5 Mojžišova 3

1 Potom obrátivše se, táhli jsme cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nám, on i všecken lid jeho k bitvě do Edrei.

Potem smo se obrnili in odšli gor po poti do Bašána in bašánski kralj Og je prišel zoper nas, on in vse njegovo ljudstvo, da se bojuje pri Edréi.

2 I řekl mi Hospodin: Neboj se ho, nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jako jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.

Gospod mi je rekel: ›Ne boj se ga, kajti jaz bom izročil njega, vse njegovo ljudstvo in njegovo deželo, v tvojo roko in ti mu boš storil, kakor si storil Sihónu, kralju Amoréjcev, ki je prebival pri Hešbónu.‹

3 Dal tedy Hospodin Bůh náš v ruce naše i Oga, krále Bázan, a všecken lid jeho, i porazili jsme jej, tak že jsme nepozůstavili po něm žádného živého.

Tako je Gospod, naš Bog, v naše roke izročil tudi bašánskega kralja Oga in vse njegovo ljudstvo in udarjali smo ga, dokler mu nihče ni preostal.

4 Dobyli jsme také téhož času všech měst jeho; nebylo města, kteréhož bychom jim neodjali, šedesáte měst, všecku krajinu Argob, království Oga v Bázan.

Ob tistem času smo zavzeli vsa njegova mesta. Tam ni bilo mesta, ki ga ne bi vzeli od njih, šestdeset mest, celotno področje Argoba, Ogovo kraljestvo v Bašánu.

5 Všecka ta města byla ohražená zdmi vysokými, branami a závorami, kromě měst otevřených, jichž bylo velmi mnoho.

Vsa ta mesta so bila ograjena z visokimi zidovi, velikimi vrati in zapahi, poleg zelo veliko neobzidanih krajev.

6 A vyplénili jsme je, jako jsme učinili Seonovi, králi Ezebon, vyhladivše všecka města, muže, ženy i dítky.

Popolnoma smo jih uničili, kakor smo storili hešbónskemu kralju Sihónu. Popolnoma smo uničili moške, ženske in otroke vsakega mesta.

7 Všecka pak hovada a kořisti měst rozebrali jsme sobě.

Toda vso živino in ukradeno blago mest smo si vzeli za plen.

8 Vzali jsme také téhož času zemi z ruky dvou králů Amorejských, kteráž byla před Jordánem, od potoku Arnon až k hoře Hermon,

Ob tistem času smo iz roke dveh kraljev Amoréjcev vzeli deželo, ki je bila na tej strani Jordana, od reke Arnón do gore Hermon

9 (Sidonští říkají Hermonu Sarion, a Amorejští říkají jemu Sanir, )

(Hermon, katero Sidónci imenujejo Sirjón, Amoréjci pa jo imenujejo Senír))

10 Všecka města v kraji, a všecken Galád, a všecken Bázan až do Sálecha a Edrei, kteráž byla města království Og v Bázan.

vsa mesta ravnine, ves Gileád in ves Bašán, do Salhe in Edréi, mesta Ogovega kraljestva v Bašánu.

11 Sám toliko Og, král v Bázan, z jiných obrů byl pozůstal. Aj, lůže jeho, lůže železné, ještě zůstává v Rabbat synů Ammon, devíti loktů zdýlí, a čtyř loket zšíří, jakž jest loket muže.

Kajti samo bašánski kralj Og je preostal od preostanka velikanov. Glej, ogrodje njegove postelje je bilo posteljno ogrodje iz železa. Mar ni ta v Rabi Amónovih sinov? Devet komolcev je bila njena dolžina in štiri komolce njena širina, po moškem komolcu.

12 Když tedy zemi tu obdrželi jsme dědičně toho času, krajinu od Aroer, jenž jest při potoku Arnon, a polovici hory Galád i města její, dal jsem pokolení Ruben a Gád.

To deželo, ki smo jo ob tistem času vzeli v last od Aroêrja, ki je ob reki Arnón in polovico gore Gileád in njena mesta, sem dal Rubenovcem in Gádovcem.

13 Ostatek pak Galád a všecku zemi Bázan, království Oga, dal jsem polovici pokolení Manassesova, totiž všecku krajinu Argob, všecku Bázan, kteráž sloula země obrů.

Preostanek Gileáda in ves Bašán, ki je Ogovo kraljestvo, sem dal polovici Manásejevega rodu in vse področje Argoba, z vsem Bašánom, ki je bil imenovan dežela velikanov.

14 Jair, syn Manasse, vzal všecku krajinu Argob, až ku pomezí Gessuri a Machati; pročež nazval zemi Bázan od jména svého Havot Jair až do dnešního dne.

Jaír, sin Manáseja, je zavzel vso Argobovo deželo do pokrajin Gešurja in Maahčánov, in imenoval jih je po svojem imenu Bašán Havot Jaír do današnjega dne.

15 Machirovi pak dal jsem Galád.

In jaz sem Gileád izročil Mahírju.

16 A Rubenovu a Gádovu pokolení dal jsem krajinu od Galád až ku potoku Arnon, polovici potoka s pomezím až ku potoku Jabok, kdež jsou hranice synů Ammonitských,

Rubenovcem in Gádovcem sem dal od Gileáda celo do reke Arnón, polovico doline in mejo celo do reke Jabók, ki je meja Amónovih otrok;

17 A roviny tyto i Jordán s pomezím od Ceneret až k moři pustému, jenž jest moře slané, ležící pod horou Fazga k východu.

tudi ravnino in Jordan in njegovo pokrajino od Kinéreta, celó do morja ravnine, celo slanega morja, vzhodno pod Ašdód-Pisgo.

18 A přikázal jsem vám toho času, řka: Hospodin Bůh váš dal vám zemi tuto, abyste ji dědičně obdrželi; vezmouce odění na sebe, půjdete před bratřími vašimi, syny Izraelskými, kteřížkoli silní jste.

Ob tem času sem vam zapovedal, rekoč: › Gospod, vaš Bog, vam je to deželo dal v last. Čeznjo boste prešli oboroženi pred svojimi brati, Izraelovimi otroki, vsemi, ki so primerni za vojno.

19 Toliko ženy vaše a dítky vaše, a dobytek váš, ( nebo vím, že mnoho dobytka máte, ) zůstanou v městech vašich, kteráž jsem dal vám,

Toda vaše žene, vaši malčki in vaša živina ( kajti vem, da imate mnogo živine), bodo ostali v vaših mestih, ki sem vam jih dal,

20 Dokudž by nedal odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, aby i oni dědičně obdrželi zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim za Jordánem; tedy navrátíte se jeden každý k dědictví svému, kteréž jsem dal vám.

dokler Gospod ne da počitka vašim bratom, prav tako kakor vam in dokler tudi oni ne vzamejo v last dežele, ki jim jo je Gospod, vaš Bog, dal onkraj Jordana. In potem se boste vrnili, vsak mož k svoji posesti, ki sem vam jo dal.‹

21 Také i Jozue přikázal jsem toho času, řka: Oči tvé vidí všecko, co učinil Hospodin Bůh váš těm dvěma králům; takť učiní Hospodin všechněm královstvím, do kterýchž ty půjdeš.

Ob tistem času sem Józuetu zapovedal, rekoč: ›Tvoje oči so videle vse, kar je Gospod, tvoj Bog, storil tema dvema kraljema. Tako bo Gospod storil vsem kraljestvom, ki jih vzameš v last.

22 Nebojtež se jich, nebo Hospodin Bůh váš, onť jest, kterýž bojuje za vás.

Ne boste se jih bali, kajti za vas se bo boril Gospod, vaš Bog.‹

23 A tehdáž prosil jsem Hospodina, řka:

Ob tistem času sem prosil Gospoda, rekoč:

24 Panovníče Hospodine, ty jsi počal ukazovati služebníku svému velikost svou a ruku svou přesilnou; nebo kdo jest Bůh silný na nebi aneb na zemi, ješto by činiti mohl skutky podobné tvým, a moci podobné tobě?

›Oh Gospod Bog, svojim služabnikom si začel kazati svojo veličino in svojo mogočno roko, kajti kakšen Bog je tam v nebesih ali na zemlji, ki lahko stori glede na tvoja dela in glede na tvojo moč?

25 Prosím, nechť vejdu a uzřím zemi tu výbornou, kteráž jest za Jordánem, horu tu výbornou i Libán.

Prosim te, naj grem preko in vidim dobro deželo, ki je onkraj Jordana, to dobro goro in Libanon.‹

26 Pohnul se pak Hospodin na mne pro vás a neuslyšel mne, ale řekl mi: Dosti máš, nemluv více o to se mnou.

Toda Gospod je bil zaradi vas ogorčen name in me ni hotel uslišati. Gospod mi je rekel: ›Naj ti to zadošča. Ne govori mi več o tej zadevi.

27 Vstup na vrch hory Fazga, a pozdvihna očí svých k západu a k půlnoci, ku poledni i k východu, hleď očima svýma; nebo nepřejdeš Jordánu tohoto.

Povzpni se na vrh Pisge in povzdigni svoje oči proti proti zahodu, proti severu, proti jugu in proti vzhodu in glej to s svojimi očmi, kajti ne boš šel preko tega Jordana.

28 Ale přikaž Jozue, a posilň ho, i potvrď ho; nebo půjde před lidem tímto, a on uvede jim v dědictví zemi, kterouž uzříš.

Toda zadolži Józueta, ga ohrabri in okrépi, kajti on bo pred tem ljudstvom šel preko in povzročil jim bo, da podedujejo deželo, ki jo boš videl.‹

29 I zůstali jsme v údolí naproti Betfegor.

Tako smo ostali v dolini nasproti Bet Peórja.