Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
[Assim como] as moscas mortas fazem cheirar mal do óleo do perfumador, [assim também] um pouco de tolice se sobrepõe à sabedoria e honra.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
O coração do sábio [está] à sua direita; mas o coração do tolo [está] à sua esquerda.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
E até quando o tolo vai pelo caminho, falta-lhe [bom-senso em seu] coração, e diz a todos que é ele é tolo.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
Se o espírito de um chefe se levantar contra ti, não deixes teu lugar, porque a calma aquieta grandes ofensas.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
Há um mal que vi abaixo do sol, um [tipo de] erro que é proveniente dos que têm autoridade:
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
Põem o tolo em cargos elevados, mas os ricos sentam em lugares baixos.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
Vi servos a cavalo, e príncipes que andavam [a pé] como [se fossem] servos sobre a terra.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
Quem cavar uma cova, nela cairá; e quem romper um muro, uma cobra o morderá.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
Quem extrai pedras, por elas será ferido; e quem parte lenha, correrá perigo por ela.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
Se o ferro está embotado, e não afiar o corte, então deve se pôr mais forças; mas a sabedoria é proveitosa para se ter sucesso.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
Se a cobra morder sem estar encantada, então proveito nenhum tem a fala do encantador.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
As palavras da boca do sábio são agradáveis; porém os lábios do tolo o devoram.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
O princípio das palavras de sua boca é tolice; e o fim de sua boca [é] uma loucura ruim.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
O tolo multiplica as palavras, [porém] ninguém sabe o que virá no futuro; e quem lhe fará saber o que será depois dele?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
O trabalho dos tolos lhes traz cansaço, porque não sabem ir à cidade.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
Ai de ti, ó terra cujo rei é um menino, e cujos príncipes comem pela madrugada!
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
Bem-aventurada é tu, ó terra, cujo rei é filho de nobres, e cujos príncipes comem no tempo [devido], para se fortalecerem, e não para se embebedarem!
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
Pela muita preguiça o teto se deteriora; e pala frouxidão das mãos a casa tem goteiras.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
Para rir se fazem banquetes, e o vinho alegra aos vivos; mas o dinheiro responde por tudo.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Nem mesmo em pensamento amaldiçoes ao rei, nem também no interior de teu quarto amaldiçoes ao rico, porque as aves dos céus levam o que foi falado, e os que tem asas contam o que foi dito.
