Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
Nying maber longʼo moloyo mo mangʼwe ngʼar, kendo odiechieng tho ber moloyo odiechieng nywol.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
Ber mondo idhi e od kuyo moloyo ot mitimoe nyasi, nimar tho e giko ngʼato ka ngʼato; joma pod ngima nyaka ngʼe ma e chunygi.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Kuyo ber moloyo nyiero, nikech wangʼ man-gi lit berne chuny.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
Ngʼat mariek wiye ok wil gi tho, to ngʼat mofuwo paro mana mor pile.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
Ber mondo ichik iti ne siem ngʼat man-gi rieko, moloyo chiko iti ne wend joma ofuwo.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
Nyiero mar ngʼama ofuwo onge tiende omiyo ochalo mana gi kudho mararni e mach e bwo agulu. Ma bende onge tiende.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Ka ngʼat mariek mayo ji to obedo ngʼama ofuwo, to ngʼama kawo asoya kethore kende owuon.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Giko mar gimoro ber moloyo chakruokne kendo bedo mos ber moloyo sunga.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Kik ibed ngʼama chwanyore piyo e chunye; nikech joma ofuwo ema timo kamano.
10 Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Bende kik ipenjri ni angʼo momiyo ndalo machon gik moko ne timore maber moloyo ndalogi? Mano en penjo mar ngʼat mofuwo.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Rieko ber mana kaka girkeni, en gima ber kendo en ohala ne joma mangima.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
Rieko en tipo mana kaka pesa bende en tipo, nimar rieko kelo ngima ni ngʼama ni kode.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Parane gima Nyasaye osetimo: En ngʼa manyalo rieyo gima osedolo?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
Ka gik moko dhini maber, to bed mamor, to ka chandruok omaki; to ngʼe ni Nyasaye ema oyie mondo gik moko ariyogo otimre. Emomiyo, dhano ok nyal fwenyo gimoro amora mabiro timorene e ndalo mabiro.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
E ngima madakie maonge tiendeni asefwenyo ni ngʼat ma ja-ratiro rumo nikech ratiro mare kendo ngʼat ma jaricho dak ndalo mangʼeny kotimo richo.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Kik ibed ngʼat mariek ahinya kata ngʼat mongʼeyo ahinya, nimar inyalo tiekori kendi iwuon.
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Kik ibed ngʼama timbene mono ahinya kata ngʼama ofuwo, nimar angʼo momiyo idwaro ni itho ka ndaloni pok ochopo?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
Kuom mano, e weche ariyogi kik iher moro moloyo machielo, nikech ngʼat moluoro Nyasaye ema dhi maber.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Gima rieko nyalo timo ne ngʼato duongʼ moloyo gima jotelo apar nyalo timo ne dala maduongʼ.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Onge ngʼato kata achiel e piny ngima matimo mana gik mabeyo lilo ma ok oketho.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Kik ichik iti ni weche ma ji wacho, dipo ka iwinjo ka jatichni kwongʼi,
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
nimar in bende ingʼeyo e chunyi ni kinde mangʼeny in iwuon isekwongʼo joma moko.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
Ne apimo gigo duto gi rieko ka aketo chunya mondo abed mariek, to ne ayudo ka ok anyal.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
Ere kaka dhano difweny rieko? Otut moyombowa, kendo otek modhierowa winjo.
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
Omiyo ne aloko pacha mondo anon kendo awinj tiend rieko, kaachiel gi chenro mar gik moko, bangʼe to ne ayudo ni ngʼat mofuwo en jaricho kendo janeko.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
Bangʼe ne ayudo ni dhako ma jachode rach moloyo, tho nimar chunye en obadho, to lwetene gin nyororo. Ngʼat moluoro Nyasaye notony e lwete, to jaricho to nokelne mana chandruok.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
Jayalo wacho niya, “Ma e gima asefwenyo kane adwaro tiend wechegi achiel kachiel,
28 Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
to kane pod anono wechegi, to ne ayudo ni kuom ji alufu achiel, dichwo achiel kende ema nyalo bedo gi rieko, to dhako to onge mariek kata achiel.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Gimoro kendo maseyudo en ni Nyasaye nochweyo ji duto momiyo rieko, makmana ni dhano osebaro ka dwaro gik mangʼeny.”
