Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Dead flies make the oil of the perfumer loathsome and corrupt; thus doth a little folly weigh down wisdom and honor.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
A wise man's mind is at his right hand; but a fool's mind is at his left.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
Yea, even when the fool walketh in the way, his understanding faileth him, and he saith to every one that he is a fool.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
If the anger of a ruler rise up against thee, leave not thy place! for gentleness pacifieth great offences.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
There is an evil which I have seen under the sun; an error which proceedeth from a ruler.
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
Folly is set in many high stations, and the noble sit in a low place.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
I have seen servants upon horses, and princes walking as servants on foot.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
He that diggeth a pit shall fall into it; and whoso breaketh down a wall, a serpent shall bite him.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
Whoso removeth stones shall be hurt therewith, and he that cleaveth wood shall be endangered thereby.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
If the iron be blunt, and one do not whet the edge, then must he put forth more strength; but an advantage for giving success hath wisdom.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
If a serpent bite before he is charmed, then there is no advantage to the charmer.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
The words of a wise man's mouth are gracious; but the lips of a fool are his destruction.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
The beginning of the words of his mouth is folly, and the end of his talk is mischievous madness.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
A fool also multiplieth words, though no man knoweth what shall be; and who can tell him what shall be after him?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
The labor of the foolish man wearieth him, because he knoweth not how to go to the city.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
Woe to thee, O land, when thy king is a child, and thy princes feast in the morning!
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
Happy thou, O land, when thy king is a noble, and thy princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
By much slothfulness the building decayeth; and by the slackness of the hands the house leaketh.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
A feast is made for laughter, and wine makes merry; but money answereth all things.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Curse not the king; no, not in thy thought; and curse not the rich in thy bed-chamber! for a bird of the air shall carry the voice; and that which hath wings shall tell the matter.
