5 Mojžišova 20
1 Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.
Ko greš ven na boj zoper svoje sovražnike in vidiš konje in bojne vozove in ljudstvo, številnejše od tebe, se jih ne boj, kajti Gospod, tvoj Bog, je s teboj, ki te je privedel gor iz egiptovske dežele.
2 A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu,
In zgodilo se bo, ko se približate k bitki, da bodo pristopili duhovniki in spregovorili ljudstvu
3 A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.
ter jim rekli: ›Prisluhni, oh Izrael, danes se približujete bitki zoper svoje sovražnike. Naj vaša srca ne slabijo, ne bojte se in ne trepetajte, niti zaradi njih ne bodite prestrašeni,
4 Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.
kajti Gospod, vaš Bog, je ta, ki gre z vami, da se za vas bori zoper vaše sovražnike, da vas reši.‹
5 Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm.
Častniki bodo ljudstvu govorili, rekoč: ›Kateri mož je tam, ki je zgradil novo hišo in je ni posvetil? Naj ta gre in se vrne k svoji hiši, da v bitki ne umre in je ne posveti drug moški.
6 A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.
In kateri mož je ta, ki je zasadil vinograd in še ni jedel od njega? Tudi ta naj gre in se vrne k svoji hiši, da v bitki ne umre in drug moški ne jé od njega.
7 A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.
In kateri mož je tam, ki je zaročil ženo in je še ni vzel? Naj gre in se vrne k svoji hiši, da v bitki ne umre in je ne vzame drug moški.‹
8 Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.
Častniki bodo naprej govorili ljudstvu in bodo rekli: ›Kateri moški je tam, ki je bojazljiv in boječ? Naj gre in se vrne k svoji hiši, da ne bo srce njegovih bratov oslabelo tako kakor njegovo srce.‹
9 A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů.
Zgodilo se bo, ko bodo častniki končali govorjenje ljudstvu, da bodo postavili poveljnike vojsk, da vodijo ljudstvo.
10 Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.
Ko prideš blizu mesta, da se boriš zoper njega, potem mu razglasi mir.
11 Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou.
Zgodilo se bo, če ti ta naredi odgovor miru in ti odpre, potem se bo zgodilo, da ti bodo vsi ljudje, ki so najdeni notri, postali davkoplačevalci in ti bodo služili.
12 Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je;
Če pa s teboj ne bo sklenilo miru, temveč se bo zoper tebe vojskovalo, potem ga boš oblegal
13 A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského.
in ko ga Gospod, tvoj Bog, izroči v tvoje roke, boš vsakega tamkajšnjega moškega udaril z ostrino meča.
14 Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
Toda ženske, malčke, živino in vse, kar je v mestu, torej ves njegov plen, boš vzel k sebi in jedel boš plen svojih sovražnikov, ki ti ga je dal Gospod, tvoj Bog.
15 Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto.
Tako boš storil vsem mestom, ki so zelo daleč od tebe, ki niso od mest teh narodov.
16 Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,
Toda od mest teh ljudstev, ki ti jih Gospod, tvoj Bog, da za dediščino, ne boš ohranil živega ničesar, kar diha,
17 Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,
temveč jih boš popolnoma uničil, namreč Hetejce, Amoréjce, Kánaance, Perizéjce, Hivéjce in Jebusejce, kakor ti je zapovedal Gospod, tvoj Bog,
18 Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.
da te ne naučijo delati po vseh svojih ogabnostih, ki so jih storili svojim bogovom. Tako bi grešili zoper Gospoda, svojega Boga.
19 Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní, ) chtěje užívati jich k obraně své.
Ko boš dolgo časa oblegal mesto in se vojskoval zoper njega, da ga zavzameš, ne boš uničil njegovih dreves s tem, da bi nadnje privedel sekiro, kajti od njih lahko ješ in ne boš jih posekal, da bi jih uporabil pri obleganju (kajti poljsko drevo je življenje človeku).
20 A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.
Uničil in posekal boš le drevesa, za katera veš, da niso drevesa za hrano. Zoper mesto, ki se bojuje s teboj, boš zgradil branike, dokler ne bo podjarmljeno.
