Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Dead flies cause to stinke, and putrifie the ointment of the apoticarie: so doeth a litle follie him that is in estimation for wisedome, and for glorie.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
The heart of a wise man is at his right hand: but the heart of a foole is at his left hand.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
And also when the foole goeth by the way, his heart faileth, and he telleth vnto all that he is a foole.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
If the spirite of him that ruleth, rise vp against thee, leaue not thy place: for gentlenes pacifieth great sinnes.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
There is an euil that I haue seene vnder the sunne, as an errour that proceedeth from the face of him that ruleth.
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
Follie is set in great excellencie, and the riche set in the lowe place.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
I haue seene seruants on horses, and princes walking as seruants on the ground.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
He that diggeth a pit, shall fal into it, and he that breaketh the hedge, a serpent shall bite him.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
He that remooueth stones, shall hurt himselfe thereby, and hee that cutteth wood, shall be in danger thereby.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
If the yron be blunt, and one hath not whet the edge, he must then put to more strength: but the excellencie to direct a thing is wisedome.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
If the serpent bite, when he is not charmed: no better is a babbler.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
The words of ye mouth of a wise man haue grace: but the lippes of a foole deuoure himselfe.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
The beginning of the wordes of his mouth is foolishnesse, and the latter ende of his mouth is wicked madnesse.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
For the foole multiplieth woordes, saying, Man knoweth not what shall be: and who can tell him what shall be after him?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
The labour of the foolish doeth wearie him: for he knoweth not to goe into the citie.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
Woe to thee, O lande, when thy King is a childe, and thy princes eate in the morning.
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
Blessed art thou, O land, when thy King is the sonne of nobles, and thy princes eate in time, for strength and not for drunkennesse.
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
By slouthfulnes the roofe of the house goeth to decaie, and by the ydlenesse of the handes the house droppeth through.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
They prepare bread for laughter, and wine comforteth the liuing, but siluer answereth to all.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Curse not the King, no not in thy thought, neither curse the rich in thy bed chamber: for the foule of the heauen shall carie the voice, and that which hath wings, shall declare the matter.
