Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Dead flies make the ointment of the perfumer fetid and putrid; so doth a little folly outweigh wisdom and honour.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
A wise man's understanding is at his right hand; but a fool's understanding at his left.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
Yea also, when a fool walketh by the way, his understanding faileth him, and he saith to every one that he is a fool.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
If the spirit of the ruler rise up against thee, leave not thy place; for gentleness allayeth great offences.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
There is an evil which I have seen under the sun, like an error which proceedeth from a ruler:
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
Folly is set on great heights, and the rich sit in low place.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
I have seen servants upon horses, and princes walking as servants upon the earth.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
He that diggeth a pit shall fall into it; and whoso breaketh through a fence, a serpent shall bite him.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
Whoso quarrieth stones shall be hurt therewith; and he that cleaveth wood is endangered thereby.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
If the iron be blunt, and one do not whet the edge, then must he put to more strength; but wisdom is profitable to direct.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
If the serpent bite before it is charmed, then the charmer hath no advantage.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
The words of a wise man's mouth are gracious; but the lips of a fool will swallow up himself.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
The beginning of the words of his mouth is foolishness; and the end of his talk is grievous madness.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
A fool also multiplieth words; yet man knoweth not what shall be; and that which shall be after him, who can tell him?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
The labour of fools wearieth every one of them, for he knoweth not how to go to the city.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
Woe to thee, O land, when thy king is a boy, and thy princes feast in the morning!
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
Happy art thou, O land, when thy king is a free man, and thy princes eat in due season, in strength, and not in drunkenness!
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
By slothfulness the rafters sink in; and through idleness of the hands the house leaketh.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
A feast is made for laughter, and wine maketh glad the life; and money answereth all things.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Curse not the king, no, not in thy thought, and curse not the rich in thy bedchamber; for a bird of the air shall carry the voice, and that which hath wings shall tell the matter.
