heart is snares and traps, whose hands are chains. Whoever pleases God shall escape from her; but the sinner will be ensnared by her.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
“Behold, I have found this,” says the Preacher, “to one another, to find an explanation
28 Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
which my soul still seeks, but I have not found. I have found one man amongst a thousand, but I have not found a woman amongst all those.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Behold, I have only found this: that God made mankind upright; but they search for many inventions.”
