5 Mojžišova 2

1 Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas,

Anantetira Ra Anumzamo'ma nasami'nea kante anteta ete rukrahe huta, Koranke Hagerima me'nerega ka'ma kokampi vano vano nehuta, rama'a kna Seiri agonamofona kagikagia hu'none.

2 Až mi řekl Hospodin takto:

Hagi anante Ra Anumzamo'a amanage huno nagrikura hu'ne,

3 Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční.

tamagra rama'a kna ama agonage kokampina kagikagi hazanki, rukrahe huta anagamu noti kaziga mareriho.

4 A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně,

Hagi amanage hunka zamasamio huno nasami'ne, tamagra tamafuhe'i Iso naga'ma nemaniza Seiri mopafi ufreta nevanage'za, zamagra koro tamagrikura hugahazanki, kva hu'neta viho.

5 Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir.

Hianagi tamagrafintira hara huozamanteho, na'ankure zamagri mopafintira magore hu'na mopa ontamitfa hugahue. Na'ankure Seiri agona mopa Isone hu'na ami'noe.

6 Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete.

Hagi zamagri mopafi ufreta nevanuta, ne'zane tinena zamagripinti mizasegahaze.

7 Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku.

Na'ankure Ra Anumzana tamagri Anumzamo'a ama tusi ka'ma kokampima vanazama'a antahi'neankino, maka zama hu'naza zana asomu huramante'ne. Ama'i 40'a zage kafufina Ra Anumzana tamagri Anumzamo'a tamagri'ene mani'negeta mago zankura atupara osu'naze.

8 A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou po poušti Moábské.

E'ina higeta Iso naga'ma Seiri kumate'ma nemaniza tafuhe'ina ome zamagatereta Araba kamo'ma Elatine, Ezion-Gebama vu'nea kana atreta noti kaziga rukrahe huta Moapu ka'ma kokama me'nerega vu'none.

9 I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví.

Hagi anante Ra Anumzamo'a amanage huno nasami'ne, Tamagra Moapu vahera zamarimpa nereta, tamagraregatira hara huozmanteho. Na'ankure Ar mopa Loti naga zami'noanki'na, magore hu'na ana mopa ontamitfa hugahue.

10 (Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim.

(Hagi e'i ana mopafima ko'ma Moapu vahe'ma omani'nazarera, Emi vahe'mo'za Anaki vahekna hu'za za'za hu'za tusinasi vahe rama'a fore hu'nazane.

11 Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim.

Hagi Anaki vahe'ene Emi vahekura mago'a vahe'mo'za Rafaimi vahere hu'za nehaze. Hianagi Moapu vahe'mo'za, Emi vahere hu'za nehaze.

12 V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.)

Hagi Seiri mopafina Hori vahe kora nemanizane. Hianagi Ra Anumzamo'ma Israeli vahe'ma zamige'za mopama eri'nazaza hu'za, Iso naga'mo'za Hori vahe ome zamahenati'za, ana mopa omeri'za mani'naze.)

13 Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred.

Hagi menina otita vuta Zareti agupofi viho, huno Ra Anumzamo higeta vu'none.

14 Času pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin.

Kades Baniama atreta e'nontetima eno Zareti tima takahe'nonte'ma e'neana, 38'a zagekfu manita ehanati'none. Ana hunkeno maka ha'ma huga vahe'tmina Ra Anumzamo'ma huvempama hu'nea kante ante'za fri vagare'naze.

15 Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich.

Tamage huno seli noma ki'zama maniterema hu'za neazafi, Ra Anumzamo ha'rezamanteno ana vahera zamahetere hume eno eme zamahe vagare'ne.

16 I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu,

Ana'ma higeno'ma maka ha'ma huga vahe'ma fri vagaregeno'a,

17 Že mluvil Hospodin ke mně, řka:

Ra Anumzamo'a amanage huno nasami'ne,

18 Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k městu Ar,

Tamagra menina Ar rankumapinti rugitagita Moapu vahe mopafi vugahaze.

19 A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství.

Hagi Amoni vahe mopafima ufresuta, zamazeri zamarimpamahe zana osinke'za, hara huoramanteho. Na'ankure Amoni vahe mopa tamagrira ontamigahue. Na'ankure e'i Loti mofavre naga zami'noa mopa me'ne.

20 (I ona také držána byla za zemi obrů; nebo obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammonitští říkali Zamzomim,

(Korapara ana mopafina Refaim vahe mani'nazageno, Refaimi mopa vahere hu'za nehazane. Hianagi Amoni vahe'mo'za ana vahekura Zamzumu vahere hu'za nehaze.

21 Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich,

E'ina Zamzumu vahe'mo'za Anaki vahe kna hu'za zaza hu'za tusinasi vahetami fore hu'za hanave vahe fore hu'za rama'a mani'naze. Hianagi Ra Anumzamo'a zamahe hana hige'za Amoni vahe'mo'za menina ana mopafina mani'naze.

22 Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne.

Hori vahe'ma Ra Anumzamo'ma zamahe hana hige'za, Iso naga'mo'za Seiri mopafima mani'naza kna hu'za mani'naze. Hagi ananteti'ma eno'ma meninema e'neana, ana mopafina Iso naga'mo'za mani'naze.

23 Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.)

Hagi Avi vahe'ma mani'za Gazama uhanati'naza vahera, Kaftori vahe'ma Kritima nemaniza vahe'mo'za eme zamahe hana hu'za ana mopafina mani'naze.)

24 Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž jí vládnouti, a bojuj válečně proti němu.

Anante Mosese'a mago'ane huno, Ra Anumzamo'a amanage huno nasami'ne, otita Anoni agupofi viho. Keho, Hesboni kinia Amori ne' Sihonina tamazampi avrenente'na, mopa'anena tamazampi nentoe. Hanki vuta hara ome huzmanteta mopazamia eriho.

25 Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé.

Ama knareti'ma vaniana agafa hu'na kokankokama mani'naza vahepina, koroza anta'nenke'za tusi koro tamagrikura nehu'za, tamagenkema antahisu'za zamahirahikura nehu'za, zamanogu hugahaze.

26 I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka:

Anante Ketemoti ka'ma kokampi mani'neta mago rimpama nehuno, knare'ma huno mani nanekea Hesboni kumate kini ne' Sihonintega anage hu'na kea atre'noe,

27 Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo.

tatregeta mopaka'afina rugitagita vamaneno. Kama nevanuta anteganti antegama osuta, kante vu fatgo huta vugahune.

28 Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu,

Ne'zane tinena zagore atrenketa mizaseta neneta, mopatamifina ufreta amne vamaneno.

29 Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, jda k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

Iso naga'ma Seiri kumate'ma nemaniza naga'mo'zane, Moapu vahe'ma Ari kumate'ma nemaniza vahe'mo'zama hu'nazaza huta tatrenketa mopatamifina rugitagita vuta Jodani tina ome takaheta Ra Anumzamo'ma tami'nea mopa omerimaneno hu'naze.

30 Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli zemi jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož se vidí podnes.

Hianagi Hesboni kini ne' Sihoni'a mopa'afima rugitagitama vuzankura i'o huno hurante'ne. Na'ankure Ra Anumzana tamagri Anumzamo'a menima tazampima avrentesigeta ha' hugateresunku antahintahi'a eri hanaveti'ne.

31 (Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.)

Anante Ra Anumzamo'a amanage huno nasami'ne, Antahiho! Sihonine mopa'anena tamazampi nentoe. Hanki ana mopa erita maniho.

32 A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa.

Hagi anante Sihoni'ene naga'amo'zanena Zahasi mopafi hara eme hurante'naku e'nazanagi,

33 I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho.

Ra Anumzana tagri Anumzamo'a Sihonine mofavre naga'ane, maka vahe'anena avreramigeta, zamahe hana hu'none.

34 Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, žádného nepozůstavivše.

Hagi mika Sihoni'ma kegavama hu'nea kumara eri haviza nehuta, mika vene'nene, a'nene mofavreraminena magore huta ozmatreta zamahe hana hu'none.

35 Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli.

Anama ha'ma hupintira afu'zagane, mago'a zantaminena eri'none.

36 Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a od města, kteréž jest v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš.

Hagi Arnoni agupomofo atumparega Aroeri kumateti vuno Kireatima uhanatigeno, ana amu'nompima me'nea kumazmimofo vihumo'a ha' vahe'timofona zamagura ovazi'ne. Hagi Ra Anumzana tagri Anumzamo taza higeta zamahe vagare'none.

37 Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, ani k žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.

Hianagi Amoni vahe'mofo mopa tava'ontera, Jaboki ti ankenare'ene, agona kumatamimpinena Ra Anumzana tagri Anumzamo'a zamatreho hu'nea kante anteta ovu'none.