5 Mojžišova 22
1 Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.
Lam amkhraeng nam nawkamya ih maitaw maw, to tih ai boeh loe tuu maw, na hnuk nahaeloe panoek ai baktiah om taak sut hmah; nam nawkamya khaeah thaak pae let ah.
2 Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je.
Nam nawkamya loe na taengah kaom kami na ai, anih loe na panoek ai ih kami ah om langlacadoeh, maitaw hoi tuu pakrong hanah nam nawkamya to angzoh moe, anih khaeah na paek let ai karoek to, nangmah ih im ah suem ah.
3 Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí.
Anih ih laa hrang maw, khukbuen maw, kanghmaa ving nam nawkamya ih kawbaktih hmuen doeh na hnuk nahaeloe, to tiah sah ah; panoek ai baktiah om hmah.
4 Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.
Nam nawkamya ih laa hrang maw, to tih ai boeh loe loklam ah amtim sut maitaw maw na hnuk nahaeloe, panoek ai baktiah om hmah; pathawk let hanah anih to a bom ah.
5 Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to.
Nongpata mah nongpa ih khukbuen angkhuk han om ai; nongpa mah doeh nongpata ih khukbuen to angkhuk han om ai; to tiah sak ih hmuennawk loe Angraeng hmaa ah panuet thoh.
6 Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,
Loklam taeng ih thingkung nuiah maw, to tih ai boeh loe long ah maw, to tih ai boeh loe tavaa tabu thung ih tadui maw, to tih ai boeh loe kakhaek a caa maw na hnuk naah, tadui to a caa awh boeh nahaeloe, tavaa caa hoi amno to nawnto la hmaek hmah;
7 Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.
khosak na hoih moe, hinglung sawk thai hanah, tavaa caa na lak cadoeh, amno to prawt ah.
8 Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.
Imphu nui hoiah kami krah maat nahaloe, athii tho lu lakhaih oh han ai ah, im kangtha na sak naah, imphu ataeng boih to pakaa ah.
9 Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.
Na misur takha thungah kalah aanmunawk nawnto haeh hmah; na haeh nahaeloe, na haeh ih thingthai mah nangmah ih misurthaih to amhnongsak tih.
10 Nebudeš orati volem a oslem spolu.
Maitaw hoi laa hrang nawto laikok atoksak hmah.
11 Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného.
Tuumui hoi puu ngan nawnto sak ih khukbuennawk to angkhuk hmah.
12 Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.
Nangmah ih kahni takii palito ah apawk to hui takaek ah.
13 Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti,
Kami maeto mah zu to lak moe, a iih haih pacoengah hnukma ving,
14 A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou:
to nongpata to kasae a thuih moe, anih ih ahmin to setsak pacoengah, Hae nongpata hae zu ah ka lak boeh; toe anih khaeah ka caeh naah, kacuem ai tangla ni, tito ka panoek, tiah thui nahaeloe,
15 Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně.
nongpata ih amno hoi ampa mah, a canu loe kacuem tangla ah ni oh, tiah angmathaih hmuen to sin ueloe, kacoehtanawk ohhaih vangpui thungah caeh tih;
16 A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.
tangla ih ampa mah vangpui thung ih kacoehtanawk khaeah, Ka canu to hae kami han zu ah ka paek; toe anih mah hnukma ving boeh;
17 A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města.
anih mah vaihi kasae thuih, Na canu loe kacuem tangla na ai ni, tiah ang naa. Toe ka canu loe kacuem tangla ah ni oh, tito hae tiah angmathaih hmuen hae oh, tiah kacoehtanawk khaeah patuek tih.
18 Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou,
To naah vangpui thung ih kacoehtanawk mah to kami to kawk o ueloe, danpaek o tih.
19 A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své.
To kami mah kacuem Israel nongpata to ahmin kasae thuih pongah, phoisa shekel cumvaito hoiah tangla ih ampa to rong tih; nongpata to zu haih tih, a hing thung pakhrah mak ai.
20 Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce:
Toe a nethaih lok loe tangtang ah oh moe, tangla cuemhaih to patuek thai ai,
21 Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe.
tangla loe ampa im ah oh naah, daan baktih na ai ah nongpa nongpata zaehaih to sah nahaeloe, Israel kaminawk salakah azat hanah a sak pongah, to tangla to ampa ih im thok taengah hoi o ueloe, vangpui thung ih nongpanawk mah thlung hoiah duek khoek to va o tih; to tiah a sak ih kahoih ai hmuen to nangcae salak hoiah tahmat oh.
22 Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.
Minawk ih zuu iip haih kami loe, a iihhaih nongpata hoi nawnto hum han oh; to tiah Israel kaminawk salakah kaom kaciim ai hmuen to takhoe oh.
23 Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní:
Kacuem tangla maeto loe sava sak hanah kami maeto mah hamh; toe tangla loe kami maeto mah vangpui thungah hnuk naah, anih to iih haih,
24 Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.
toe tangla loe vangpui thungah minawk mah pahlong thai hanah hang ai; nongpa doeh a imtaeng kami ih zu to ahmin setsak pongah, nihnik to vangpui khongkha taengah caeh o haih ueloe, duek khoek to thlung hoiah va o tih; to tiah kahoih ai hmuen to nangcae salak hoiah takhoe oh.
25 Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám,
Toe kami maeto mah zu ah hamh ih tangla to taw ah hnuk, to naah tangla to tha hoiah naeh moe, zae haih nahaeloe nongpata nuiah zaehaih sah nongpa khue to hum han oh;
26 Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci.
nongpata nuiah tidoeh sah o hmah; tangla loe duek han khawt zaehaih to sah ai; hae hmuen loe kami maeto hoi maeto angzoeh moe, hum ih hmuen baktiah ni oh:
27 Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.
nongpa mah nongpata to taw ah hnuk, to naah minawk mah hamh ih tangla loe hangh; toe pahlongkung mi doeh om ai,
28 Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi:
to pacoengah kami maeto mah sava sah ai kacuem tangla maeto hnuk naah, anih to naeh moe, a iih haih, tiah minawk mah hnu nahaeloe,
29 Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.
nongpata iip haih kami mah tangla ih ampa to phoisa qui pangato hoiah rong pae tih; nongpata to zae haih boeh pongah, anih ih zu ah om tih, a hing thung nongpata to pakhrah mak ai.
30 Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.
Kami mah ampa ih zu to lak han om ai; ampa ih iihkhun to panuet thok ah sak han om ai.
